Ewík

(15.01.22) Pohodový vánoční film plný propletených životních osudů.

(05.01.2022) Konečně jsem tento klenot zhlédla i já. Sice bych si to asi v dětství užila víc, ale konečně se mi spojjly všechny ty písničky a jména a hlášky...Zajímavá normalizační podívaná.

Hřejivé připomenutí opravdového významu Vánoc v konzumní době. Krásná každoroční klasika s boží angličtinou. (když se to rýmuje, tak to je pravda 😎)

(29.12.2021) Tady jsem si na konci málem vybrečela oči. Ale nejdřív popořadě: Emilia Clarke není úplně moje nejoblíbenější herečka a její postava je taky dost napřesdržku (ale mám také takové kamarádky a vídat se s nimi jednou za čas je velmi obohacující :-D ). Ale ke konci všechny ty rozhašené části začaly dávat víc a víc smysl a pak už to byl ten krásný vánoční film zahřívající u srdce. Doopravdy nádhera.

(28.12.2021)-Kino Mat: Velmi šikovně nastavené zrcadlo dnešní společnosti - zrcadlo mladým, kteří mohou dělat cokoli a proto někteří nedělají nic. Nebo alespoň ne pořádně. Líbilo se mi pojetí témat, náhled z více stran, a množství zážitků a situací, které dotvořily celý obrázek Julie včetně jejích vztahů. V hodně pohledech se já osobně také vidím a vnímám - v některých se chci více otvírat a vylepšovat, jiných se chci vyvarovat. A i proto se mi film líbil. Velmi osvěžující snímek.

(20.12.2021)-Bio OKO: Já fakt nevím. Film se mi zdál tak zbytečný, sebestředný a nic nepřinášející. Proč někdo natočí film o svých špatných stránkách, nechá je bez vysvětlení nebo dání do kontextu a prezentuje to jako finální dílo? Asi je to forma terapie...a taky jsem se v některých situacích, pohnutkách nebo myšlenkových pochodech poznala, ale celkově film vnímám spíš jako zbytečný (z mého úhlu pohledu). Není to ani film o steroidech (ty jsem viděla - a mnohem lepší), ani o neznalosti ve vztazích (také znám lepší zpracování)... Navíc z těch útržků ze života jsem se protagonistovi nemohla ani přiblížit nebo se do něj vcítit a nakonec z toho nevyšlo ani žádné poučení nebo nějaká zpráva, nějaká nosná myšlenka. Je mi to líto, fakt jsem se na film těšila.

(26.12.2021-Světozor): Velmi umně natočená svižná jednozáběrovka - a každá vteřina stála za to. Myslím, že tohle je mnohem výřečnější obraz krize středního věku nebo krize života než Síla o panu Filovi, který jsem viděla o týden dříve... Je tu spousta nezapomenutelných a silných momentů, pracovních chybiček a návazností, zjištění informací a reakcí na ně, psychologie postav, špičkových výměn názorů a celé to vytvořilo naprosto úchvatnou mozaiku. Klidně bych na to mrkla znovu.

Návod na to, jak žít pohodový život. A s živým doprovodem na piano v kině Ponrepo to mělo také trochu speciálnější atmosféru. (viděno na Aussie & Kiwi Film Fest, Ponrepo, 11.12.2021)

Témata jsou jistě zajímavá a současná, ale to bohužel nestačí na vyvážení celého filmu. Líbilo se mi, jak je příběh vystavěn a divák se postupně dovídá o důvodech činů a postojů hlavního hrdiny. Ale celkově byla dějová linka dost přímočará a odhadnutelná - jako když vidíte v záběru rukavici a víte, že bude použita a jak bude použita v další scéně. Nevyznám se popravdě vůbec v novozélandské produkci, takže nemohu soudit celkově, ale tohle byl spíš podprůměrný a nijak zvlášť inovativní snímek. (viděno na Aussie & Kiwi Film Fest, Velký sál Lucerny, 10.12.2021)

Nevím...na film jsem se těšila a asi jsem nečekala žádnou pohádku nebo prvoplánovku. Ale film byl nějaký prázdný a nepřesvěčivý a myslím, že to správné slovo je banální. Přesně můj pocit vystihuje uživatel xxmartinxx. Holčina, která má silný problém s matkou, je sice zajímavá a spousta jejích činností, reakcí a slov je pochopitelných, ale to na utažení celého filmu nestačí. Škoda.