How to Steal a Million
Ako ukradnúť Venušu
Režie:
William WylerScénář:
Harry KurnitzKamera:
Charles LangHudba:
John WilliamsHrají:
Audrey Hepburn, Peter O'Toole, Eli Wallach, Hugh Griffith, Charles Boyer, Fernand Gravey, Marcel Dalio, Jacques Marin, Roger Tréville, Moustache (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Koníčkem Charlese Bonneta je falzifikátorství uměleckých děl. Na poslední aukci se mu podaří úspěšně prodat padělek Cézannova obrazu. Jeho sebevědomí to ještě posílí. Jeho dcera Nicole, která otce neustále zrazuje od jeho počínání, jednou v noci překvapí v domě distinguovaného muže, o němž si myslí, že je to zloděj. Simon Dermott je však specialistou na padělky a přišel odebrat vzorek barvy z domnělého obrazu Vincenta Van Gogha, aby mohl Bonneta usvědčit z podvodu... Bonnet se mezitím rozhodne vystavit v prestižní pařížské galerii falzifikát sošky Venuše od Benvenuta Celliniho. Sošku již před dávnými roky padělal Nicolin dědeček a jako model mu stála Nicolina babička. V galerii je soška z bezpečnostních důvodů umístěna uprostřed kruhu infračervených paprsků, při jehož přerušení se spustí alarm. Nicole Bonnetová se schází s americkým obchodníkem přes počítače Davisem Lelandem, z něhož se vyklube zájemce o sošku Venuše. Nicole zdůrazní, že je soška neprodejná, a když ho políbí, Leland si začne dělat naděje. Daruje jí zásnubní prsten. Za Bonnetem přichází pojišťovací agent, aby podepsal dokument, podle něhož bude soška Venuše pojištěna na milion dolarů. Svým podpisem však Bonnet dává také svolení k odborné expertíze. Nicole se zděsí a kontaktuje Dermotta. Chce, aby jí pomohl sošku ukrást, než se na podvod přijde… Dermott se Nicole ptá, proč chce ukrást něco, co jí patří. Také jí řekne, že se mu zdá, že soška Venuše je Nicole nápadně podobná. Ale Nicole se mu líbí, a proto souhlasí... Oba navštíví galerii a obhlížejí situaci a bezpečnostní opatření. Dermott je znepokojen, když zjistí, že naproti galerii je přísně hlídané sídlo ministra vnitra. Přesto však vymyslí plán. (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (297)
"Mám strach, že omdlím. - Nesmíte, není tu místo." Jak ukrást Venuši tu je s námi již pěknou řádku let, dokáže však oslovit i dnešního diváka - hlavně díky skvěle vypointovanému příběhu, úsměvným dialogům a úžasnému hereckému obsazení. Audrey Hepburn mě snad nikdy nezklame - do role křehké, avšak o to více odhodlané dcery podvodníka se vžila skvělým způsobem. Peter O'Toole, jehož modré oči by si mohly na místě potykat s Paulem Newmanem, má charistmatu na sto let dopředu a jako nejednoznačně mazaný zlodějíček byl velice přesvědčivý. Mezi oběma herci byla navíc cítit neskutečná a opravdová chemie, což není ve filmu vždy jistou samozřejmostí. Třešničkou na dortu byly humorné vedlejší postavičky - ať už šlo o otce padělatele, chtivého sběratele umění či partu hlídačů z muzea. Sekvence z kumbálu neměla chybu - nedivím se, že trvala natočit jedenáct dní. Vskutku nadčasová romantická komedie, která však dokáže diváka i pěkně napnout. ()
Klasika, ke které jsem se dostal až nyní. Příběh je fajn, provedení včetně hereckého obsazení bylo prima, ale šťávu to pro mě nějak po těch letech od vzniku ztratilo - přišlo mě to až přehnaně naivní - především při krádeži ... ale co chtít taky od komedie. Přesto to na lepší 3* má. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Moje moc moc oblíbená komedie s naprosto neodolatelnou ústřední dvojicí! Audrey je tu opět prostě kouzelná, obzvláště když nechtěně střílí po Peterovi nebo ve scéně v restauraci, když jako profesionálka plánuje loupež, mimochodem v těch nejkrásnějších černých krajkových šatech. A s kým jiným se vydat krást do pařížského muzea než se šarmantním modrookým Peterem O'Toolem, který zná všechny fígly (i s bumerangem). Samozřejmě ve vedlejších rolích skvělí Eli a Hugh:) Zábavné, romantické, režie - Pan Wyler..Doporučuje se!! ''Well, it was pitch dark and there he was. Tall, blue eyes, slim, quite good-looking... in a brutal, mean way, Papa. A terrible man!'' ()
Kdykoliv jsem tenkrát v kině viděl tuto komedii, byl jsem z ní pokaždé nadšený. A že těch návštěv bylo. No řekněte - kdo by se do Audrey Hepburn nezamiloval? Sluší jí to tady jak v modelech od Givenchy i v tom děsném mundúru s kbelíkem v ruce je prostě kouzelná. Moc příjemná zlodějská komedie, kde se originálně krade soška Venuše z muzea. Komplicem je Peter O´Toole, kterému to tady děsně sekne. A jako bonus Paříž! ()
Úmorně dlouhá oldschoolová podívaná, která je totálně odtržená od reality. Pokud by bylo možno tento film personifikovat, vypadal by jako pitvořící se ztělesnění přetvářky. Za sebe nemám problém prohlásit, že zápletka i dialogy jsou u tohoto filmu stupidní, a celé to stojí a padá na herectví Audrey Hepburn. Z její maximálního hereckého nasazení mám skličující pocity, protože mi to celé vyznívá vniveč - celý ten prostoduchý film je jen dramaticky rozvolněná lovestory okořeněná artovým pozlátkem Gogha a spol., kteří zde hrají nedůstojnou stafáž. Osobně jsem nikdy nenacházel pochopení pro snímky, které podobným způsobem glorifikují krádeže uměleckých artefaktů, jako třeba Past nebo Aféra Thomase Crowna. Když si odmyslíte nostalgický nátěr a všechno to cukrblikování Audrey, vyjde vám jen přiblbá dobová komedie, na kterou by se při jiném hereckém obsazení dávno zapomnělo. U mě osobně strašné zklamání a nuda. ()
Galerie (105)
Zajímavosti (20)
- Kulaté kapesní zařízení, kterým se jeden z hlídačů muzea připojuje do zdi, jsou speciální mobilní muzejní „píchačky“, které strážnému dotvrzují, že byl opravdu na kontrole všech kontrolních míst v daném objektu. (sator)
- William Wyler najskôr zvažoval, že vo filme nadviaže na Prázdniny v Ríme (1953), pričom hlavnú mužskú rolu by rovnako hral Gregory Peck. (TheRoller)
- Filmaři se v muzeu pohybovali mezi uměleckými skvosty v ceně mnoha milionů, kromě klasických výtvarných stylů lze zahlédnout i obrazy surrealistické od autora Joan Miró i Ferrà (1893–1983). Muzeum ve filmu nese název „Kleber-Lafayette Museum“, ale jedná se o fikci. Muzeum bylo ve skutečnosti Musée Carnavalet, též Musée de l'Histoire de Paris, a jedná se o muzeum, které je věnováno dějinám Paříže od vzniku města po současnost. Nachází se v Paříži ve 3. obvodu v historické čtvrti Marais v ulici Rue de Sévigné. (sator)
Související novinky
Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole
Odešla jedna z velkých hereckých osobností. Legendární britský herec byl v pátek hospitalizován v londýnské nemocnici Wellington, kde v noci ze soboty na neděli vydechl naposledy. Dožil se 81 let,… (více)
Reklama