Poslední recenze (660)
Bod obnovy (2023)
Nejlepším znakem filmu je jeho česká provenience, od které se také ono radostné bučení kolem filmu odvozuje. S Ikárií to tedy nemá nic společného, ale jistý potenciál zde je. Doufejme, že se odvážný režisér pustí do dalších obdobných počinů směrem již nastoupeným a nespustí se někam jinam. Jinak: poněkud svéhlavá nedisciplinovaná detektivka se zásadně pouští do každé akce sama, na podporu nečeká, takže polovinu svých zásahů zhnojí, druhou naopak získá vodítka a důkazy, které ji málem samotnou stojí život. Nesympatická obarvená bloncka s komplexem nadřazenosti. V době obnovování se zjevně mění náhled na vraždu, což se ve filmu dost ztratilo - škoda, tato dějová linie by stála za prohloubení. Doporučuji s výhradami.
65 (2023)
Technicky slušně zpracované, logicky absolutně mimo mozek (snad leda dinosauří potenciál). Bylo by pěkné, kdyby se tvůrci rozhodli pro jednu linii a té se drželi, nesmíchali dohromady akční katastrofický boj o přežití s uslzeným rodinným dramatem o zesnulé dcerce a obětavém tatíkovi a nekořenili záchranou pitomé holčiny s lekcemi výuky cizího jazyka. Nedoporučuji.
Poslední aristokratka (2019)
Knižní předloha je patrně z oněch rodinných humoresek, které si člověk čte ryze odpočinkově a vše si představuje jako takovou idylku, časově neukotvenou. Připomíná mi pohádku pro děti o komtesce na zámku, kde byli i duchové a harfička, celé do růžova. Převod do filmové podoby je divný a rozhodně není komediální. Odehrává se to v Česku, asi v 90. letech, ale jinak je jakékoli realitě na hony vzdálený, působí jako malovaná pohádka pro děti v zámeckých kulisách. Šlechtic-restituent se potýká se zchátralým zámkem, nedostatkem peněz, kuchařkou alkoholičkou a líným kastelánem a pomocníkem k ničemu. Těžko říct, proč tam jsou a kdo je platí. S pravým sprostým českým prostředím se nesetkáme. Nuda na kvadrát. Nedoporučuji.
Poslední deníček (6)
Život je změna
Změnila jsem zaměstnání a tak trochu i povolání. Takže makám jako ďas, ale na seriál či filmík stále ještě najdu čas.