Gilmour93

Attack the Block pro entomology. Scéna průchodu chodbou ke garážím, která připomínala úkol z Boyardu doprovázený povzbuzováním allez, allez, vas-y, vas-y, byla jakýmsi předělem, od kterého arachnofobii začala trochu na sílu sociálního komentáře dohánět capiofobie (obava z dvounohých členovců s klepítky) a zároveň se začala potvrzovat nepřímá úměra, že čím větší pavouk, tím méně autentické tísnivosti (útok v koupelně už nebyl překonán). Když šel na konci problém na periferii společnosti k zemi, vzpomněl jsem si na Kandishu od dvojice Bustillo, Maury a začal přemýšlet, jestli se má za tím něco hledat..

Když si Belmondův Roberto Borgo před vámi sedne doprostřed místnosti na židli a v mírném předklonu si opře ruce o nohy, neznamená to, že je unavený. Znamená to, že máte smůlu. Máte ho přilepeného na patách i s jeho čárou života ve tvaru kruhu a aby toho nebylo málo, stojí za ním strážný anděl s flašinetem.. Free style gangsterka, kterou se táhne silná nit přátelství a tragikomiky osudu těch, co ze své strany zákona mají blíže k cele věznice i celtě márnice. Do nevázaného konceptu zapadá i hudba, která osciluje mezi genialitou (minimalismus při ostré přestřelce s černošským gangem) a Cirkusem Humberto.. Američané měli Eddieho Bunkera, Francouzi zase José Giovanniho. Oba do toho dali vlastní zkušenost, soustředili se na postavy, které neprošly Yalem a Sorbonnou a nikdy jejich počínání nesoudili..

Liché místo.. Irský venkov je v tom ale nevinně, stejně jako bezkřídlí Žvahlavové s vibrující hlavou a zajímavým stádovitým pohybem. Problém je spíš v roztěkané kameře, nevhodné hudbě „vnášející naději do světa bez budoucnosti“ a především sebedůvěře Cageova agenta, že dokáže napsat postapo horor s postavami, které by mohly diváka zajímat. A to nechal svého klienta půl filmu v bezvědomí, aby nás nemohl zásobovat svým střídmým afektem..

Old fashioned brak s čerstvým nátěrem, zajímavými hereckými jmény a triky, které sice něco stály, ale výsledkem je monstrum jak z Listerova šuplíku s čistým spodním prádlem. Stupeň zábavnosti se dá poměřit sidekickem (Sommersův dvorní nešašek Kevin J. O'Connor), předvídatelnost je evidentně úmyslná (finální velké bada-bum protože torpéda, únik na vodním skútru protože záběry na něj a poster). Jediné překvapení vlastně je, jak má Famke Janssen ve druhé půlce pořád mokré vlasy a přitom suché přiléhavé tričko. A veletucet koster obalených zakrvácenou tkání nevadí.. Český distribuční název je poněkud zavádějící, jako by se třeba Scottův Vetřelec jmenoval Kudlanka..

„Tak nám zabili Ferdinanda, pane Batysta..“ Těžké časy, kdy se rum podával pouze k čaji a kávě a nadějní dorostenci trénovali pod kouřícími komíny fabrik. Podezřelí jasně daní, falešné stopy nastraženy, čeká se jen, kdy viník za bubnového sóla podlehne taktice detektivního dua „kdo se moc ptá, moc se dozví“. Nutno podotknout, že ti dva se víc zpotili v tichém boji o seržantku Hůrkovou a vzhledem k počtu frček bylo jasné, že jako první se Líbal líbat nebude. Nejvíc práce tam dle mého odváděla uklízečka, když na stanici musela uklízet vajgly z podlahy a všude se povalující cigaretový popel. Vždyť ti Sherloci dýmili i ve vlastní „CSI“ laboratoři! Tři mine a to hlavně proto, že Höger a Bek byli ve službě..

Laskavec ocasatý. Jednoletá rostlina symbolizující beznadějnost a zoufalou lásku. Tolik k významu názvu a pak tam máme ještě něco o lidských ambicích, toxických partnerských i rodinných vztazích a honu za splněním Amerického snu. Nové Mexiko, mullety, zkažené zuby, zpocená podpaží v gymu, zpocený koordinátor intimity a násilí jako nejpřímější cesta z problému do problémů. Motivy a prostředky ale nakonec nefungovaly tak, jak bylo v jejich možnostech, protože lehce nedbalý scénář jim nedal patřičnou váhu. To se pak „smalltown boy“ Kristen Stewart, napodobující neurotický projev mladé Winony Ryder, může snažit sebevíc.. S metaforickou vsuvkou o sebevědomí silnějším anabolik, co nechala zavzpomínat na jistou sci-fi komedii s Daryl Hannah, jsem neměl sebemenší problém, obzvláště, když napomohla k neutralizaci Tříprsťáka z Wrong Turn. Apropo, kde tam hrál Ed Harris..?

Přesouvati zlato, aneb 52 tun norských národních rezerv pronásledováno okupanty, monotónností a nápadem obohatit to o prvky komedie. Mohlo to mít precizní formu jako Vlak s Lancasterem (nemyslím bombardér), ale nemělo to Frankenheimera. Mohl tam být někdo, kdo ty cihly bude tavit a lít na hlavy nacistických Viserysů, ale nemělo to finské Sisu. Když na konci na lodi začal exstalinista Grieg zase kálet krystalický vápenec, nabízelo se kapitánovo: „Drž už konečně hubu, ty pisálku..“

Immaculate means no ejaculate! Máš recht, Cecilko. Sejmi je všechny, on si je San Pietro nahoře přebere.. Technicky obstojné oprášení nunsploitationu, které na mě už samotným prostředím umí působit nekomfortně. Když se ale ukáže, že v klášteře používají sonogel nejen na svíce, ale i k tomu, k čemu je primárně určen, s výjimkou slepičí finty už nejsou cesty žánrového Páně nevyzpytatelné. Pokud pomineme bradavky prosvítající pod noční košilí, neukázala Sydney Sweeney nic a pro mě je zatím takovým Troyem McClurem, který sice natočil spoustu filmů a seriálů, ale já skoro žádný neviděl. Dlouhý detail zakrváceného obličeje při porodním řevu docela cringe. Aspoň že to pak šutrem schytal ten vlezlý pojišťovák, co se za čerstva pokoušel vnutit komerční připojištění..

Co z toho Michael Douglas má, že střeží americký prezidentský pár? První dá mu.. Tady ale nejde o to, jestli se šéf Bílého domu nevleze do dveří Air Force One kvůli paroží. Hledá se krysa, co chce kousnout Klasika! Z celkem zajímavého rozjezdu se to překlopí na dalšího Uprchlíka, ve kterém funguje snad jen profesní arogance Sutherlandova Samuela Gerarda. Urputná snaha o dynamičnost ztroskotává na odporném švenkování a zmatečném střihu, torontské finále by Franka Horrigana donutilo slzet smíchem. Jiný Frank, Farmer, by při úplně poslední scéně zase slzel dojetím. Tohle by se mu nestalo..

„The only arithmetic he ever got was hearing the referee count up to ten..“ Prostý paličák s dobrým srdcem, co vyměnil hák v ringu za ten dělníka z hobokenských doků, se vzepře pragmatickému zaměstnaneckému pravidlu Deaf and Dumb. A je v podstatě jedno, jestli ho k tomu vede víra v konání dobra a láska, nebo jen pocit viny a přání pomsty, protože tohle melodrama víc než témata táhnou individuality. Mimo ty viditelné ojediněle mimomuzikálový Bernstein a pak samozřejmě odzbrojující přirozenost Evy Marie Saint, plac s gaučem psychiatra střídající Brando a jeho filmový bratr Rod Steiger. Při jejich společné scéně v taxíku, kdy došlo na stíny minulosti a temnou budoucnost, museli filmaři dát na zadní okno žaluzie, aby tak nezářili do noci (byť ve skutečnosti nezaplatili zadní projekci a nekolegiální Brando se neúčastnil close-up záběrů). Nedivím se, že to má Vatikán ve videotéce oblíbených hitů. Otec Barry při té kalvárii musel tolikrát projevit odvahu a ponoukat k ní druhé, že to pivo a cigára byly na místě..