5ars33r

Na tomto filmu jsem byl uchvácen snad úplně vším. Skvost.

Film mě moc nelákal, ale na jméno Miyazaki jsem slyšel až moc dobře a rozhodně jsem nelitoval. Příběh se sice neodehrával v mnou preferovaném prostředí, to mu ale nedokázalo ubrat nic z jeho atmosféry.

Miyazaki je jeden z mnou nejblíbenějších lidí v celém filmovém průmyslu a Cesta do fantazie je jeden z důvodů.

Seriálu se dá vytknout snad jedině to, že člověk musí tak dlouho čekat na pokračování. Vlastně ani to ne, jelikož to lidi donutí víc číst knížky.=D Porovnávat s Římem nebo něčím dalším nemůžu, neviděl jsem, možná proto jsem až tolik nadšen, každopádně i přes očekávání trochu větší akce a prošpikování děje více fantasy prvky, jsem byl nadmíru spokojen.

Na filmu se mi líbila vizuální stránka, ale některé věci v ději mi přišli příliš samoúčelné nebo přehnané (např. reakce Caesara při pocitu ohrožení otce). Nakonec mě zklamalo, že některé detaily byli přehlíženy. Třeba, když na konci filmu po boji na mostě odjíždějí policejním autem a všechny ostatní jsou nepojízdná na tom, které jim zbude a stojí uprostřed možná není ani škrábanec, na to díra od kulky.

Dlouho jsem se v kině tak nebavil jako při sledování tohoto snímku. Od komedie čekám jen, že mě bude umět rozesmát a to se tady rozhodně povedlo, ale nutkno podotknout, že se neobjevilo na filmu nic, co by ho dělalo nějak zvláštně vyjímečným.

Film točený jen, aby se někde mohla uplatnit 3D technologie. Já viděl jen 2D verzi a tak jsem se prokousával 84 minutami absolutní nudy, protože se tam za celou dobu nestane nic, co by stálo za to.

Mám krátkometražní díla rád a tohle je vážně pecka. Je to originální, překvapivé, zajímavé a to od nápadu až po realizaci.

Film nemá slabší chvíle, kdy bysme měli nutkání kontrolovat hodinky, sice se mi moc nezdálo finále, které bylo takový lehce předvídatelný, ale velké plus pro mě bylo, že i když tam padalo často slovo gambler, neprezentvalo to poker jako hazard, což podle mě taky není.=) Ale i pokud jde tahle hra mimo vás, neznamená to, že tenhle film by měl taky.

Na začátku mi film připadal celkem průměrný, pak jsem měl pocit, že nechápu skoro vůbec nic (vlastně to nebyl jenom pcit) a nakonec finále, které mi vyrazilo dech. Scény, které předtím jen připravovali cestu pro finále najednou získali svůj účel a smysl, takže jsem okamžitě zapoměl na všechny věci, které jsem byl připraven kritizovat. Nemůžu zde nic než jen pět chválu.