gudaulin

Jedna z nejlepších gangsterek, jaká kdy byla natočena, parádní kousek Briana De Palmy a vynikající výkon Al Pacina v hlavní roli. Příběh člověka, který měl obrovskou vůli změnit svůj život, ale nedokázal změnit své okolí. Celkový dojem: 95 %.

Přívlastek, který si 8 MM zaslouží ze všeho nejvíc, je EFEKTNÍ. Příběh z oblasti pornoprůmyslu patřičně brutální a odpudivý svým námětem s řadou pokřivených charakterů z galerky i dekadentního prostředí vyšší společnosti. Energický a přitažlivý kladný hrdina v podání slušně hrajícího Cagea, kterého doplňuje snaživý polepšený poskok, několik řemeslně velmi zručně natočených scén a celkově depresivní vyznění filmu, to všechno vedlo k mimořádně velkému komerčnímu úspěchu a ohlasu filmových fanoušků. Není to nejlepší Schumacherův film, ale řadí se k tomu lepšímu ve svém žánru. Celkový dojem: 70 %.

V 80. letech velká studia v Americe přišla se smrští akčních filmů, které převálcovaly artovější tvorbu 70. let a úspěšně plnily kinosály i v Evropě. Bylo to období, kdy evropské národní kinematografie sice dokázaly produkovat vlastní filmy, které se ale nedostaly do distribuce a plnily jen šuplíky výrobních společností. Luc Besson přišel s konceptem evropského akčního thrilleru, který sice nenaplňoval kritiky nadšením, ale obnovil důvěru fanoušků ve schopnosti evropských tvůrců přinést vděčnou zábavu do kin. Film má silný příběh, nanejvýš zajímavé postavy a všudypřítomné napětí. Z Anne Parillaud se stala uznávaná herečka, které Hollywood nabídl několik šancí i v zámoří, a v Americe vznikl i méně kvalitní remake. Celkový dojem: 80 %. O tom, jak to vypadá s naší distribucí, svědčí, že původní název distribuční firmu neuspokojil a musela přidat přívlastek "brutální".

Při záplavě filmovými dílky lepší i horší úrovně má člověk jenom zřídka možnost se vracet k už viděnému a osobně to dělám jen u filmů, které jsem si zapamatoval jako výrazné a silné snímky. Leona jsem viděl při jeho filmové premiéře v polovině 90. let a i když jsem už nebyl teenager, zapůsobil na mě jako chytře a působivě natočená popkornovka s vynikajícím obsazením a emočně dokonale fungujícím scénářem. Film se sice nezměnil, ale žánr prošel překotným vývojem a především jsem se změnil já, takže tenhle druh akčního žánru už na mě nepůsobí tak, jako před lety. Dnes dávám přednost dynamickému a realistickému stylu, jaký prosazuje např. režisér Greengrass, takže mezi mé oblíbené kousky patří bourneovská trilogie, Zelená zóna nebo Krvavý diamant. Na Bessonově filmech je až příliš podepsaná snaha vyjít vstříc masovému publiku, takže je to naivní, nerealistické až komiksově laděné, místy sentimentální a celkově vykalkulované. Co zůstává, je výborný casting, takový Jean Reno si na něm po předchozí výrazné miniroličce v Nikitě vytvořil status hvězdy a v poměrně zralém věku se katapultoval do první ligy francouzských filmových herců a získal i pár rolí v Hollywoodu. Gary Oldman zase vytvořil nádhernou postavu perverzně zhýralého zkorumpovaného policisty, který zaujímá čestné místo v jeho galerii záporáků. No a mladičká Natalie Portman už tehdy předvedla, proč se za pár let stane světovou filmovou celebritou. Celkový dojem: 55 %.

Přátelé byli a zůstávají vlajkovou lodí všech sitcomů a už od počátku je doprovázel výjimečný komerční úspěch prakticky všude, kde byl seriál uveden. Podílela se na něm scénáristická špička, šlo o týmovou práci deseti až dvanácti scénáristů a seriál měl i silnou reklamní podporu. Jeho úspěch jednak stál na modelu šesti vyhraněných protikladných charakterů a na druhé straně stavěl na humoru vyplývajícím z postojů a myšlení teenagerů, který si hrdinové uchovávají i v dospělosti. Typická je neměnnost chování slavné šestky i v pozdějších sériích. Stále se zamilovávají, rozcházejí, hádají a usmiřují, jako by jim bylo šestnáct let, i když protagonistům už táhne na třicítku. Dítě nebo manželství je pouhou kulisou. Pohodovost, která ze seriálu čiší, spolu s řadou slovních hříček a hereckým výkonem hlavních hrdinů pochopitelně vedly k úspěchu. Po první sérii bych dal 95 %, ale časem se mi seriál poněkud přejedl opakováním stále stejných schémat. Celkový dojem: 65 %.

Jeden z řady filmů, které se snaží vyrovnat s bolavým vietnamským syndromem v podobě neúspěšného válečného tažení ve Vietnamu, spoustou mrtvých, nezvěstných a postižených vojáků a v neposlední řadě s vykořeněností válečných veteránů v americké společnosti 70. a 80. let. Narozdíl od Čety plné válečných akcí se rozhodující část tohoto dramatu odehrává po návratu hlavního hrdiny domů. Život ochrnutého mladíka je plný hořkosti a Oliver Stone umí velmi dobře pracovat s lidskými emocemi. Navíc téma důvěrně zná, sám měl ve Vietnamu válečnou zkušenost. Jeden z jeho nejlepších filmů a zároveň jeden z nejlepších filmů o vietnamské válce. Tom Cruise hraje solidně, byl to jeden ze snímků, které ho vynesly na vrchol. Celkový dojem: 85 %.

Ať už díky hereckému obsazení, scénáři nebo předvedeným hereckým výkonům, ale musím konstatovat, že tahle komedie patří k nadprůměru české produkce a čtyři hvězdičky dávám s čistým svědomím. Divadelní inspirace je znát, ale to není nijak podstatné. Ivan Trojan ztvárnil svého hrdinu velmi přesvědčivě, má jej konec konců natrénovaného z divadelních prken. Není to žádný výjimečný snímek, ale slušná oddechová komedie bez trapných momentů a laciného podbízení se. Celkový dojem: 70 %.

Z hlediska akce, nápaditosti a kvality triků nasadila dvojka Terminátora laťku tak vysoko, že snad ani největší optimisté nemohli očekávat, že ji trojka překoná. Nepotvrdily se ani pohřební řeči, že stárnoucí Schwarzenegger je už z formy a svůj part nezvládne. Terminátor představuje jeho životní roli a do třetice se jí zhostil v rámci svých možností nad očekávání dobře. Kristanna Loken je herecky k uzoufání toporná, ale stejně jako kdysi u Schwarzeneggera je to v této terminátoří roli vlastně výhodou - navíc je opravdu hezká a o to při castingu šlo. Film sice ničím zásadním nepřekvapí, na druhou stranu ani nezklame. Vzniklo nadprůměrné akční scifi s rozumnou stopáží a příjemně napínavým koncem, který víc než předchozí dva díly nechává pootevřená zadní vrátka pro případnou čtyřku. Z hereckého týmu je nejlepší sympatická Claire Danes. Na rozdíl od svých předchůdců tenhle kousek nejspíš v paměti neutkví, ale určitě nejde o ztracený čas. Celkový dojem 75 %.

Vlajková loď žánru psychothrilleru devadesátých let, která tradiční kriminální thriller zkombinovala s hororovou atmosférou a morbidními detaily. Mlčení jehňátek dokázalo překonat žánrová omezení a získalo pro svůj "pokleslý" žánr pět oskarů a nadšené komentáře filmové kritiky. Při výrobě filmu se sešlo několik šťastných momentů - chytrý scénář, který se při vší bizarnosti svých antihrdinů pohybuje v realistickém prostředí, šikovný režisér, který přitažlivost snímku postavil nikoliv na zběsilé akci či krvavém, naturalistickém násilí, nýbrž na pečlivě budované atmosféře plné napětí, nejistoty a strachu. K úspěchu pochopitelně přispělo i skvělé obsazení s na první pohled křehkou J. Foster a typově přesným Hopkinsem, který svému Lecterovi dokázal vtělit zrůdný šarm a stal se nejpřitažlivějším masovým vrahem filmové historie. Celkový dojem: 95 %.

Třinácté patro je střízlivě natočený sci-fi snímek bez popkulturní podbízivosti a laciných efektů, který sází na silný emotivní příběh a kvalitní herectví. Na konci 90. let jeden z nejzajímavějších kousků svého žánru. Podstatě kyberpunkového subžánru odpovídá nesrovnatelně víc než mnohem známější trilogie Matrix nebo Johnny Mnemonic. Příjemné pokoukání i pro ty, kdo sci-fi zrovna neholdují. Celkový dojem: 90 %. Film pro přemýšlivější, kterým nevadí pomalejší tempo vyprávění...