Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (872)

plakát

Halloween 4: Návrat Michaela Myerse (1988) 

Po zaslouženém grandiózním propadáku obsahově ujetého Halloweenu 3 trvalo dlouhých šest let, než někdo našel odvahu tuhle sérii znovu přivést k životu. Aby bylo jasné, že z diváka tentokráte vola nikdo dělat nebude, už podtitul snímku jasně implikuje, že tento díl skutečně navazuje na první dva povedené kusy. Samotná vzkříšení Michaela Myerse i doktora Loomise jsou sice možná příliš jednoduchá, nicméně o to tady nejde. Film jako takový je důstojným nástupcem odkazu vrahouna s bílou maskou, který tentokráte nahání svoji neteř, což byla první velká role pro Danielle Harris (která se o tři roky později proslavila v Posledním skautovi). Místy je to sice docela nevěrohodné, pač Myers se opakovaně objevuje na místech, kde z logického hlediska prostě nemá co dělat (jak se třeba tak bleskurychle přesunul do zamčené školy a hlavně jakým zázrakem se proboha objevil na tom jedoucím autě?!). Celkově však tenhle film jako napínavý slasher docela funguje a halloweenská série tak znovu povstala z popela.

plakát

Halloween III (1982) 

Tenhle film byl od počátku předurčen k zatracení. Zavést úplně nový motiv – a nutno dodat že velmi chabý – do famózní slasherové série je sice počin odvážný, ale u fanoušků Michaela Myerse to pochopitelně narazilo na mnohdy až hysterický odpor. A plně po právu. Autoři ve snaze přilákat do kin zástupy lidí vyloženě podvodně prezentovali tohle videobéčko jako třetí díl Halloweenu, což jim ale nikdo dlouho nežral a režisér Wallace si tím trhl pořádnou ostudu. Přesto, odmyslíme-li si ten zavádějící název, dostaneme typický béčkový horůrek raných osmdesátých let, který zase tak úplně špatný není. Ano, je to laciné, trikově úsměvné a obsahově stupidní, ale viděl jsem teda už i horší filmy. V místním hodnocení se pochopitelně odráží iritace z hanobení výstavní značky slasherového žánru, já přesto udělím dvě hvězdy, protože na odpad tohle prostě není (zajímavé je, že na IMDb má tenhle film hodnocení o plných 24% lepší).

plakát

Halloween II (1981) 

Teprve až tohle je ten pravý Halloween se vším všudy, který obsahuje několik pasáží, při kterých by se napětí dalo krájet (třeba scéna hned na začátku – pozor SPOILER – ve které Michael vejde do domu staršího páru, vezme si z kuchyně nůž, chvíli oba důchodce pozoruje a... pak obejde mordovat o dům dál). Taktéž některé vraždy jsou přímo famózní, třeba ta horká koupel. Tenhle film po atmosferické stránce prostě nemá chybu a vůbec se nedivím, že se tímhle dílem stala halloweenská série legendární. Občas to sice trošičku logicky drhne, když je Michael Myers (zřejmě) nesmrtelný, a přiznejme si, že pokrevní přízeň Laurie s Michaelem je námět poněkud kýčovitý, nicméně jako celek to funguje na výbornou. Ostatně ten vymazlený závěr, kdy oslepený Myers kolem sebe zuřivě mává skalpelem, je možná nejlepší pasáž ze všech Halloweenů. Dle mého názoru je tohle nejlepší díl celé série a nemohu jej proto hodnotit jinak než maximálně.

plakát

Dark House (2009) 

Horůrek s nejblbějším námětem v dějinách žánru, který ale po technické stránce jinak celkem ujde, pokud to teda člověk nebere příliš vážně. Občas to je docela vtipné, místy to má i atmosféru, ale bohužel nic z toho není dotažené do konce, protože v globálu to je strašná amatéřina, které sláma čouhá z bot. Vždyť už samotný začátek je strašně tupý. Už vidím tu malou holku, jak najde na podlaze mrtvolu, s nezájmem jí překročí a nevzrušeně prohledává dům, kde najde další mrtvoly, ale nic z toho jí absolutně nerozhází, dokonce ani ta paní, co si v drtiči na odpadky asi čistí nehty. Ale jakmile na ní skrz klíčovou dírku mrkne oko, okamžitě omdlí. :-) No to je prostě děs. Pak tu je ten stupidní Dark House, kde zabíjí 3D hologramy, to je už fakt na pováženou. A úplný vrchol je ten svérázný závěr, před kterým logika utekla na míle daleko. No, ono by to možná šlo až do odpadu, ale některé animace jsou celkem fajn (třeba ta blonďatá potvora s dlouhými nehty, která zabije toho týpka, co vypadá jak Johnny Depp – to je moc pěkný démon :-)). Dobrá je taky ta pasáž, kde se objeví samotná Ms. Darrode, kterou velmi přesvědčila ztvárnila Diane Salinger. Takže nakonec tomu alespoň ty dvě hvězdy dám.

plakát

Halloween (1978) 

Jeden z nejúspěšnějších nezávislých filmů v dějinách kinematografie, který je (nejspíš i právem) považován za zakladatele slasherového žánru. Osobně však musím říct, že zrovna první díl Halloweenu mě dvakrát nebere. Důvodem budiž jeho dost unylé tempo, kdy se v první hodině VŮBEC NIC neděje, pouze se buduje atmosféra, která sice na konci parádně vygraduje, ale něco tomu prostě chybí. Tenhle film doslova „vyrobil“ Jamie Lee Curtis, která zde ale zahrála opravdu výborně, takže si následný profesionální úspěch plně zasloužila. Btw když už jsme u představitelky hlavní role – Jamie má v originále velmi specifický, těžko popsatelný hlasový projev, její hlas se moc příjemně poslouchá a je uklidňující, což je v souvislosti s napjatou atmosférou filmu doslova blahodárné a následné vstupy Michaela Myerse na scénu jsou o to více šokující (proto je zážitek z filmu viděného v originále mnohem intenzivnější než s dabingem). Nakonec dám čtyři hvězdy, ale tu čtvrtou spíše jen z úcty ke klasice. Tak jako tak je tenhle film pouze předzvěstí toho, co přijde v následujícím, velmi povedeném díle.

plakát

Pátek třináctého (2009) 

Poměrně zdařilá reinkarnace hororové legendy, ALE... Samozřejmě rozumím, že slasherový žánr se za těch 30 let posunul někam jinam, přesto se mi některé moderní prvky navlečené na Jasona nějak příčí. Ostatně toto filmové zpracování je moderní slasher se vším všudy – tedy velmi rychlý, atmosfericky nadupaný a docela drsný. Ostatně ty úvodní tři vraždy jsou brutálnější než všechny mordy v původních deseti dílech dohromady. Současný divák to možná ocenil, my ze starší školy jsme se nervózně vrtěli v křesle, protože jakkoli byla původní série označována za násilnou, žádný přehnaný masakr to nikdy nebyl. Přesto se první třetina tohoto filmu myslím docela povedla, především jsem ocenil ten pěkný odkaz na změnu Jasonovy vizáže z pytle přes hlavu (tak vypadal Jason ve druhém dílu) na legendární brankářskou masku (od třetího dílu dál). V následujících minutách ale úvodní nadšení z toho, že je Jason opět mezi námi, rychle upadalo a s tím i celý film. Dost mě vytočil motiv se ztracenou sestrou, kterou – pozor SPOILER – kupodivu Jason nerozpáral, ale věznil v podzemí, což je dost na hlavu, pač Jason zajatce prostě nebere. No, jako celek to nebylo vyloženě špatné, ale mohlo to být výrazně lepší, kdyby se místo modernizování spíše restaurovalo.

plakát

Freddy versus Jason (2003) 

O tomhle crossoveru se šeptalo už od počátku devadesátých let, ostatně už na konci jinak příšerného devátého dílu Pátku třináctého z 93. roku objevíme kratičký odkaz na Freddyho Kruegera. Trvalo ale dalších dlouhých deset let, než světlo světa spatřila tahle možná až překvapivě vydařená pocta oběma hororovým legendám. V ní se totiž nic moc nevysvětluje, s ničím se to nemazlí a jde se rovnou na věc – a tak se nám to líbí. Tenhle film je příjemně naladěn jako absolutní nadsázka, především Robert Englund si úlohu vyčuraného Freddyho očividně užívá a svou životní roli přitom obohacuje o dosud neviděný, humorný rozměr. Ostatně jeho hlášky jsou ozdobou filmu a jeho vitalita je přímým opakem tradičně toporného Jasona, který ale ve svých krvavých partech doslova září (úžasná je především scéna, kdy hořící Jason vtrhne na mejdan uprostřed kukuřičného pole). Celé to pak vygraduje k veleočekávanému finále jeden na jednoho, kterýžto krvavý masakr zahřeje na duši fanoušky obou zabijáků. Já osobně tleskám, tohle se fakt povedlo. Na rok 2015 je plánovaný druhý díl, já už se nemůžu dočkat. :-)

plakát

Sága o Biornovi (2011) 

Úžasně jednoduchý a přitom účinný animáček, který je od první minuty velmi vtipný a i podesáté se u něj člověk řehtá na celé kolo. Konfrontace severské mytologie a křesťanské věrouky je v tomto filmečku podávána s nadšením a věřím, že jakmile dojde na tu výbornou pointu, i ten největší asketa vyprskne smíchy. Tohle je na plný počet.

plakát

Prowl (2010) 

Taková škoda! Mohla z toho být velmi kvalitní, byť možná jen béčková upírovina, jenomže se z toho nakonec vyhrabal jakýsi žánrový hybrid, jehož vyvrcholení musela být pro každého soudného diváka rána pěstí. Po zbytečně rozvleklém úvodu se film přece jen dokodrcá na stará jatka, kde následuje parádních deset minut, aby to posléze zcela nepochopitelně sklouzlo k jakémusi pokřivenému sociálnímu dramatu, kterýžto námět je v souvislosti s upíří komunitou prostě děsně tupý. Stačilo přitom nepovraždit skoro všechny postavy najednou a věnovat daleko více prostoru jejich postupné likvidaci. Na tu ukecanou omáčku okolo by tak divák rychle zapomněl a skutečný původ hlavní hrdinky mohla být taková krvavá tečka za povedeným horůrkem. Jenomže proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, že?

plakát

Obřad (2011) 

Filmy o exorcismu osobně velmi můžu, pač setkání s démony či ďáblem samotným bývají většinou nesmírně interesantní. Na filmovém plátně se bohužel ne vždycky dočkáme kýženého efektu, což jsme naposledy viděli třeba v případě dost nezáživného The Last Exorcism. Ani tento nejnovější přírůstek do vymítací rodiny vody žánru nijak výrazně nerozvířil, přestože poměrně zajímavým příběhem na to potenciál měl. Je to s podivem, vezmeme-li v úvahu účast herce takového kalibru, jakým je Anthony Hopkins. Jenomže samotná – a přiznejme si že přece jen už stárnoucí – legenda sama o sobě dobrý film neudělá. Kromě závěrečné, asi desetiminutové pasáže samotného exorcismu je film totiž obsahově pohříchu prázdný. Chybí mu ucelená dějová kostra, která by diváka po celou dobu držela v napětí (tak jako třeba vynikající The Exorcism of Emily Rose). Navíc pasáže, kdy se projevují démony posedlé oběti, jsou nějak nedotažené a hlavně k uzívání nudné. Zkrátka a dobře, film až příliš spoléhá na Hopkinsovo charisma, které je sice neoddiskutovatelné, ale pro téměř dvouhodinový film je to prostě málo.