Odloučení

Musel jsem se z počátku ( vlastně celou první půlku ) obrnět velkou dávkou trpělivosti, někdy i nucenou, ale naštěstí má vše svůj důvod i své pevné místo a s ohlédnutím se zpět... Opravdu nic není navíc a nic není vata. Ben Stiller si sice velmi umě hraje na režisérské židličce, ale dost často ( právě v první půli ) zbytečně natahuje a místy velmi pomalu, až únavně, buduje celkovou expozici. Za trpělivost nedůvěřivým a pozornost zaháčkovaným se ale Severance odmění vrchovatě. Závěr první série je přesně takový jak to u seriálu mohu jen z celého srdce nenávidět a stejně nabízí naprosto uspokojující pocit, jaký jsem už dlouho neměl. Jak to? Už je to nějaký pátek co jsem byl po skončení čehokoli tak vyveden krásně z míry a to především proto, že jsem “na cestě” mnohokrát zapochyboval. Všechno tady ve svém celku šlape jak švýcarský hodinky a může za to především režijně i dramaturgicky zmáknutá ("top class") našlapaná závěrečná epizoda. (08.04.2022)

Skvělá mysteriózní korporátní kafkárna, která beze spěchu odhaluje svůj svět a místo vysvětlování o co tam jde, se nám dostává dalších zvratů. Někoho to tak bude nudit, mou pozornost to udrželo i tak. Vedle slibného námětu nabízí i kvalitní vizuál, atmosféru a casting. Patricia Arquette je výborná záporačka. Celé by to mohla být novodobá mysteriózně-hororová klasika, ale do té tomu zatím něco chybí. (21.06.2022)

Asi začnu tím, že Severance je jeden z nejzajímavějších seriálů, které jsem za poslední dobu viděl. A rozhodně ho budu doporučovat, kudy chodím. Žánrově je to sci-fi a má to nápad, který si dovedu představit jako součást Black Mirror. Má to výbornou atmosféru, která se naprosto skvěle postupně buduje a je jasné, že se chystá něco velkého. Hudba navodí pocit deprese, který dokreslují prázdné kanceláře, sníh a minimum postav. Rozdělení vnitřního a vnějšího světa je dokonalé a vážně chytré. Sledování pochybností, které se podstupně dostávají pod kůži Markovi S. (vnějšímu i vnitřnímu) funguje na výbornou. Každá postava má své kouzlo a jedinečnou osobnost a ty, které začnete nesnášet, ty nesnášíte naplno v každé scéně, kde se objeví. A každá scéna má co říct a něco znamená. Je to znepokojivé, ale závěr každého dílu vás prostě nutí k dalšímu sledování. A já se nemůžu dočkat, co dál se bude dít. (03.03.2024)

„PROČ MY TADY DOLE DĚLÁME V NAPROSTÝ NEVĚDOMOSTI? PROČ NÁM NEŘEKNOU, PROČ JE NAŠE PRÁCE TAJNÁ?“…  Markova (a těch ostatních taky) práce je tak tajná, že musel podstoupit odloučení… Kurva… trochu nuda (obojí - ta práce i seroš). Postupně (a pomalu) odhalujou principy odloučení a jistou záhadu. Taky asi máme zírat, že korporátní organizace budoucnosti (?) vykazuje známky stalinismu. Je to všechno o pár lidech, takže by se mělo něco dít, aby to nestálo za hovno. A vono – no jak kdy. Přemejšlení a snahy těch „vypnutejch“ je zdlouhavý a Markův osobní život to moc nevylepšuje. A když to začne bejt kurva zajímavý…. tak to skončí! Ty vole, já nevím…   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevěřím v osobní morální zodpovědnost. 2.) V práci jsem za vola.  ///  Thx za titule „Růžena Svobodová“.                 PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (16.03.2023)

Dlouho to nevypadá a to pomalé tempo, vatovitost a vzrůstající počet nevysvětlených drobných logických rozporů začnou být odrazující, ale po propadu do největší skepse (cca 6. díl) to rázem začne nabírat rafinované obrátky a spět k velice výživnému finále. Zdaleka ne všechny diskrepance se tím uspokojivě vysvětlí, což mi od tvůrců připadá jako neférové usnadnění práce, a mám první sérii velice za zlé, že graduje a končí pouhým twistem v rozjetém příběhu, který bude v druhé sérii prostě dál pokračovat, spět k finále. Nevidím pak jiný důvod pro dělení seriálu do sérií než umělé namotávání diváka, klamavou práci s očekáváním. Jinak zůstávám zvědavá, jestli se to obhájí. *~ (13.02.2023)