Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (33)

plakát

Shake Hands with the Devil (2007) 

Oproti námětem stejnému Hotelu Rwanda dopadne SHwTD na diváka daleko víc svým přímočařejším přístupem k popisu situací. Příběh rwandské genocidy ukazuje z pohledu generál poručíka mírových vojsk, na kterého i přes jeho bezmezné odhodlání zachránit co nejvíce lidských životů dolehne tíha okolností. Film stojí za to vidět už jen z důvodu, který je zmíněn v anotaci filmu. Jedním z iniciátorů filmu byl samotný generál poručík Romeo Dallair a většina scén se natáčela na místech, na kterých k nim skutečně došlo.

plakát

Venuše v kožichu (2013) 

Další Polanskim přetvořená divadelní hra na filmové plátno. Film zaujme kamerou a propleteností příběhu divadelního "zkoušeného" a toho ve filmu reálného. S dialogy se sexuálním podtextem, ve kterých herecky vyniká femme fatale Emmanuelle Seigner, se tady roztrhl pytel. Další pytel, tentokrát s bizarností, se pak roztrhne v samotném závěru. V porovnání s ostatní tvorbou Polanského je tohle jenom dobré. @febiofest2014

plakát

8-Ball (2013) 

Další potvrzení, že seveřani dramata umí. Místy skutečně syrové, s některými záběry jen pro silnější jedince. Symbolika názvu filmu a daného prvku v ději je perfektní. Jako celek působí film výborně až na samotný závěr. Titulky měly přijít o tři minuty dříve a film by tak zanechal daleko hlubší pocity. @febiofest2014

plakát

Hráč (2013) 

Pohlcující drama s hudbou pronikavou tak, že se vám zaryje pod kůži a ještě pěknou chvíli po projekci vás nepustí. Tématicky na hraně, pro některé i přes ní, ale možná právě proto poutající divákovu pozornost. Lotyšskolitevský zářez na výbornou. @febiofest2014

plakát

Hodiny (2002) 

I přesto, že jsem od začátku tušil, že půjde o něco mimořádného, část filmu mě přemáhala nedůvěra. Postupně si vás film ale získává víc a víc na svou stranu a ve výsledku sedíte zaražení do křesla a div nelapáte po dechu... Aby filmy plnily svůj účel, mají vyvolávat emoce. "Hodinám" se to daří na celé čáře.

plakát

Hunger Games: Vražedná pomsta (2013) 

Jedničku jsem přeskočil a přes základní anotaci a krátké vysvětlení od do příběhu zasvěcených jsem se vrhnul rovnou na "lepší" druhý díl. Hodnotit v tomhle filmu herecké výkony není na místě. O ně tady skutečně nejde. Kontrast běžného, pod hranicí chudoby žijícího lidu a přetechnizované vrchní společnosti byl nejspíš záměr. Pro mě byl ale natolik do očí bijící, že jsem na něj v ději nedokázal přistoupit. Film si udržuje vaši pozornost představou závěrečné bitvy, při které očekáváte něco velkého. --spoiler-- To ale (až asi na tři minuty v ději a v mnohem menším měřítku, než čekáte) nenastane a navíc se to, že většina zúčastněných zemře, dozvídáte formou nekrologů na obří obrazovce kopule pro bitvu uměle vytvořeného světa. --konec spoileru--. Potěší akční scéna s makaky a překvapí vystřelený šíp do nebes. Dál nic.

plakát

Sviňák (2013) 

Snad nejbritštější ze všech britských filmů, které jsem viděl. Rukopis Irvine Welshe je z toho cítit na sto honů. Zpočátku v příběhu tápete, ale po zjištění toho "o co tady vlastně jde" vás film vtáhne a nepustí. Svou bizarností to není film pro každého. Pokud ale přistoupíte na formu vyprávění, na konci nebudete litovat.

plakát

Špinavý trik (2013) 

Stejně jako loni Terapii láskou, tak letos i American Hustle předcházela pověst oscarového snímku. Zajímalo by mě, kde se tyhle zvěsti berou, protože oba filmy si hrají na něco, co nejsou a nedokáží svými příběhy zaujmout. Až na Jennifer Lawrence se snad nedá chválit nic. Tak, jako mi unikala myšlenka v případě Terapie, uniká mi i tady a to při stejném režisérovi nemůže být náhoda.

plakát

Walter Mitty a jeho tajný život (2013) 

Pokud by měl člověk hodnotit děj a logiku filmu včetně nepochopitelného odhodlání hl.postavy vyřešit svůj „problém" , pohyboval by se na hranici podprůměrnosti. Scenérie a hudba ale táhnou film nepatrně nahoru a i ta za vlasy přitažená zápletka ve výsledku funguje.

plakát

Klub poslední naděje (2013) 

Filmy, kvůli kterým podstoupí herci pro roli drastickou změnu postavy, mají u mě ve watchlistu vždycky vykřičník. Před takovými herečkami i herci smekám. Mechanika s Balem v tomhle směru považuju za nejlepší roli a hereckou oběť vůbec. Dallas Buyers Club se dějově neutápí v postupující nemoci jeho hlavního představitele a naopak se odebírá směrem obchodování s léky pro obdobně choré. Filmu ale chybí zápletka, která by mě vtáhla do děje a konec – zmíněný byť jenom poznámkou v závěrečných titulkách - je už tématikou filmu předvídatelný. McConaugheyho skvělý výkon celý film utáhnout bohužel nemůže.