Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (57)

plakát

Nespoutaný Django (2012) 

Na Tarantinových filmech se mi nejvíc líbí jejich různorodost. Žádný jeho film není stejný. Proto bych tento film nesrovnával ani s Hanebnými pancharty nebo s nějakým jeho jiným filmem. Každý je prostě jiný. Na tento film jsem se dlouho těšil a nezklamal.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Tento film mě nijak neuchvátil ani nedojal. Beru ho jen jako citovou vydíračku sladkou jako med, ze které by jeden dostal cukrovku. Ale asi přesně tohle mají lidi rádi. Já ale ne.

plakát

Kasandřin sen (2007) 

Skoro se mi ani nechtělo věřit, že tento film je od Woodyho Allena. Po těch komediích by si člověk řekl, že točí pořád ten stejný žánr, ale tohle je úplně něco jiného. McGregor a Farrell zahráli své role perfektně a já se zatajeným dechem sledoval každou vteřinu filmu až do konce, ze kterého jsem byl doslova na měkko. Úžasný film.

plakát

Půlnoc v Paříži (2011) 

Moje první setkání s Woodym a v takto optimistickém snímku. Hned jsem pochopil, že Woody Allen bude takový menší snílek, který si filmy točí po svém. Iluze potkávání známých spisovatelů a hledání své vlastní cesty se mi líbilo. Je to jeden z nejoptimistějších filmů, které jsem dosud viděl.

plakát

Oddělen (2011) 

Mizérie učitelů, kteří selhali ve vlastní profesi kvůli studentům, kteří se učit nechtějí a je jim to úplně jedno. Snad každého by naštvalo, kdyby se snažil něco dělat a ten, pro koho to dělá o to neměl žádný zájem. Možná ale film víc než ignorantské žáky kritizuje právě jejich rodiče. Ukázkový příklad, vlétnutí naštvaného rodiče do kabinetu a vytýkání učitelům, že za špatné známky můžou oni a ne jejich děti, které mají papír na každou kravinu, jenom ne na to, že jsou opravdu blbý. (Stejně jako u nás) A pak přijdou a rodičovské schůzky a: "We are all parents?" Ale jsou tyhle děti ztracený? Možná si to všechno Henry kompenzuje právě na té mladé prostitutce, aby si dokázal, že může věci změnit. K čemu se ale snažit? Všechno to přece změnit nemůže. Perfektní film, skvělé herecké výkony. Festivalové filmy jsou podle mě mnohem lepší a osobitější, než kdejaký hollywoodský blockbuster.

plakát

Ruby Sparks (2012) 

Není nad to se občas na takový typ filmu podívat a myslím, že Ruby Sparks je tou správnou volbou. Nechybí v něm emoce i vtip a vy upřímně hlavnímu hrdinovi tu jeho "napsanou" holku přejete. I když ke konci filmu už vám musí docházet, že Calvin je přesně takový, jaký je i podle své bývalé a že takhle to asi dál nepůjde. Scéna se strojem ukázala několik věcí. Jeho absolutní moc nad její osobností, ale i fakt, že právě tohle nechce a že tohle nestačí. Tak co to zkusit znovu? Konec už byl předvídatelný, ale vykouzlil mi úsměv na tváři. Moc pěkný film a určitě si ho někdy pustím znovu.

plakát

Dogville (2003) 

Určitě je to zajímavé zpracování, hrát všechno jako na jevišti jen s nakreslenými obrysy budov. Vždyť ono to tak vlastně stačí. Pro tento příběh není potřeba výprava nebo kulisy, ale herci. A ty ukazují na "jevišti" výborné výkony. Zvláště pak Nicole Kidman. Celý film je možná až moc natažený. Už po několika minutách vám musí být jasné, že všichni ti lidi do jednoho jsou svině, což si, naštěstí, uvědomí i Nicol. Podle toho pak vypadá i závěr filmu, který dá postavám přesně to, co si zaslouží. Výborné herecké výkony, pěkná pointa, ale možná trochu zkrátit.

plakát

Prolomit vlny (1996) 

Romantika od Larse? Asi ano a funguje to překvapivě dobře. Neupřou se Larsovi možná až přehnané nároky na hraní citů postav, ale Emily Watson to hrála opravdu dobře. Celé to bylo takové uvěřitelné a ten závěr! Jeden z nejlepších filmů od Larse.

plakát

Antikrist (2009) 

Jo emoce, to Lars umí. Nevím, jestli tento film vystihuje i jeho celkový pohled na ženy, ale já na závěr filmu koukal s otevřenou pusou. Možná se na ten film ještě někdy podívám, možná ne, protože Larsovi filmy jsou možná někdy tak na jedno podívání, ale určitě stojí za to.

plakát

Sněhurka a lovec (2012) 

Nedokážu pochopit, proč nezkusí scenáristé vymyslet zase něco nového a předělávají klasické pohádky do něčeho takového! 1 hvězdička za efekty a píseň Breath of life od Florence and The Machine, jinak je to jenom trapná akční překopávka klasické pohádky.