Czudas

No upřímně jsem čekal od tak chváleného filmu něco jiného, spíše jinou formu ("deformován" sledováním jiných filmů v poslední době).Tento film je důkazem pestrosti ztvármit příběh viděný očima tvůrce a nebát se osobního projevu, vlastní cesty. Nebáti se dát ne-kýčovitým způsobem na filmové plátno příběh lidí, kteří svůj původ mají hluboko zakořeněný v tvrdé práci a pokoře vůči životním zkouškám. V těchto "obyčejných" životech, je zobrazena podstata lidského života, se kterou se ztotožňuji, a na kterou tak často zapomínám.

Tak na to jsme se byli nuceni dívat v autobuse, ani bulharské titulky nevadily. Toto je prostě špatné, uřvané a je zlé, že podobné filmy vznikají a znásilňují naše trávení.

Velmi složité téma, ze současnosti vycházející z doby komunizmu a spolupráce s StB, které bylo potřeba velmi jemně a citlivě zpracovat. Takový film musel vzniknout aby poukázal na nejednoznačnost pohledu na lidí, kteří byli poplatni spolupráci s režimem. Komunističtí potentáti, měli svoje páky jak zlomit páteř lidem, které si chtěli získat nebo, u kterých byl nežádoucí jejich (např. umělecký) projev. Na postavě ztvárněné L. Chudíkem nevidíme ani smítko výčitek, užívá si roli hodného dědečka aniž by vnuci vůbec tušili jaké svini to vlastně přejí k narozeninám. Z jeho projevu jsou patrné rysy, člověka kterého režim potřeboval na špinavou práci - na první dojem hodný a společenský pán pro přijetí nepohodlných, když ovšem nepohodlný zůstavá nepohodlným - umí také ukázet zuby.

Kultovní seriál o záhadné záhadě a intrikách ve Stínadlech. Bylo pro mne velkým zážitkem vidět své hrdiny, o kterých jsem předtím jenom četl doma při baterce pod dekou.

Napínavé, skvělá hudba, romantika - seriál mého dětství. Robin jak se patří - zbojník jako vyšitý, měl jsem k čemu vzhlížet.

No tak to je jako z meho zivota, nasel jsem se v tom filmu. Většinou je člověk racionální, ale chce taky létat, když však příjde na věc stáhne se a je rád za ty svoje jistotky. Ztotožňuji se s oběma postavami, tvoří vyvážený pár, umí si to vykřičet, oběma záleží na jejich vztahu, ví že mají pořád před sebou budoucnost a nechtěji svůj život propásnout, což jejich okolí nedokáže pochopit, tedy až na jednoho "blázna".

Pro mne hluboký film, sebereflexe a otočení se za uplynulým životem. Výčitky svědomí, vedou starého Alvina k absolvování cesty vedoucí k jeho bráchovi, se kterým se chce po letech setkat. Po cestě se potkává s různými typy lidí. Z každé jeho reakce je znát životní zkušenost, díky níž může být vlídným a ještě i nápomocným vůči ostatním. Nádherné zobrazení života lidí na americkém venkově, daleké jakémukoliv klišé. Alvin sedí u ohně s dívkou, která kvůli svému těhotenství utíká z domova. Alvin s ní rozmlouvá a sděluje ji jedinečným způsobem jak je rodina pro život důležitá - pro mne jedna z nejsilnějších scén na filmovém plátně vůbec.

Už dlouho jsem se tak nechichotal. Perfekní dialogy...taky už jsem se setkal s podobnými typy.

Při sledování jsem netušil, že se jedná o biografii a že někdo takový opravdu existoval. Až druhý den jsem se informoval a na základě toho změnil i hodnocení směrem nahoru. Bavily mne scény, které byly totálně odfláknuté a pan Wood řekl - výborně jsem spokojen. Jistě by bylo "zajímavé" sledovat Woodovu filmovou podobu jeho autobiografie.

Čekám celou dobu na zvrat, na obrat k lepšímu, při každém náznaku k odhodlání skoncovat s fetem a luzným životem. Opravdové bahno, ze kterého se nedaří vynořit, naopak pomalinku pohlcuje víc a víc. Moc bych chtěl v tomto případě sladký happyend.