Zloději

Woo natočil poměrně podařenou akční komedii, které ovšem mnohem více funguje (nepřekvapivě) v akční poloze. Nejsem si jistý, jestli je to dáno kulturním rozdílem, ale ta komediální rovina na mě v dobré polovině případů působila neuvěřitelně infantilně, což v kombinaci s vážnějšími motivy, které Zong heng si hai má, působí místy těžce nepatřičně. Na druhou stranu je to pořád Woo v dobách jemu těžce zaslíbených a já se (výtkám navzdory) necelé dvě hodiny celkem bavil. 70% (19.11.2014)

Na Wooovi Hong Kongské poměry až nezvykle průměrná záležitost, kterou je lepší ignorovat a plně se soustředit na jeho vážné pecky. John Woo sice komediální timing má, ale nějak to nepasuje k té vážné dějové lince a vznikl nezajímavý hybrid. Tradičně to drží nad vodou charismatický Chow Yun-Fat, ale to je jasná věc, kterou není třeba konstatovat. Sympatické je, že hlavní herecké duo v čele s režisérem umí zparodovat své vlastní největší fléky, ovšem na kvality snímku to bohužel valný pozitivní vliv němá. (19.07.2006)

Tak tomu vravím nakaldačka. Takéto niečo som nečakal. Komédia, ktorá je žltá a žltá a žltá. Špecifický čínsky humor, veľmi pekné akcie. Vôbec nevadí, že humor sa strieda so surovým zabíjaním. Klasická hongkongská hudba dotvára atmosféru v štýle POLICE STORY či BOŽSKEJ RELIKVIE a Fat bol vždy sympaťák... (12.01.2009)

Rozhodujícím faktorem pro, či proti přijetí tohoto snímku je v tomto případě obliba, respektive tolerantnost potencionálního diváka vůči stylu asijského humoru. Pokud mu totiž nevadí, ba co víc, či ho snad dokonce až baví, tak věřím, že si Zloděje může užít od začátku až do konce s úsměvem od ucha k uchu. Jenže pro mě je strop maximálně ještě tak tajtrdlíkování Jackieho Chana a i to mám na hranici snesitelnosti, což znamená, že jsem u tohoto střeštěného krimi trpěl jako pes a opravdu celou tu podívanou nemohu označit jinak, než jako naprosto nestravitelný filmový zážitek, který mě znechucoval snad každou scénou, kde postavy dělají a kde se chovají jako totální, extrémně afektovaní imbecilové, a že je tu tich scén více než moc. Tohle fakt nemá s jakoukoliv regulérní podívanou vůbec nic společného, postavy se tak ztrapňují jak při dramatických scénách, tak i těch akčních, což ovšem pro mě pak znamenalo jen další hřebíček do hlavy, jelikož kvůli tomu veškeré přítomné souboje a přestřelky působí šíleně nesoudně a též úplně debilně, bez jakékoliv tvůrčí hranice soudnosti, prostě odporný. Samotné zápletce jinak toho příliš vyčítat nechci, je sice taková tuctová a nevýrazná, ale bez všech těch pitomin by fungovala nejspíš docela důstojně a svižně, a co se týče obsazení, Chow Yun-Fata mám velmi rád a i ostatní tu působí poměrně sympaticky, ale znovu musím jen zopakovat, kvůli tomu jejich non-stop kašparování je to prd platné a tak i v tomto ohledu nemohu film označit pozitivně. Za mě prostě Zloději představují přesně ten typ filmu, který já nejsem bohužel naprosto vůbec schopný jakkoliv přijmout v dobrém a je to celé prostě úplně mimo mou hranici stravitelnosti (15.05.2024)

Asi takhle: fanoušci Johna Woo chtějí mimořádně násilný obsah, chtějí vidět padouchy padat k zemi až specificky zvráceným způsobem a rozhodně nechtějí sledovat připitomělé pitvoření herců před kamerou. Ústřední trio se dlouhá léta „živí“ krádežemi vzácných uměleckých děl. Slušný výdělek jim přeju, jenže nějaká slušná hongkongská akce je tím pádem k vidění až po dlouhých čtyřech desítkách minut. Do té doby, jestli akční klasik vidí něco vtipného na té rozjařené hudbě, kterou cpe do každé druhé scény, se dle mého skromného diváckého mínění mýlí. První loupež obrazu je provedením směšná, zbytečně komplikovaná (druhý zloděj je tam úplně k ničemu), podobných akcí navíc nejsme ušetření ani s přibývajícím dějem. Ten sice nabízí i profláknutou scénu, kterak Chow Yun-Fat likviduje protivníky z invalidního křesla, obávám se ale, že už to nahoru vytáhnout nedokáže. Navíc jsem viděl v angličtině a to je slušné peklo na zemi. (10.07.2012)