dubinak

It Feeds bych pracovně nazvala jako "vzdálený bratranec Insidious", protože, kdo viděl onen hororový kult, určitě se mu musel tento kousek aspoň na chvilku vybavit. Hned zkraje potěší fakt, že se na nic absolutně nečeká a najíždí se na pořádné tempo už v desáté minutě, což je vždycky dobrá zpráva a při stopáži 101 minut se dal čekat spíš opak. Možná právě tady by platilo, že méně je někdy více, protože dlouho jsem neviděla film, který by jel takto na kvantitu s tolika šíleně ohulenými lekačkami, které ze začátku sice fungovaly, ale postupem času malinko omrzí, protože divák už je zkrátka čeká. Bylo tu opravdu dost cítit, že režisérův vnitřní task bylo vyděsit a postrašit až na kost. Plusové body jdou povedené masce, ta byla fakt lahůdková. Mínusové body jdou za jistou kýčovitost. Já jsem možná trochu autista a někdo si těchto věcí třeba ani nevšimne, ale mně hrozně vadilo, jak pokaždé, když hlavní hrdinka "cestovala" měla k tomu nový, tématicky do barvy sladěný kostým a ten finální gotický look mi úplně tahal oči z důlků a přišlo mi to naprosto zbytečné a rušivé. Jelikož je to ale docela kompaktní a snaživý snímek, tři tomu můžu dát s lehkou hlavou, ač jsem doufala, že budeme spět spíše k těm čtyřem a že Archibald už snad definitivně hororově povýšil. No, ještě si budeme muset možná chvíli počkat.

U tohoto snímku, jako bych měla pocit, že přesně vím, co bude následovat a zároveň, jako bych u něj měla deja vu. Nápad mě zaujal z traileru, ale byla tam ta obava, jestli zrovna tento nápad uspěje v celovečerním scénáři. Balancuje to velmi těžkopádně spíš na hranici dramatu, než hororu, což jsem asi taky očekávala. Hororové prvky jsou sice prvoplánové, ale jsou pojaty docela svěžím způsobem bez trapných lekaček a objevují spíš jakousi hru se stínem a světlem, což jsem u hororu, který se převážně odehrává za denního světla mohla poměrně dobře ocenit. Na první dobrou mě ten film ale moc nezaujal, ale zároveň nedokážu říct proč. Herecké výkony byly ale fajn. Vidět to v kině, určitě tomu dám tři hvězdy, atmosféra byla totiž ucházející. Asi se mi spíš nepozdával ten námět. Vyšumí to brzo na prázdno, ale dávám tomu hezké dvě s náběhem na tři a nezlobím se.

Tento thriller mě bavil nejvíc asi proto, že jsem dost dlouho nebyla schopná odhalit přesnou motivaci a pointu toho, co se tam děje, takže absence napětí nehrozí. Pořád jsem přemýšlela, že tam v tom určitě bude nejaký ještě zakopanější pes, kterého jsem já zatím neodhalila. Rodinka je totiž nadmíru podivná. Vyjadřuje jen málo emocí na účet své dcery, která se po třech letech vrátila na Vánoce domů jako překvapení, a kamarádi rodičů jsou pěkně slizcí dědci a báby, mluvící všemi možnými evropskými jazyky. Až na chování postavy přítelkyně Brazilky mě tam téměř nic neotravovalo a spělo to svou podivnou atmosférou do zdárného konce. Ten však chutnal trochu hořce, protože přesto, že jsem tu pointu byla nakonec schopná odhalit pomocí různých hintů u večeře, chybělo mi tam trošku lepší propojení s tou poslední linkou a trochu větší jatka, když už nic. Mohlo se to prostě trochu víc vypsychnout a utrhnout ze řetězu. Takhle to na mě působí jen jako hezky snaživý lepší průměr.