gudaulin

Písky času jsou velice hezký příklad toho, jak se dají ve filmovém průmyslu utopit peníze, když si producent myslí, že všechno zmůže velkolepá výprava, triky a pohlední herci v hlavních rolích. Jenže samotný příběh je nevýrazný, nepropracovaný a postavy se v něm ztrácejí. I takoví herci jako Ben Kingsley jsou trestuhodně nevyužití, takže jsem brzy cítil nudu a ospalost. Samozřejmě dámy mohou obdivovat bicepsy bojovníků a róby filmových krásek, pánové zase řinčení zbraní, ale to nic nemění na mém přesvědčení, že Písky času jsou zároveň ztrátou času. Celkový dojem: 45 %.

Jsem bohužel od fochu, a tak mě některé scény, především ta, kde hlavní hrdina s ukradeným plutoniem přijde na tržiště s cedulkou "Prodám levně plutonium", přišly jako hodně nejapná komedie a z celého příběhu jsem jasně cítil, že scénárista se v branži pohybuje opravdu povrchně a má představy běžného laika. Ten, kdo by se dostal k čistému plutoniu a dokázal ho propašovat ven, by zatraceně dobře věděl, na koho se obrátit a především by se dokázal postarat o to, aby materiál nikde nechyběl. Plutonium se ve skutečnosti nekrade a nepašuje, protože má specifické vlastnosti, které ho dokážou velice snadno identifikovat a odhalit. To, co se dostává na černý trh, je obohacený uran, který zdaleka tak nezáří a je hůř odhalitelný. Jenže toho by bylo potřeba na výrobu zbraní opravdu velké množství. Ve filmu mi přišla nevyvážená snaha o jakési poselství na jedné straně a na druhé straně snaha o zábavný film s rázovitými postavičkami z podsvětí a la Guy Ritchie. Jako ryze oddechový film celkem funguje a dal bych mu 3*, ale obecně nemám rád snahu vézt se na vlně strachu z jaderného průmyslu a démonizovat ho. Pokud už dochází k průšvihům s jaderným materiálem, je to v drtivé většině v medicíně, kde šlendrián dovoluje zašantročit zářiče z rentgenů tak, aby končily na smetištích a ohrožovaly životy lidí. Tahle story je ryze vykonstruovaná, kdyby došlo - a k tomu dochází zcela výjimečně - k podobné nehodě, zacpalo by postiženému a rodině ústa štědré odstupné. To, co by představovalo největší průšvih pro vedení, by bylo zveřejnění jakýchkoli negativních informací, protože média i veřejnost jsou k naší branži hodně kritické a vždycky naladěné k hysterii. Celkový dojem: 45 %.

Jestli to nejpozitivnější, co mě na filmu zaujme, je starý poctivý dabing z doby, kdy se tohle řemeslo povyšovalo na umění, tak je něco špatně. Slunce rošťáků určitě není špatné, jen mám pocit, že kromě hereckého obsazení už dnes nemá tolik co nabídnout a na filmu se zkrátka podepsal zub času. Některé scény by stály za příklad filmových triků používaných ve své době, je zkrátka patrné, že auto jedoucí po silnici stojí ve studiu a za tím běží obraz nasnímaný jinde. Na jedno pokoukání určitě dobrá volba, ale do mého zlatého fondu se Slunce rošťáků nezapíše. Celkový dojem: 60 %.

Komentář k Syrianě by mohl začít otázkou, proč scénáristé a režiséři cpou do filmů tolik filmových klišé. Jednoduše proto, že jsou osvědčené a fungují. Syriana je případ filmu, který se naopak klišé systematicky vyhýbá, a tak s ním přes jeho nesporné filmové kvality a poselství má řada filmových fanoušků problém. Můžete stokrát argumentovat tím, že taková Gomora zobrazuje skutečný svět mafie a naopak slavné mafiánské snímky jako Kmotr a spol. jsou ve skutečnosti pohádkou pro dospělé, jenže pro většinu filmových diváků bude Gomora svou přízemností a deziluzí nestravitelná. Zatímco většina filmů je programově stavěná na efekt, aby film získal co největší komerční úspěch, Syriana se záměřně efektnosti vyhýbá a navíc to filmovým divákům neusnadňuje, protože vedle sebe staví několik příběhových linií, které se protnou až v samém závěru, a zahrnuje plátno spoustou postav, ve kterých se může leckdo utopit. Dokonce ani scény mučení nebo akčních střetů nejsou natočené se snahou šokovat nebo ždímat emoce, prostě jenom zpovzdálí zaznamenávají vývoj událostí. Určitě to není film nudný, taková scéna atentátu na automobilovou kolonu, kdy vteřinu po vteřině divák s napětím očekává nevyhnutelné, dokáže přikovat oči k filmovému plátnu či obrazovce. Opravdu to není film pro každého a fanoušek popkornovek asi Syrianu neocení, ale mě svým analytickým pohledem na cynický svět obchodu s ropou víc než uspokojila. Celkový dojem: 80 %.

Inspirace Nelítostným soubojem je zcela evidentní, ale neřekl bych, že jde o slepé kopírování a snahu parazitovat na slavném předchůdci, spíš je Ben Affleck fanouškem Manna a jeho slavného filmu, takže chtěl svým Městem vzdát hold svému vzoru. Narozdíl od Nelítostného souboje, který byl postaven na konfrontaci dvou tvrdých mužů, mistrů ve svém oboru, se Affleck zaměřuje víc na romantický vztah mezi zločincem a jeho ženskou obětí, který postupně přerůstá v lásku. Vůbec se dá říct, že Město někdy až nemístně romantizuje podsvětí a vztahy mezi zločinci založené na přátelství a solidaritě. Realita bude nesrovnatelně přízemnější, přesto po stránce příběhu, akce a hereckých výkonů jsem spokojený a se 4* nemám ani ten nejmenší problém. Není to film, který by znamenal revoluci ve svém žánru, ale čiší z něj opravdová profesionalita a pro žánrového fanouška je to sázka na jistotu. Celkový dojem: 80 %.

Natočit film, který zachycuje válku vedenou dálkově řízenými střelami a letectvem z pohledu vojáka, který ji prožije v uzavřené komunitě uprostřed nehostinné pouště bez přítomnosti žen, je hodně odvážné a hlavně svízelné. Chybí tady akce, riziko ohrožení, emoce vybičované strachem, zoufalstvím, nenávistí nebo bolestí. Sam Mendes to ale risknul a natočil snímek, který celkem věrně zachycuje nekonečné čekání na rozkaz a nasazení tak, aby divák naladěný na správnou vlnu nebyl zklamaný a měl slušný filmový zážitek. Mendes patří k nejtalentovanějším současným režisérům, nicméně je nutné zdůraznit, že k jeho tvorbě se váže i určitá opatrnost, hraje na jistotu a pracuje přes nespornou kreativitu především se zažitými konvencemi. Není to zkrátka nový Přelet nad kukaččím hnízdem, který jasně kritizoval systém a nabourával ho novými myšlenkami a odlišným pohledem. Když Forman svého času natáčel Vlasy, čelil neochotě americké armády a kritice pro nedostatek vlastenectví a protiamerické postoje. Mariňákovi by klidně mohl Pentagon nějaký ten milion ze svého rozpočtu přihodit, protože podle mě obsahuje podobně jemně dávkovanou skrytou propagandu "amerických hodnot", jaká se vyčítá Michalkovovi, když do svého remaku 12 přimíchal obdiv k osvícenému autoritářství. Z hlediska filmového řemesla se Mendesovi moc co vytknout, příznivce dynamické akce Mariňák pochopitelně zklame, ale pro mě je to solidních 75 % celkového dojmu.

Seriál někde mezi Sexem ve městě a sitcomem ze světa žen s lehkými výpůjčkami z Californation. Má příjemné obsazení, Courteney Cox je právem zařazovaná mezi nepřitažlivější a nejsympatičtější celebrity světa, a taky má vcelku funkční humor, takže se červené barvě v hodnocení seriálu nedivím, ale mně přišla tahle záležitost příliš umělá. Žena, která právě prodělala rozvod a dlouhá léta měla na krku manžela budižkničemu, by měla mít dle mých životních zkušeností jiné starosti než vymetání barů a lovení zajíčků, kteří jen lehce převyšují věk jejího syna procházejícího pubertou. V tomhle dílku jsou ženy dokonalé, bez vrásek a reálných starostí, s mohutným poprsím a vylepšené řadou plastických operací, prostě klasická továrna na sny. Vydržel jsem tři díly a přemohla mě nuda. Celkový dojem: 45 %.

Hvěždná brána: Návrat je velice hezkým příkladem, jak by fungovala CSFD a jiné filmové databáze, kdyby se naplnilo proklamované přání řady filmových fanoušků hodnotit jen oblíbené žánry a vytvářet fankluby, které by katapultovaly velmi průměrné, ale žánrově vyhraněné snímky do oblačných výšin. Hodnocení, které ještě zcela nedávno atakovalo 90 % pro tak beznadějně průměrný a naivní film, je svým způsobem neuvěřitelné. Už seriálu jsem dal 2*, ale nutno podotknout, že je řada epizod, které by se daly označit za mnohem povedenější než tenhle natažený celovečerák. Scifi fantasy, která je stravitelná a upotřebitelná pouze pro fandy původního seriálu. Celkový dojem: 25 %.

Upířina, která sice zachovává všechny vlastnosti připisované tomuto druhu a rituály, kterými se jejich existence řídí, a přitom je dramaticky odlišná od drtivé většiny snímků s podobným obsahem. Nejde v pravém smyslu o horor a už vůbec ne o ten druh akčního a digitálními triky naplněného hororu, který v posledních letech převažuje, spíš jde o jakýsi pokus o moderní pojetí přenesením romantických představ z gotického románu do špinavého panelového sídliště současnosti. Není to film budící děs, ale spíš zneklidnění. Co je nutné ocenit, je forma, kde si kamera pohrává s odlesky světel a zaznamenává špínu periferie, výborné herecké výkony a citlivá režii. Co mi ale nesedí, je scénář, který neumí vytvořit skutečně hodnověrnou verzi světa obývaného nadpřirozenými bytostmi. Holt se už nepíše polovina 19. století, kdy slovenské hory nebo dokonce Transylvánie byly vzdálené exotické končiny vhodné pro ty nejfantastičtější příběhy s nádechem tajemna. Některé filmy a seriály se s dnešním technickým a informačně nabitým světem dokážou vyrovnat líp a zasazují své hrdiny do funkčnějšího prostředí, jako je např. Pravá krev nebo Interview s upírem. Navíc je tu problém, řekněme, etického ražení. To mám vážně fandit mnohonásobné vražedkyni a něžnému citu a probouzající se sexualitě dvou dětí na prahu puberty? Vždyť je to totéž, jako bych se díval na film o sériovém vrahovi, do kterého se zamiluje a pomáhá mu jeho partner či partnerka. Celkový dojem: 65 %.

Noční rande je sice ve výsledku jen průměrná komedie s nenáročným humorem, ale přesto má některé přednosti, kvůli kterým převažují u mě kladné pocity. Solidní obsazení s profesionálními hereckými výkony, humor, který nikdy nesklouzává do suterénu a především jeho obsah osloví spíš diváky středního věku, jako jsem já. Na jednu stranu je to akční komedie a takových je opravdu spousta, ale ta druhá stránka, která si střílí z únavy manželství, uspěchanosti života, rituálů a stereotypů středostavovských manželů ve věku kolem čtyřicítky, je to, čemu dokonale rozumím a ten film je mi sympatický z téhož důvodu, jako jsou teenagerům sympatické teenagerské komedie, byť problematického obsahu. Celkový dojem: 55 %.