redsparrow

Telenovela parazitující na Vikinzích apod. Pokusil jsem se o dva díly, ale neúspěšně.

Uff, tak tahle tv inscenace bolela, hlavně že si to hrálo na začátek z filmu Kapitán (2017), což je, entschuldigen, úplně jiná liga a jiný sport. Není to ani parodie, ani akční film, není to vůbec vtipné (pokud nejste fanda komedií z DDR), je to jen debilní a evidentně drahé. FIlm kvalitou připomíná seriál Slunečná, proto asi ta cedule na začátku. Srovnání s Sisu na místě, úplně stejná ubohost. Scheiße jak Schweine, auf vídrzén.

Zajímavý jen nápad, film mi ale vůbec nesedl svým zpracováním. Maximálně odtažitá režie, stejně chladná jako vzájemné vztahy všech postav na mě působila spíš otravně, než znepokojivě. Náměsíčné, nelogické chování postav a retardovaný synek mě vyloženě iritovaly. Za mě ne.

Mysteriózní, nervydrásající psychodrama s brutální vraždou na úrovni Policie Modrava, nebo To je vražda, napsala. Nevadil by mi ani laciný televizní vizuál, nebo už klasicky ujeté "artově francouzské" dialogy, kdyby to nebyla taková nudná, nevtahující, uspávací kravina bez špetky napětí, pouze s dobrými herci. Podobný film: Zodiac. V obou je nějaká vražda a nějací policisté.

Ještě jedno béčko s G. Butlerem a přestanu si myslet, že je to dobrý herec, který má na víc. Možná prostě nemá. Nablblá, stereotypní blbost, kde už jsem jen čekal, za kterým velbloudem vykoukne John Rambo a sestřelí ten otravný vrtulník lukem. Někdy mám pocit, že se vkus diváků i tvůrců a obecně hranice snesitelné náročnosti vrací zpátky do doby, kdy nám klukům bylo 12.

Rambo Ressurrection s plnou palbou těch nejtupějších a nejprovařenějších klišé, jaké kdy byly ve filmu použity — a to v takové kadenci, že už před nimi není kam uskakovat, takže se o to film ani nesnaží. Předvídatelnost celého příběhu je jedním slovem absolutní, vytváří až mystický zážitek nepřetržitého déjà vu. Srovnání s Gray Man celkem sedí, stejně rozmáchlý a drahý vizuál spolehlivě vždycky pohřbí scénář napsaný open-source chatbotem.

Nedělá mi samozřejmě problém přistoupit na hru s báchorkami o hrůzostrašných mýtických stvořeních a kouzlech kolem nich. Co mi ale problém dělá, je povinná dávka stupidního chování postav a obligátně hloupý a doslova odlfáknutý scénář. Tenhle film měl atmosférou, zpracováním a slušnými herci skvěle našlápnuto, ale výše zmiňované ho opět dokonale pohřbilo. Konec už byl pak vyloženě směšný. Pokud někomu k podobnosti s The Ritual (2017) stačí jen fakt, že má příšera na hlavě paroží a hodně se to odehrává ve tmě, pak jsou oba filmy opravdu až neuvěřitelně podobné.

Všechno už bylo řečeno, i v třetině nového tisíciletí má devadesátková parafráze na Mefista neuvěřitelnou sílu. Skvěle napsaný, nadčasový příběh je hlavní deviza, která strčí do kapsy většinu současných, na efekt sázejících bijáků. S odstupem času vnímám, že paradoxně Keanu je z celého filmu herecky nejslabší článek, ale vem to čert :) Dávno je to kult.

Nikdy jsem vlastně nepochopil smysl podobných filmů, kterých ale není málo. I kdyby to bylo jen nepochopením nějaké hlubší pointy a skrytého přesahu, nedokážu v těchto případech překonat nebetyčný subjektivní odpor k lidem jako je typicky Belfort. Mám vždycky pocit, jako by se mě takový film snažil vmanipulovat do nekritické adorace lidských vlastností, které zrovna obdivovat vůbec nedokážu a hlavně nechci. Když to naschvál přeženu, tak Vlk z Walll Street je formálně téměř bezchybný film, který je v principu ale úplně stejný odpad jako například český Kajínek.

Jako chlap to nerad přiznávám, ale zcela upřímně se téhle novodobé pohádce nedá vytknout vlastně vůbec nic, ani ten často zmiňovaný kýč. Bez něj by to totiž už nebyla pohádka. A smát se naivitě pohádek je stejně pošetilé jako tvrdit, že jsem tenhle film viděl pouze jednou a z donucení.