Metoda Markovič: Hojer

Když jsem si zkušebně předplácel na 3 měsíce Voyo, bylo to spíš ze zvědavosti než že bych oekával, nějakýho filmově seriálovýho ježíška plnýho skvělých diváckých zážítků, ale přišel šok. Nova má na Voyu fakt hodně kvalitní kousky a tenhle seriálek, je jedním z nich. Originalní způsob vyprávění a ještě originálnější postavy. Vlastně celou dobu jsem byl jak v šoku. Z práce Jiřího Markoviče, z případu který se prolínal všemi díly a nejlepší na tom byla ta nenápadná proměna z kriminálky do psychologického dramatu. Pět nemůžu dát, protože na Adama Mišíka mám těžkou alergii a jeho postavu by zahrál i štaflík a špagetka líp o tom že on má herecký talent mě nikdo nikdy nepřesvědčí jedině on, ale to se zatím neděje. Všechno ostatní je však na vysoké úrovni (01.04.2024)

Řemeslně je to velmi dobře odvedená práce, vlastně nadprůměr, morálně zatím moc nevím, jak se k tomu postavit. Že seriál, resp. Markovič upozornil na nesmyslnost trestů smrti kvituju; že poukázal na dobovou tragickou psychiatrii a že je potřeba podrobného zkoumání, než se vyřkne ortel, to taky kvituju. Taková byla doba (a taky se asi fakt hodně kouřilo). Ale tak nějak pořád nevím, jak se popasovat s postavou Hojera. Rozhodně parádní výkon, Petr Uhlík jistě bude oceněn, ale o to nejde. To, že Markovič měl velmi osobní vyšetřovací techniku a že Hojer k němu velmi přilnul (ze zřejmých důvodů), není tajemstvím; jen tomu bylo možno dáno až příliš prostoru. Anotace filmu, distribuce se hned v úvodu ptá: Co se stane, když zlu nastavíte lidskou tvář? Já se ale po zhlédnutí spíš ptám: Co se stane, když zlu nasadíte lidskou tvář? Protože to se stalo. Tak nějak mi to zavání kultem vraha a s tím mám problém (podobně jako u Předčítače, ale tam šlo o její hrdost, tady je vrah slaboduchý, na hranici retardace a určitě měl další diagnózy). // Asi spíš ocením skandinávské způsoby zachycení skutečných zločinů, kdy není prostor věnován vrahům, ale spíše vyšetřování (Breivik, Madsen). Tady chápu proč, zachytit techniku/vztah Markoviče bez pachatele by nešlo, nebo by to bylo přinejmenším velmi náročné, na druhou stranu tahle lačnost po true crime mi taky přijde jako jistá diagnóza. // Ale znova: perfektní výkony, skvělá kamera, nadprůměrný český krimi seriál. Příště by to chtělo ještě zapracovat na těch výsleších žen, a možná i víc upozornění na to, jak brutální techniky identifikace pachatele to pro oběti byly (jedna plačtivá scéna je málo, vzhledem k tomu, kolik - fakt kolik! - prostoru dostal vrah). (29.04.2024)

"Zastavte! Já ty holky ošukám a zabiju, vy to na místě vyšetříte a budete mít další dva vyřešený případy a můžem domů." Tak tady konečně Láďa pochopil, o čem policejní práce je - o statistikách. Skoro jsem se až divil, že major Markovič s tímto návrhem nesouhlasil, když už Láďu nehlídal při převozu, zval ho domů na oběd a málem ho nechal uškrtit figurantku při rekonstrukci. Bylo to celý takový zvláštní, mrazivý a skutečný. Dost mě to bavilo, zejména rozhovory s inženýrem Stahlwerkem Tekverkem byly vynikající, ale postavu poručíka Červenky jsem nedal. Štval mě s každým nezaklepáním a tajně jsem doufal, že ho nakonec Láďa sežere. (27.04.2024)

Četl jsem obě knihy pamětí Jiřího Markoviče, stejně jako pět svazků monumentálního díla Viktorína Šulce o sexuálních vraždách, na jehož výsledné podobě se Markovič svými komentáři výraznou měrou podílel. Všechny kauzy, které se v seriálu objevily (i mnohé další, které si snad tvůrci nechávají pro další sezónu - Straka, Prokopské údolí, Doležal, Vocásek atd.) mám v živé paměti a tak mne v seriálu pobavily přesné citace některých dialogů (nejen s Hojerem), na které tento kriminalista vzpomíná, byť vrahovo vyjadřování bylo v reálu ještě o poznání drsnější než na obrazovce (místo seriálové "huby" Hojer zásadně vypovídá: "chytil jsem ji za tlamu", při dotazu na možné pocity oběti se ušklíbne: "Určitě se nesmála!" apod.) Jen my není jasný postup tvůrců při používání autentických jmen reálných osob - titulní postavy mají skutečná jména, ale z psychiatra Pavla Zemka je v seriálu Mudr. Zemen, z vraha Vorla Sokol (haha), z Tekverka Stahlverk nebo jak - proč? Koho to zajímá, ten si reálná jména dohledá pár kliknutími a jinak je to jedno. Jinak za mě velký dobrý, herecké výkony všeobecně nad očekávání zdařilé. A k poněkud přiblblé otázce jednoho kolegy: proč byl tohle náš nejlepší kriminalista? Inu nejspíš proto, že úspěšně chytal a usvědčoval vrahy a jiné nebezpečné jedince a zbavoval naši společnost jejich nežádoucí přítomnosti. Že by patřil do Bohnic si nemyslím, stejně jako si to nemyslím o Ládíkovi - ten skončil jak se patří - na šibenici. (05.03.2024)

Po sérii diskuzí s kamarádem Enšpíglem jsme se odhodlali Voyo zkusit i my. Také jsem produkci Novy, potažmo Voya, měl obecně za průměrnou. Především tím, co vysílali v televizi. Jenže to, co vydávají na Voyu je úplně jiná liga. Metoda Markovič: Hojer je perfektní kriminálka. Hned, mi vytanuly na mysl Mindhunters: Lovci myšlenek. Jen v československém prostředí 70. let. A to je, musím říct, veliká pocta pro českou produkci. Sice tu autoři v šesti dílech vypráví vztah Jiřího Markoviče s Hojerem v rámci jednotlivých časových úseků, rádoby vytržených z jakéhokoliv plynulého příběhové vyprávění, ale ono to vlastně vůbec nevadí. Je to trošku jiné, což se v rybníčku českých kriminálek počítá a navrch je tu obří porce kvality, která je dána překvapivě dobrým scénářem, herci (Lněnička, Uhlík geniální), ale i kamerou. Toto se opravdu povedlo a už se těším na další seriály, které mi Voyo nabídne. Kéž by i nadále bylo více takové kvality v českém prostředí. (11.05.2024)