Tosi

Pieta je provokativní drama o pomstě osamoceného lichváře, jenž za zapůjčený obnos inkasuje od zadlužených a chudých nešt'astníků desetkrát tolik. V případě nesplacení dluhu je stíhá trest v podobě zmrzačení, a za vyplacené peníze z pojistky se pak mohou oddlužit. Film dosti zvráceným způsobem testuje hodnoty lidských vztahů, nejvíce však sílu mateřské lásky. Snad všechny postavy byly pro mě tak nepředvídatelné, že každá následující scéna mě znepokojovala víc a víc. Ke konci jsem vlastně nevěděl komu držet palce a kdo je tou největší obětí. Úžasná poslední scéna mě utkvěla v hlavě snad nejvíc z celého filmu. Pro mě skvělý filmový zážitek ...

Neskutečný a úžasně přirozený výkon herečky Adele učinil pro mě tento film mimořádným. Téměř tři hodiny je kamera připlácnuta jen na její obličej, skrz který nám Adele otvírá svoji osobnost... a to citově strádající, vnitřně rozervanou, ale hlavně naprosto skutečnou. (Tolik scén totiž vypadalo tak opravdově, až bylo těžké uvěřit, že jsou jen hrané).

Cože jsem to vlastně tři hodiny sledoval?...film řadící se u mě na první místo v počtu zbytečných scén a dialogů, přehlídku rádoby cool nadávek, sjíždění drog a laciného sexu, a tohle všechno bez jakéhokoliv smyslu. ...dále jsem viděl velmi dobré herectví DiCapria i několika ostatních heců, k tomu mě bylo nabídnuto pár bláznivých scén které mě rozesmály a jako nepovedený dezert jsem dostal utahování smyčky od FBI, které probíhalo naprosto bez napětí. Pokud někdo (jako třeba já), čekal od Scorseseho tříhodinové drama se skvělým, nervy drásajícím vyvrcholením, bude obrovsky zklamán.

Shigan vnímám jako podivně dobrý film o lásce, nejistotě, a posedlosti plastickou chirurgií, na kterou chtěl jistě Ki-duk Kim poukázat. Chytré téma, ale postupem času se film začal motat v bludných kruzích a moji pozornost vzbuzovaly pouze scény v kavárně, do které mě ale nikdo nedostane ani za nic, protože evidentně přitahovala hysterické scény jako magnet:-)

Tleskám s rukama nad hlavou...ale jen tomu, kdo přesvědčil všechna ta herecká esa, aby hrála v této nudné a hašteřivé komedii (pardon, kdo tomu říká komedie, tak má asi zvrácený smysl po humor). Výkon Meryl Streep na mě působil, bohužel to musím říct...velmi trapně. Jestliže tento film posbíral 7 vítězství a 34 nominací po všech těch uznávaných kabaretech, tak za sebe říkám "utrpení svatého Šebestiána".

Her je neskutečně nádherný, i když velmi nepravděpodobný milostný příběh, mezi osamělým člověkem a jeho operačním systémem, který mě naplnil smutkem i štěstím, a to vrchovatě...zažil jsem s ním všechno, co jsem zažít chtěl, smích, pláč, i ten konec byl přesně takový, jaký měl být...vše podtrhovala melancholická hudba, která účinně zasahovala tam, kde byly emoce nejsilnější. Tuším, že mnohými diváky zůstane Her silně nedoceněn, ale mě si k sobě přivinul tak silně, že jsem nechtěl aby skončil.

Zřejmě s malým hladem jsem usedal ke stolu, abych pozřel tenhle knižní vývar, a to jsem ho nechal táhnout přes dvě hodiny....stejně jsem musel naběračkou lovit hodně hluboko, abych ucítil nějakou vůni a chut'...dlouho to byl totiž vývar z točeňáku, neslanej a nemastnej. Nejchutnějším soustem byl pro mě Geoffrey Rush, nebýt jeho, raději bych zůstal hladem (ta jeho spiklenecká mrknutí na malou Liesel za zády Rose, byla hodně hřejivá)...alespoň že lžíce ze dna talíře byly plné kořeněné vůně a síly, jakou má správný vývar mít. Pro mě to holt nemělo tu správnou hloubku (nemyslím objem hrnce), a tak od stolu odcházím ne zcela nasycen a s pocitem knedlíku v krku.

Matthew McConaughey, plážový sunnyboy, nebo Ten, jehož jméno přivádí povrchní diváky do kin...Ovšem rolí Rona Woodroofa má u mě vyžehlíno na pár let dopředu. Jeho transformace do nezdravě vyhlížejícího, na kost vyhublého elektrikáře Woodroofa byla totiž obdivuhodná a předpokládám, že nominace na Oscara ho nemine. Když vám v osmdesátých letech lékaři sdělili že máte AIDS, tak vám jedním dechem dali maximálně třicet dní života. On ale našel cestičku, jak přežít o něco déle...ilegálními výlety do Mexika, odkud od jednoho doktůrka bez licence vozil do států krabice neschválených léků a tam je dále protizákonně prodával těm nemocným, kteří si zaplatili členství v jeho Klubu poslední naděje. Žádná postava z vás nemačká zbytečné emoce, a to ani když zemře jeho spojenec proti všem, transsexuál Rayon, kterého nádherně ztvárnil Jared Leto...film vám pouze bez zbytečného sentimentu ukazuje boj jednoho člověka, který nechce zemřít odevzdaně.... (McConaughey i Leto museli kvůli roli zhubnout kolem dvaceti kilo a celý film byl údajně natočen za pouhých 23 dní)

Film, který je dobrý si pustit ve ztichlou pozdní noc...si ke mě našel cestu svou pomalostí a tichem, které z něj křičelo a zanechalo ve mě dojem, že aspoň na čas bych byl rád lepším člověkem...

Čtyři hvězdičky jsem ze sebe vysoukal se sebezapřením, a to jen kvůli Cate Blanchett, jejíž role Jasmíny byla jediná zajímavá...dokázala dle momentální nálady lehce měnit rytmus filmu, ať už do euforie či do deprese. Tak či tak, chvílemi jsem se v jejím povrchním životě nudil, pak jsem jí zase ten paprsek naděje přál...místo vyhroceného a zajímavého konce jsem se dočkal alespoň Luckyho Louie...tak za to je ta čtvrtá hvězdička:-)