Paní Miniverová

Průměrné melodrama plné klišé, ovšem s několika silnými scénami (působivý je zejména výjev z rodinného bunkru během bombardování), celkem zdařilé jsou i některé dialogy. V druhé polovině filmu nabírá na síle propagandistická linie, která se snaží ukázat, že válečné úsilí stmeluje dohromady všechy třídy britské společnosti, od aristokracie (lady Beldonová) přes vyšší střední třídu (paní Miniverová a její idylická rodina) až po nižší vrstvy (služebná Miniverových a její snoubenec). Skutečnost, jak jí dokumentuje "Válečná deník" George Orwella však byla diametrálně odlišná: Orwell se dokonce domníval, že arogance a sobectví vyšších vrstev, které nepolevily ani za války, povedou zákonitě k revoluci... (31.07.2011)

Další oskarovka za mnou. Paní Miniverová je celkem obyčejný film. Sledujeme obyčejnou anglickou středostavovskou rodinu, která žije obyčejný život. Matka a otec před sebou vzájemně tají zbytečné nákupy, malé děti zlobí, starší syn se nejprve pohádá a potom zamiluje do vnučky místní lady, kterou zlobí obyčejný nádražák, co si dovolil s ní soutěžit při výstavě růží. A do života jim pomalu, ale jistě zasahuje válka - manžel se stává říčním dobrovolníkem, syn rukuje k letectvu, občas přijde nálet, občas silná scéna (německý voják, bunkr, závěr v kostele). Abych přiznal, celou dobu jsem čekal, že dojde k nějaké tragédii a když došlo, bylo to stejně nečekané. Paní Miniverová není strhujícím pětihvězdičkovým dramatem, je to celkem obyčejný film, ale v té obyčejnosti a autenticitě (natočeno v době, kdy nikdo netušil jak válka dopadne) má překvapivou sílu. Oskara celkem chápu. (09.12.2016)

Skvely pohlad na vojnu ocami jednej rodiny. Prijemne civilne, krasne ludske a v klucovych momentoch dokonale strhujuce a zdrvujuco tragicke. Wyler drzi vsetky polohy pevne v rukach a serviruje svoj dalsi fantasticky film. Remeselne precizny, herecky presny a myslienkovo vseobecne zrozumitelny. 10/10 (02.12.2018)

"I just had a German pilot in for ham and eggs this morning."     Vojnová dráma s romantickou zápletkou, zaradená do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorá síce hádže na hrôzy vojny dosť romantizujúci pohľad (ako aj sám režisér neskôr pripustil), to ale vôbec neznižuje jej kvality. Ako prvé udrie do očí nádherný čiernobiely obraz (skvelá kamera Josepha Ruttenberga, právom ocenená Oscarom), ktorého sledovanie v priebehu celého filmu je doslova labužníckou záležitosťou. To samotné by ale samozrejme na výborný film nestačilo. Veľmi zručne je vykreslená psychológia postav a vzťahy medzi nimi, v čom je William Wyler tradične silný. Výstižné je i stvárnenie dobových pomerov, ako sú triedne pomery v Anglicku (vládnuca trieda a jej "vazali"), či Nemci vymytí zvrátenou ideológiou. Napokon ohromne pôsobivé sú aj scény, ktoré ukazujú priame účinky vojny (v kryte pri bombardovaní, cesta autom v noci, omša v rozborenom kostole), hoci ich vo filme nie je až tak veľa. V hereckých výkonoch som nenachádzal žiadne slabiny (dokonca aj tie deti sú výborné), zaujal ma hlavne perfektný výkon Dame May Whitty v role starej, často dosť protivnej aristokratky.     "She was a good cook, as good cooks go. And as good cooks go, she went." (23.04.2023)

Celý film je velmi pohodový, obsahuje spoustu příjemné romantiky a decentního humoru. Postupně se však začne válka dotýkat i hlavních postav, a to čím dál častěji, silněji, stále víc jde ze snímku cítit nástup dramatu. A na konci diváka čeká emoční maximum…a také řádně propagandistický závěr (dodatek pod The End je dost mimo mísu), který publikum už docela nepokrytě citově vydírá. Ale i přes tuto ne úplně zvládnutou tečku a určitou naivitu, která provází snímek po celou jeho dobu, jde o velmi dobrý film, který si zaslouží silné 4*. (06.08.2013)