Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (645)

plakát

Válečný kůň (2011) 

Nepamatuji si moc filmů, kde by byl hlavním hrdinou po celou stopáž kůň. Zde je tomu přesně tak, ovšem ničemu to nevadí. Příběh je předvídatelný a jede v zaběhlých kolejích od začátku až do konce. Jedná se o klasický příklad řemeslně vytříbeného snímku, kde nic nechybí, ale zároveň neobsahuje žádné "wow" momenty. Spielberg zkrátka nabízí divákovi jistotu, ale nepřidává nic navíc.

plakát

Vražda na jachtě (2019) 

Je to bláznivé, praštěné, šílené... Dosaďte si přídavné jméno, jaké potřebujete! Je to prostě komedie s Adamem Sandlerem, jedna z mnoha, které za svou bohatou hereckou kariéru natočil. Ale zatímco u některých ze škatulky nepovedených se při sledování dostavuje pocit trapnosti a nudy, v tomto případě se jedná o jeden z jeho lepších kousků. Film obsahuje celou řadu skrytých narážek na všechno možné plus několik vtipných momentů v čele se sehranou ústřední dvojicí. Není to vrchol filmařského umění, ale jako snímek, u kterého se chcete bavit a relaxovat, to funguje více než obstojně.

plakát

Vdovy (2018) 

Je to k uzoufání dlouhé a bez jakéhokoliv překvapení. Občas se vyplatí dlouho čekat na konec, kdy přijde rozuzlení snímku, ze kterého vám spadne brada úžasem, zde se ale bohužel nic takového nekoná. Jestli něco nemám rád, tak je to čekání na nic - přesně to v tomto případě totiž dostanete. S tímto hereckým obsazením je to škoda, děj je nevýrazný a utahaný až bída a Vdovy nemají ani snahu něčím překvapit. Ale mám rád i špatné/horší filmy, pomáhá mi to spolehlivěji poznat ty dobré, když je sleduji.

plakát

Černobyl (2019) (seriál) 

Bez debat silný zážitek. Zážitek, který vás donutí přemýšlet a ledacos si uvědomit. V momentě, kdy jsem sledoval první epizodu, jsem potichu přemýšlel, jak je sakra možné, že zpracovat téma Černobylu nenapadlo někoho dříve. No jo, teď jsem chytrý, když už to HBO natočilo a vyslalo do světa tuto vydařenou minisérii. Oceňuji snahu o historickou přesnost a o vykreslení atmosféry tehdejší doby. S postupem času děj houstne jak se sluší a patří a i když první epizody ukazují utrpení všech, co byli v době výbuchu na místě nebo poblíž, osobně bych označil za nejsilnější epizodu tu úplně poslední. U soudního procesu by se dalo napětí opravdu krájet. A vůbec si nedělám iluze, jak se tehdejší režim a pohlaváři SSSR k celé události stavěli. Proto mě ani trochu nepřekvapuje, že tento "západní" seriál není ani dnešním politickým představitelům Ruska dvakrát po chuti.

plakát

Najednou jsme rodina (2018) 

Na chvíli jsem u tohoto filmu přemýšlel o zakládání vlastní rodiny, jak by to bylo všechno super a tak dále. Potom jsem se ale probudil ze snu a začal víc vnímat samotný scénář a postavy a uvědomil jsem si, že tohle není rodinný film, jak ho chceme vidět. S hlavními hrdiny je jen těžko ztotožňuje a vtipy místy sklouzávají až k trapnosti, to vše ubírá této Instantní rodině důležité divácké body, bohužel.

plakát

Americké psycho (2000) 

Hodně zvláštní film, opravdu hodně moc. Během celé doby sledování jsem přemýšlel o tom, jestli je snímek "dobře zvláštní" nebo "špatně zvláštní". Na závěr jsem si říkal, že minimálně zajímavý určitě je, herecké obsazení zde také stojí za povšimnutí. A konečně - názor si po zhlédnutí může udělat každý sám.

plakát

Černobílá spravedlnost (2017) 

Kathryn Bigelow je lety prověřená režisérka, která bezpochyby umí. A v tomto případě si vybrala velmi citlivé téma z nedávné americké historie. Rasové nepokoje 60. let v USA jsou známým faktem a konkrétně zde je dobře vidět, čím vším si společnost musela projít, aby se dostala až tam, kde je dnes. Je to zároveň cesta, která nikdy nekončí. Ale jedno je jisté - při sledování bezpráví, které se tehdy odehrávalo, zůstává rozum stát, a to i přesto, že se nikdy zcela přesně nepodařilo odhalit úplnou pravdu. Samotný snímek ale ve mně nedokázal vyvolat až takové emoce, jaké bych si dokázal představit. Část viny ponese až moc dlouhá stopáž a část přikládám formátu, jakým je film divákovi servírován. Na škodu je jak velmi pozvolný začátek, tak příliš rychlý a useknutý konec.

plakát

Mrazivá pomsta (2019) 

A zase tady jednou máme hollywoodský remake podle úspěšné evropské předlohy. Není to úplná tragédie, zejména kvůli hereckému obsazení - Liam Neeson se do role mstitele za sněžným pluhem zkrátka hodí. Ale občas tempo drhne a film pokulhává v zábavnosti a svižnosti vyprávění za originálem. Nabízí se proto chtě nechtě otázka, jestli bylo nutné Mrazivou pomstu vůbec točit, ale každý si po zhlédnutí a porovnání může udělat svůj názor.

plakát

Pašerák (2018) 

Budu se možná opakovat, ale Clint je prostě frajer, který pořád umí! V době, kdy se točí jeden blockbuster za druhým a do kina se chodí na komiksy, které vydělávají miliardy dolarů, si tenhle americký důchodce točí filmy, jako by se stále psalo minulé století. A je to dobře. Je dobře, že Eastwood si může na sklonku své dlouhé a bohaté kariéry točit to, co sám chce. Jasně, každý občas šlápne vedle, ale obecně se vždycky těším, s čím dalším přijde. V Pašerákovi sám hraje postavu, která připomíná tu ze staršího Gran Torina, starého muže, který má daleko ke své rodině. Zde se ovšem rozhodl, že si na stará kolena ještě trochu "přivydělá" a vynasnaží se své rodině vynahradit všechen čas, kdy byl pohlcen svou prací. A ač je film založen na skutečných událostech a pojednává o kartelu a drogách, nabízí i celou řadu úsměvných momentů a je zábavné sledovat, jak Earl nabírá v rámci mexického kartelu na důležitosti. A navzdory tomu, že pro Mexičany převáží drogy, začnete mu fandit, aby zvládl ještě jednu jízdu. Stejně tak fandím i Clintovi, aby nás ještě minimálně jednou něčím dostal!

plakát

Ten pravý, ta pravá? (2018) 

Ne, že by to byla úplná hrůza, má to pár svých světlých momentů, ale k dobrému celkovému dojmu to bohužel nestačí. Snímek je unikátní v tom, že kromě ústřední dvojice Reeves + Ryder v něm nikdo jiný nepromluví, schválně jsem po celou dobu sledoval, jestli to tvůrci dodrží až do konce, a stalo se. To je ale jen nepatrný easter egg, body to nepřidává. Místy mi Destination Wedding připomínalo filmy Woodyho Allena - konverzační komedie postavená na hereckých výkonech se střízlivou stopáží, v tomto případě však nedostatečné kvality.