tomino28

Konec filmu mě přesvědčil, že se nejedná jen o tuctový dramatický kousek, ale o důležité dílo americké kinematografie. Teď, když se na film dívám, uplynulo od natočení více než půl století. A během sledování jsem si uvědomoval, že jednak má film stále co říct současnému divákovi a jednak by dnes již velice pravděpodobně nemohl v současné superkorektní společnosti (a to nejen v USA) vzniknout.

Další kvalitní počin Víta Klusáka a jeho týmu na dokumentárním poli. Řídit auto je něco tak běžného a rutinního, že si málokdo z nás uvědomuje, do jaké potenciálně smrtící zbraně usedá. Rekonstrukce nehod a výpovědi účastníků na místě budou mít snad alespoň nějaký efekt na publikum. Nejzajímavější bylo sledovat rozdílné postoje účastníků k nehodám a k vypořádáním se s tíživou minulostí. U některých jde vidět, že toho litují a denně mají onen osudový moment před očima, jiní si z toho nic moc nedělají a těší se, až budou opět moct zažít ten pocit vzrušení za volantem. A až se to stane, tak potom se máme na co těšit i my, ostatní účastníci silničního provozu!

Připadalo mi to trochu jako reality show ze světa podmořských zvířat. Ovšem myšleno jen v tom nejlepším slova smyslu. Nádherné záběry nejrůznějších živočichů - to už je v moderních dokumentech standardem. Ovšem zde dostáváme ještě jako bonus nepravděpodobný přátelský vztah mezi chobotnicí a člověkem.

Fajn snímek, od kterého na začátku nic nečekáte a na konci nebudete zklamáni, spíše naopak. Marky Mark si nehraje na Sherlocka a i proto je pro něj jednodušší získat si se svým "týmem" divákovy sympatie. Zápletka není z nejsilnějších, ale nějak mi to u filmu jako celku nevadilo. Občas jsem se zasmál a nakonec jsem byl spokojen. V závěru si tvůrci nechávají pootevřená vrátka k případnému pokračování, zřejmě záleží na číslech a jak rozhodnou manažeři v Netflixu, uvidíme.

Je to dobré! V rámci žánru dokonce velmi dobré a má to koule! Chvíli je to John Wick (2014), chvíli si Bob Odenkirk chystá finále ve stylu drsnějšího Sám doma (1990), ale důležité je, že tvůrci do toho šli s tím, že jsou si vědomi, že skoro všechno už tady bylo a že nevadí některé postupy zopakovat. Když se to udělá kvalitně, tak to přeci nemůže vadit. A zde byla laťka nastavena vysoko. Některé momenty jsou správně drsné, u některých se zase zasmějete a výsledná hodinka a půl příjemně odsýpá. Snad jen ten konec byl lehce "over the top", jak se říká, ale celkově mám z filmu radost, i za Boba, kterému nemám problém toho frajera věřit.

Liam Neeson jede i zde v zajetých kolejích akčního hrdiny proti své vůli. Ale jde vidět, že tato část kariéry už se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Přece jenom donekonečna se s o generaci či dvě mladšími borci poměřovat nemůže. I tak pro něj mám v této jeho tak obvyklé poloze lehkou slabost. Zde se ovšem vůbec neměl o co opřít, neb story je zde tak blbá a neuvěřitelná, že se jen těžko ztotožňuje s postavami a motivy, které stojí za jejich jednáním.

Sofia Coppola má bezesporu talent. Talent udělat z obyčejného a komorního snímku o lidských vztazích velice příjemnou podívanou s fajn herci. Dokazuje tak, že k parádnímu zážitku není potřeba nacpat film superhrdiny a mít na natáčení přestřelený rozpočet s tunou efektů. Nene, Sofia na to jde od lesa a ukazuje, že méně je někdy více.

Palmer je přesně ten typ filmu, který potřebujete jednou za čas vidět, abyste si řekli, že svět je snad ještě v pořádku. OK, trochu přeháním, ale je fajn sledovat jednoduchý příběh o lehce vynuceném vztahu mezi trestancem s temnou minulostí a klukem, který je očividně trochu jiný, než jeho vrstevníci ve škole. Nic víc a nic míň. A jako bonus se k tomu tvůrcům umně daří kličkovat mezi klasickými klišé a přílišným patosem. Více než příjemný zážitek, u kterého jsem si opět uvědomil, že tenhle typ filmů z "venkovské" Ameriky mi prostě sedí.

Poslední série jede snad v ještě vyšších otáčkách, než dvě předchozí. A že nastavily laťku proklatě vysoko. Tentokrát se dostaneme do zákulisí snad úplně všech týmů a sledovat jednotlivé příběhy tohoto světa je zkrátka zábava - a to neskutečně návyková! Troufám si tvrdit, že tato dokumentární série je o mnoho zábavnější, než závody samotné, kde už se roky pro diváka nic moc nemění a dost často se během závodů ani nic pořádného neodehrává. Pokud ale divák dostane omáčku ze zákulisí, nabírá najednou Formule 1 úplně novou úroveň atraktivity. Kapitolou sama pro sebe je potom předposlední epizoda, která snad nenechá chladným (!) vůbec nikoho.

Seriál z drogového prostředí! (Cože, už zase?) Přesto jsem se do něj pustil, zajímal mě takříkajíc jiný pohled na problematiku. Zde se v podstatě celou dobu protínají 3 příběhové linie z různých částí světa a businessu, které se na konci spojí, a jsou navíc vyprávěny pomocí flashbacků. Všichni ti, co už sledovali osudy Pabla Escobara a kolumbijských kartelů asi nebudou překvapeni brutalitou, která v tomhle fochu vládne. Ostatní to možná osloví o to více. Netvrdím, že se nejedná o poctivou seriálovou tvorbu, ale místy mi vadila přílišná roztahanost a relativně pomalé tempo. Navíc ani závěr s protnutím všech zúčastněných nebyl z řady překvapivých. Přesto bych ale nad ZeroZeroZero nelámal hůl.