Biografie
Jiří Císler se narodil v Českých Budějovicích a tam také prožil své dětství a dospívání. Na přání otce se vyučil číšníkem a vystudoval obchodní akademii. Už v pubertě ho ale mnohem víc než praktické řemeslo či představa stálého zaměstnání lákalo umění, zejména hudba. Intenzivně se učil hrát na housle a po studiu nastoupil v roce 1947 jako houslista do divadelního orchestru v Českých Budějovicích. Tam si jeho nadání všiml režisér Miroslav Macháček a Císler začal zpívat v operetách a operách, postupně se propracoval i do činoher. Macháček považoval Císlera za mimořádný umělecký talent a postupně ho zasvětil i do tajů divadelní režie. Vedle toho byl Císler využíván i jako skladatel divadelní hudby a písňových textů.
Po Macháčkově odchodu z Českých Budějovic se roku 1960 rozhodl přesídlit do Prahy i Jiří Císler a nastoupil do Divadla na Fidlovačce. Tam se mohl plně věnovat svému nejoblíbenějšímu žánru, muzikálu, ve kterém mohl skloubit lásku k herectví i hudbě zároveň. Zářil tehdy například ve hře Limonádový Joe. Na začátku normalizace ztratil angažmá v Praze a posléze zakotvil k Kladivadle v Ústí nad Labem. V roce 1971 se vrátil do Prahy a těžiště své činnosti postupně přesunul k divadelní režii. V divadle Semafor pracoval v letech 1971-1973 a režíroval tam mj. hry Kytice, Elektrická pumpa nebo Kdyby tisíc klarinetů. Poté až do roku 1978 režíroval pořady komika Josefa Dvořáka s hudbou Karla Černocha v divadle Ateliér. V roce 1974 režíroval v divadle ABC program Hany Zagorové.
Koncem 70. let hrál Jiří Císler v Činoherním klubu a byl považován v úzkém kruhu divadelních fanoušků a odborníků za významnou osobnost českého divadelnictví. Prošel celkem 9 angažmá, vesměs šlo o malé scény, protože velké kamenné divadlo ho nelákalo. Přes své úspěchy zůstával nicméně širšímu publiku prakticky neznámý. Kromě drobné role estébáka v Kachyňově snímku UCHO ho film ani televize nevyužívaly. Vše se změnilo v roce 1979, kdy nečekaně získal sice vedlejší, nicméně vděčnou roli intrikána Voženílka v televizním seriálu INŽENÝRSKÁ ODYSEA. Postavu měl původně hrát J. Somr, který ale odstoupil a doporučil jako náhradníka právě Císlera. Tomu se podařilo i na malém prostoru strhnout pozornost diváků na sebe a rázem získal mimořádnou popularitu, byť zvláštní, protože jeho Voženílek byl zápornou postavou, se kterou herce mnoho diváků ztotožnilo.
Následujících deset let byl Císler pravidelně obsazován do řady televizních a filmových rolí, které sice až na drobné výjimky v případě televizních her byly vedlejší, nicméně herec měl schopnost díky své energii a nezaměnitelnému přednesu strhávat na sebe větší pozornost, než by mu rozsahem práce náležela. Většinou šlo o tragikomické figurky lidí "malých duší" - intrikány, neschopné byrokraty a snaživé hlupáky. Typickým příkladem byl zakomplexovaný pomaďarštěný Slovák Belányi v Jakubiskově seriálu TISÍCROČNÁ VČELA nebo nadšený příslušník armády spásy v Matějkově snímku ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE.
V televizi se podílel na několika pohádkách jako byl např. ladovský PERNÍKOVÝ DĚDEK, JAK SE PEČE ŠTĚSTÍ nebo DOKTORSKÁ POHÁDKA. Děti si ale Císlerův hlas ztotožňovaly zejména s populárním pořadem STUDIO KAMARÁD, kde namlouval postavičku Harryho Šoumena nebo s televizním seriálem ŠMOULOVÉ, kde daboval čaroděje Gargamela. Svůj hlas propůjčil i Kolomajznovi z pohádky JAK ŠEVCI ZVEDLI VOJNU PRO ČERVENOU SUKNI. Z dabingu pro dospělé stojí za zmínku záskok za zesnulého Františka Filipovského, kde ve filmu JO převzal dabing Louise de Funese.
V soukromí byl prý spíše tichým introvertem, který mnoho času věnoval hraní na housle a skládání hudby. V roce 1986 např. napsal scénickou hudbu a písně ke hře Zítra touhle dobou pro divadlo Večerní Brno. Druhou etapu jeho popularity přinesla 2. polovina 80. let, kdy se stal partnerem Luďka Nekudy v autorském projektu SEŠLOST. Tento cyklus byl nejoriginálnějším a nejvtipnějším zábavným pořadem své doby a několikrát tam zazněly i Císlerovy písně.
V roce 1990 založil v Praze první českou soukromou divadelní společnost nazvanou Hravé divadlo. Po roce však musel projekt ukončit. Jednak neměl zkušenosti se šéfováním souboru v tržních podmínkách, ale začaly se také hlásit první příznaky Alzeheimerovy choroby, která ho v 90. letech postupně vyřazovala z aktivního života a nakonec způsobila smrt. Kvůli této nemoci strávil poslední léta svého života v osamění a zemřel prakticky zapomenut. Jiří Císler byl výrazným tvůrcem, který dělil svůj zájem mezi hudbu a divadlo. Je považován za mistra ironie a sarkasmu. Byl dvakrát ženatý, s první manželkou, sólistkou hudebního divadla v Karlíně Boženou Havlíčkovou-Císlerovou měl dvě děti. Jeho druhou ženou byla Magdalena, absolventka brněnské konzervatoře.
Herec
Dokumentární | |
---|---|
2012 |
Zpátky se Sobotou (seriál) - a.z. |
2005 |
Příběhy slavných (seriál) |
Divoká krev Jiřího Císlera (S06E12) |
|
2000 |
Příběhy slavných (seriál) |
Zpráva o sešlosti (S01E09) |
Hudební videoklipy | |
---|---|
1989 |
Luděk Nekuda a Jiří Císler - Táta kolonády |
Divadelní záznam | |
---|---|
1983 |
Hejtman z Kopníku |
Krátkometrážní | |
---|---|
1990 |
Čtení (TV film) |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
2010 |
Komici na jedničku |
2007 |
Život je kabaret |
1997 |
Úsměvy |
1996 |
Jůhele neděle |
1992 |
Varím, varíš, varíme |
1991 |
Studio Rosa |
1990 |
Dixielandový club |
1989 |
Kozlovka ve Fóru |
Sešlost - Táta kolonády |
|
1988 |
A ještě jednou Sešlost |
1987 |
Hybšaráda aneb Písničky o lásce |
1986 |
Echo |
1985 |
Kavárnička dříve narozených |
Večírek |
|
Videostop |
|
1984 |
ABECEDA |
Jaká také mohla být |
|
Taneční škola Václava Hybše |
|
1983 |
Dámský kabaret |
Sejdeme se za radnicí - moderátor |
|
Sešlost |
|
Silvestrovský aperitiv aneb Hybš hraje hercům |
|
1982 |
Dobrý večer |
Echokabaret - moderátor |
|
S úsměvem jde všechno líp |
|
Zkuste to s námi |
|
Zpívání pro krásný sen |
|
1981 |
Navždy ženo zůstaň ženou |
Skvělá zábava |
|
To by nikdo nečekal |
|
V divadélku pod věží |
|
Šest ran do klobouku |
|
Šestý den je sobota |
|
1980 |
Studio Kamarád |
1971 |
Vtipnejší vyhráva |
Scenárista
Pořady | |
---|---|
1983 |
Sešlost |
1981 |
Šestý den je sobota |
Režisér
Pořady | |
---|---|
1982 |
Svět je jedna pohádka |