Recenze (78)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/033/33000_274499.jpg)
Koralína a svět za tajnými dveřmi (2009)
Pro mě animák číslo 1.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/397/159397326_bb9eb7.jpg)
Hra (1997)
"I had to do something, you were becoming such an asshole." Dejte si pozor, ten atraktivní chlápek v šedým saku, velice bohatý a dost arogantní muž, je poslední dobou nesmírně nervózní. A taky trochu nebezpečný. Ale kdo by se mu divil, že - dárky od mladších sourozenců dokáží někdy člověka vykolejit. Někdy vás vymáčknou až na dřeň a zjistíte, kdo vlastně jste...Někdy se vám chce po skončení filmu vyskočit a křičet: "Pro TOHLE miluju film!" Pro TOHLE, co vás napne, rozesměje, přimrazí k židli, dojme. A co skončí - jako každá správná (H)hra - právě včas, totiž v nejlepším.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/983/160983066_38ee64.jpg)
Vrtěti ženou (2011)
Příjemná, vtipná, milá a svěží romantická komedie, ve které navíc jde i o něco trochu hlubšího - a nemám teď na mysli jen onen elektrický strojek:) Maggie tyhle role značně nekonvenčních, lehce střelených, ale ve skutečnosti "správných" holek prostě sednou..."Oh look, ducks..."
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/926/159926258_48d29a.jpg)
The Ledge (2011)
Pro mě rozhodně překvapení roku 2011. Nenápadný snímek dokazující, že na dobrý film stačí obyčejná kamera odvedle, tři velmi dobří herci a neobyčejně dobrý scénář. Kde je hranice mezi oddaným věřícím a fanatikem? Patrick Wilson lavíruje mezi péčí o děti v nemocnici, terorizováním své ženy i sousedů a bojem sám se sebou před zrcadlem. Charlie Hunnam je neuvěřitelně uvěřitelný (:-)) a každý jeho výraz i slovo jsem naprosto chápala (konečně film, který hercům snad ani jednou nepředepsal nelogické chování a dialogy). A Liv? Na rozdíl od tolik obdivované Arwen v Pánovi prstenů mě tady zcela dostala…Nejistá, uzavřená, navenek uťápnutá, v neforemných svetrech, culíku a bez makeupu, se začínajícími vráskami a bez plastik - a přesto (či právě proto) krásná. Když jsem The Ledge viděla podruhé a už věděla, jak to dopadne, čistě jsem se kochala jednotlivými scénami – ať už téměř hmatatelné jiskřivé napětí při cestách autobusem či výborná slovní přestřelka při „středovečerním hovoru o víře“. Na závěr ještě něco o Liv – jak já tu její postavu chápu! „You know what the problem is? When I was doing what I was doing, I enjoyed it in a sick kind of way. I really liked to getting high. It was relief. But it was killing me and Joe showed something better that wouldn´t kill me.“ A ten závěrečný pohled na manžela…
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/052/52626_06f19a.jpg)
Nouzový východ (2008)
Zápisník jedné lásky - potkali se, zamilovali se, vzali se, milovali se, hádali se, nenáviděli se, podváděli se, zničili se...Kate i Leonard hrají naprosto precizně (pořád přemýšlíte, jestli jsou vám jejich postavy krajně nesympatické, nebo naopak velmi sympatické). Dostal mě David Harbour ve své mlčenlivé tragičnosti (mám ráda tyhle typy - jeden pohled na April přes sousedovic zahradu vyjádří vše). Ano, jako by tomu něco chybělo (výborná kamera, scénář a hudba to nebude), ale krásně to vyváží poslední minuta filmu - jedna z nejlepších závěrečných filmových scén vůbec. Tak jedem do Paříže, miláčku...
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/047/47544_9195cf.jpg)
Rambo: Do pekla a zpět (2008)
Ač jinak neholduji násilí, vždycky se ráda pobavím u pořádných béčkových filmů typu Komando nebo Rambo I až III, kde hlavní hrdina kosí přesilu bídáků pomocí neotřelých metod i nástrojů v atmosféře "pohádky pro dospělé". Jinak je tomu u Ramba IV. Sylvester popadne kulomet (či co) a během několika minut nepřetržité střelby zlikviduje 400 vojáků, což znamená 400 detailních záběrů na odlétávající končetiny a zakrvácená tělní torza a 400 děsuplných výkřiků. Ale hlavní věcí, kterou chci zmínit, jsou vesnické masakry. Vlastně jsem asi ráda, že se na to na rozdíl od některých zdejších uživatelů nedokážu dívat s nadhledem. Tyhle zrůdnosti se i teď na světě stále dějí a já znovu ustrnula nad paradoxem, že zatímco řeším, že mi zase spadl internet a podobné věci, někde matkám berou děti z náručí a hází je do ohně, někde zabíjejí nevinné děti a týrají zajatce. Dle mého na to chtěl Stallone taky poukázat. A zatímco se mi ty záběry příšerného děsu a beznaděje ukládaly do paměti, z plátna na mě přímo vyskočila otázka - "Proč?". Co vede lidi k tomu, aby masakrovali jiné lidi, své spoluobčany a sousedy...?
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/071/71842_b62c62.jpg)
Harry Potter a Princ dvojí krve (2009)
Tři čtvrtiny filmu tvoří vlastně jen nekonečné vztahové peripetie prokládané záběry na všudypřítomného Malfoye bloumajícího po bradavických chodbách. Český dabing vyznívá lehce parodicky a většinu filmu jsem se smála jak blázen, o perlách typu "proč je Harry pořád zakrvácený?" či "Rone, proč sněžíš?" ani nemluvě. Pokud máte knižní předlohu v čerstvé paměti, budete neustále sledovat, jak v každé druhé scéně "tenhle tam neměl být, ta už to měla dávno vědět a tenhle tam měl jít s úplně jiným úmyslem". V poslední půlhodině filmu začíná přituhovat, leč je mi záhadou, proč byla vypuštěna závěrečná bitva v Bradavicích a majestátní pohřeb a místo nich se objevila scéna "kdo se skrývá v obilí", která s knihou nemá nic společného...Na druhou stranu, natočený je Harry no.6 kvalitně, z mladého Voldyho mrazí, Severus je tradičně dokonalý a ta kouzelná atmosféra, kterou Rowlingová pohltila miliony lidí na celém světě, odtud přece jen dýchá.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/527/159527743_5622d5.jpg)
LOL (2012)
"Vzrůstající populace Číny nebo dělení buněk jsou mi šumafuk, to jediný, co mě trápí a co mě bolí, je Kyle." Tihle povrchní lidi (kterých je tu plný film) mě hrozně iritují. Jak jsem ráda, že mě míjí svět, v němž největší katastrofou je když si vás On (Ona) odebere z přátel na facebooku, v němž posíláte smsky rodičům do vedlejšího pokoje a nikdy jste naživo neviděli ovci. Život mezi notebookem, mobilem a chatem. Kašlete na školu a chcete chlastat, fetova, pařit a souložit a rodiče proti tomu furt něco mají - nepochopitelné. Ostatně rodiče sami nevědí co se sebou a nechovají se o moc dospěleji než jejich děti. Lola (které mimochodem minimálně v českém znění snad nikdo Lol neříká) v úvodu "děsně miluje" metrosexuálního frajírka, co hraje v kapele. To už se ale na scéně objevuje její "skvělý kamarád" - překvapivě metrosexuální frajírek, co hraje v kapele a navíc má fakt charakter. Jak tohle asi může dopadnout...Přidáme ještě pár zpomalených záběrů, aby to bylo cool. A všechny intimnosti si zapíšeme do deníčku, tam je totiž mamka nikdy nenajde...Ještě že mám v okolí tolik normálních teenagerů, kdyby byli všichni jako v tomhle filmu, asi bych se zbláznila.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/165/050/165050136_9b1ea5.jpg)
Musíme si pomáhat (2000)
Žil jednou jeden obyčejný pán s brýlemi. Ten pán byl hrdina... Z novodobých českých filmů hodnotím plným počtem bodů tři - Pelíšky, coby pro mě v mnoha ohledech dokonalý snímek, Nudu v Brně, která přesně vyjádřila hořkosladkou křehkost všední reality života, a právě Musíme si pomáhat. Na rozdíl od dvou předchozích filmů se na něj už ale nikdy znova nepodívám. Dokonale ukazuje atmosféru života za války, ten všudypřítomný ochromující strach v ulicích i za zdmi domů, o němž se mi doposud zdá v nočních můrách. Ústřední čtveřice herců podává uchvacující výkony ve filmu o tom, jak hrozný a nespravedlivý dokáže život být. A o tom, že mezi námi žijí bezejmenní neznámí lidé, kteří se rozhodli udělat správnou věc, ač jim přinesla jen pohrdání, utrpení a strach. Strach, ten je v Musíme si pomáhat všudypřítomný a šíří se z obrazovky i ke mně. Při scéně s esesákem prohlížejícím auto jsem trnula strachy, při záběrech na poválečné pouliční lynčování v duchu křičela a při závěrečném vyvrcholení "tak kde máte toho schovaného Žida?" jsem musela na chvíli odejít z místnosti, protože jsem to prostě nezvládala. Uf. Vynikající film, který na mě má vliv dodnes.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/008/8959_164d69.jpg)
Matrix (1999)
Jsou chvíle, kdy je vhodné vést u zvonícího telefonu v metru "já ti...ehm...musím říct...ehm, ehm...že tě...asi" rozhovory a chvíle, kdy to vhodné není... Matrix hasn´t me (not yet), počkám si na další shlédnutí.