darkrobyk

Vynikající gotický horror natočený podle romantické ( neplést se sentimentální tj.červenou knihovnou) povídky Vij od ruského spisovatele N.V.Gogola. Skvělá černobílá kamera, se všemi možnými stíny a odlesky, tajemně krásná Barbara Steeleová ( v 60.letech si zahrála v celé řadě horrorů italských, ale i amerických - např. v Cormanově Jámě a kyvadlo podle E.A.Poa) a vpravdě gotické obrazy krajiny, hřbitovů, krypt i interiérů. Úvodní scéna s železnou maskou s hřeby a odsouzenou čarodějnicí na hřbitově dává tušit, že bude následovat cosi zlověstného. Italská škola se nezapře ani v gore efektech - při sejmutí masky se objeví červi, švábi a další rozličný hmyz, působivě je pak ztvárněna obnova-oživení-obličeje ( oči, které se odkudsi z hloubi lebky vynořují, aby zaplnily prázdné oční důlky....). Poprvé jsem viděl film hodně dávno v německé TV ZDF. Je zajímavé, že Němci dali tomuto filmu název - Hodina, kdy přichází Dracula....nu, přišlo jim to zřejmě výstižnější? Nevím, každopádně já se tenkrát, ve svých 13 letech, hodně bál.... Dnes se u tohohle snímku hlavně bavím.

Na úvod - správně, podle knižní předlohy : film by se měl jmenovat Řbitov zviřátek. Přečetl jsem 3/4 knih S.Kinga a musím říci, že tahle patří mezi mé nejoblíbenější ( na prvním místě je sedmidílná Temná věž - hrozím se jejího avizovaného zfilmování!). K filmu jsem přistupoval s pochybami, ani ne tak proto, že režisérem je žena, ale proto, že jen pár filmů podle Kinga je opravdu dobrých ( Osvícení, Carrie, Christine, Cujo, Misery, z posledních Mlha). Byl jsem filmem velmi příjemně překvapen ( i když závěr knihy je poněkud pesimističtější). Samotný hřbitov má úžasně gotickou atmosféru a všudypřítomné zlo vystrkuje mlžné prstíky a nenápadně chňapá po budoucích obětech... A zoufalý otec jedná tak, jak by neměl, ale divák tuší, že by se asi zachoval stejně, že by to rovněž zkusil, a tak z nastoupené cesty není návratu...a na úplný závěr skladba od Ramones....skvělá ( je k ní i báječný videoklip). Proč to takhle nemohlo skončit? Proč se režisérka snažila vstoupit podruhé do stejné řeky, když musela vědět, že to zkrátka nelze....? Pokračování se mimořádně nepodařilo.... Ale tenhle film zato rozhodně stojí!

Protože Ramones patří mezi mé nejoblíbenější kapely, není co řešit. Navíc film jsem viděl poprvé v době, kdy jsem punkem žil, a tak je pro mne i nostalgickou záležitostí. A anarchie ve škole....naprostá bomba! Co se týká školy, nabízí se srovnání s filmem Zeď od Pink Floyd. Tam je škola představena jako obrovský masomlej, který otupělé žáky semele do jedné beztvaré masy....V tomhle filmu je škola tak děsivá, že nezbývá, než ji vyhodit do vzduchu. Osobně mě velmi pobavily měřič hlučnosti a cesta papírové vlaštovky.....

Příběh, který vám bude vyprávět tento film, se skutečně NEstal. Asi tak. Jde o hraný pseudodokument, který dokonale později vykradla Záhada Blair Witch. Ovšem natočený tak věrohodně, že režisér za to skončil u soudu. Musel nakonec požádat herce, kteří podepsali smlouvu, že rok nebudou účinkovat ani v reklamě, aby vystoupili z anonymity a potvrdili, že opravdu během natáčení zabiti nebyli. Pohoršovat se nad nechutnými záběry mi přijde komické, vždyť jde o filmové triky! Ohledně zabíjení zvířat je to věc jiná. Rozhodně to zde v žádném případě nehodlám obhajovat, ale tehdy se tak točilo. Stačí vzpomenout na čtvrcení býka zaživa v Apokalypse nebo na ruské, respektive sovětské filmy, kde například koně hynuli před kamerou často. Zejména během natáčení válečných filmů je vozili rovnou na jatka. Když se podíváte na Tarkovského A.Rubleva, uvidíte scénu, kterak se kůň řítí ze schodů při dobývání pevnosti. V ten moment už jakoby nežil. A herci to též neměli jednoduché. V jednom sovětském filmu jsou odsouzenci popravováni tak, že mají k nohám řetězem připevněný kámen, a ten je spolu s nimi vhozen do moře. U dna čekali potápěči a nebohé herce vysvobozovali. Jeden neví, kdo byl ve větším ohrožení, zda herec, nebo potápěč. Herci s Deodatem si maximálně užili moskytů.... Pro mě jde o nejlepší kanibalský film s úžasnou hudbou, nádhernou přírodou a pravým italským gorefestem.

První polovina nabyla špatná - klasická syntezátorová hudba jako vystřižená z italských horrorů 80.let, gore efekty - ne nepodobné mistru Fulcimu (zejména jsem si připomněl Beyond, ale nejen ten) - sekyra v hlavě, vydloubnuté oko....ovšem pavouci už nebyli dotaženi do konce. Tady Fulci jasně vede, byť i u Lenziho jsou podobně snímáni, podobná hudba, střídavé záběry na vytřeštěné oko, jakoby paralyzovaná oběť, která se nemůže - snad hrůzou? - ani pohnout. Pak však nějak dochází příběhu dech, postavy klopotně pobíhají spletitými podzemními chodbami, aby nakonec divák zjitil, že vše je úplně jinak - a to mne rozhodně potěšilo. Každopádně jsem čekal trochu větší - lidově řečeno - nářez....

Čtyři hvězdičky hlavně z nostalgie. Drahně let už jsem tenhle film neviděl, a tudíž nevím, jak bych ho dnes hodnotil. Ale u filmů spojených s dětstvím člověk většinou přihmouří oko pokaždé. Viděl jse ho / na německé TV ZDF/ v době, kdy jsem si mohl o Star Wars nechat jen zdát a jediné sci-fi pro mne byl původní seriál Star Trek tamtéž. Po trikové stránce nebyl vůbec špatný - vesmír, samotná díra, kosmická loď. A samozřejmě hudba! Naprosto úchvatný hudební motiv, který člověku zní ještě dlouho po skončení filmu v uších. Temný a zlověstný. Démonický Maxmilian Schell mi trochu připomínal kapitána Nema....zpočátku. Dnešní divák snímek nejspíš neocení, na druhou stranu se ale točí tolik výpravné hrůzy, že tohle mnohé překonává. dodatek: 2015 - musím poznamenat, že Černá díra mě ani po letech nezklamala

Zpočátku jsem čekal dalšího Vetřelce (což by mi nevadilo, pokud by byl dobře udělaný). Pak jsem si vybavil Pád do tmy, k tomu Horizont událostí a ještě pár filmů. Ale vůbec to nevadilo. Film mě svým spádem vtáhl rychle do děje. Působivé, špinavé a chladné interiéry lodi navozovaly společně s hudbou tajemnou atmosféru. A zmutovaná monstra se též povedla. A závěr - ten se mi líbil nejvíce! Pro mě nečekaný, spekuloval jsem všelijak, ale tohle mě nenapadlo. Povedený sci-fi horror na temné večery!

Do třetice...závěrečná část je jak pestrá mozaika - obdivuji, co všechno se do jednoho filmu vešlo. Nejlepší - boj s Odulou, průběh nerovného boje Faramira se svojí družinou, boj o Gondor, výtvarné zobrazení Minas Tirith a Roklinky / která byla i v předchozích dílech a je přesně taková, jak jsem si ji představoval, jistě, částečně jsem ovlivněn výtvarnými obrazy, ale i tak/, koneckonců i Mordor nevypadá špatně. A co mě zklamalo, ale chápu, že režisér nemohl natáhnout film do 5 hodin, je smrt Sarumana a zakončení celého příběhu. Jistě, v prodloužené verzi je Saruman zabit, ale naštěstí tahle scéna byla odstraněna. Mně prostě chybí Vymetení Kraje. Je skutečně důležité, jak Tolkien zakončil hobití putování. V Kraji se žije tak, jako by Středozem nebyla v ohrožení. Ano, určité zprávy se sem občas donesou, ale nikoho nevzruší natolik, aby se začal o sebe a ostatní bát. Hobiti vybojují velkou bitvu o Prsten a zlomí tak neskutečné zlo, avšak pro ně cesta nekončí. Saruman totiž společně s Grímou Červivcem přichází do Kraje , aby zde nastolil krutovládu. Hobiti tak nakonec musí svést konečný boj doma! Sarumana sice zabije Červivec a až toho zastřelí hobiti šípy, ale jako by se úplný konec války odehrál teprve zde. Putování do světa, abych zjistil, že největší zlo číhá doma, je základem mnohé báje či pohádky. A Tolkien, zabývající se mytologií, to dobře věděl. Někdy je netřeba vykonávat velkolepé činy, mnohé malé jsou často osudové..... Jak už jsem zmínil u předchozích dvou dílů, všechny tři části chápu jako jeden celek. A tomu dávám plný počet.

Pavián je predátor a má sílu 3x větší než dospělý muž. Píše se rok 1984 a v Keni je obrovské sucho. Zvířata hladoví a hordy paviánů se začínají stahovat k lidským obydlím. Nakonec ulovit člověka není nic tak těžkého, zejména když jsou paviánů tisíce. Snímek disponuje na svoji dobu několika působivými scénami. Hned v úvodu sledujeme lov nosorožce, kdy nabírá rohem rychle jedoucí auto a nechybí málo, aby se převrhlo. Jeden z prvních velkých útoků se koná za bílého dne pod rozpáleným africkým sluncem. Zatímco řidič vyměňuje pneumatiku, z nedalekých kopců ho pozorují paviáni. Strašidelná hudba dává tušit, že se chystá lov. A pak se dají do pohybu, a jak rozbouřená řeka se hrnou k zoufalému řidiči. Útok je tvrdý a zuřivý. Lidé brzy zjišťují, že nebezpečí číhá na každém kroku - při opravě telefonního vedení, ve škole a nebo letadle. Žádný úkryt nepomáhá, zuřiví paviáni se dostanou do každé budovy. Zdá se, že pomoci může jen zázrak.

Jelikož nepovažuji tři části ( původně 6 knih) za samostané filmy, mé hodnocení je shodné se Společenstvem i Návratem. Celého LOTRa považuji za jeden dlouhý úžasný filmový příběh, nikoliv za sérii, která na sebe volně navazuje, či vůbec. Jestliže mám nejraději Společenstvo, nemění to nic na tom, že Dvě věže jsou prostě součástí celého příběhu. Ten se zde rozbíhá do několika větví - Frodo+Sam ( tedy ve filmu je jejich vztah až zbytečně dramatizován ve stylu - milostný trojúhelník Frodo-Sam-Glum, ale budiž), Smíšek+Pipin, zbytek společenstva. Velmi povedená je bitva o Helmův žleb, která v knize zabere pár stránek, ale zde je ústředním bodem příběhu. Snad proto mě jen zamrzelo, že se zde do bitvy nezapojil les ( jako je tomu v knize, byť jde vlastně o huorny-stromové duchy, vypadající však jako stromy). Prchající skřeti zabíhali do hustého lesa, který zde zničeho nic vyrostl (respektive sem připochodoval), odkud se ozývaly výkřiky hrůzy a zoufalství...žádný z nich už se z lesa nedostal. Pochodující stromy (nikoliv jen entové jako ve filmu) mě hned při prvním čtení doslova nadchly. Příroda se naplno vložila do osudu Středozemě. A ne náhodou, Tolkien stromy miloval a velmi těžce nesl mizení lesů a proměnu krajiny v města, továrny...asi tak. Zato Glum je naprosto úžasný, jen český dabing jeho postavy je naprosto příšerný - tedy doporučuji pouze originál!