Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (1 453)

plakát

Němý film (1976) 

Skvělý nápad – němý film o tom, jak se někdo snaží natočit němý film v sedmdesátých letech, za účasti těch největších dobových hvězd. Je to pár vtipných detailů, u kterých se člověk zasměje (když třeba tři filmaři chodí, a v rytmu hudby si vždycky poskočí), ale jako celek je film natahovaná nuda. Scény typu honičky s Paulem Newmanem neobsahují gag v podstatě žádný, divákovi má stačit pohled na Newmana v motokáře. A takových je tam víc… Přitom němá éra poskytovala Brooksovi takovou studnici nápadů, a možných zdrojů citací. Čekal jsem něco ve stylu Spaceballs nebo Mladého Frankensteina, což byli jakési holdy svým předobrazům, vypilované do nejmenších částeček. Tady ty částečky nějak chybí.

plakát

Svatební cesta do Jiljí (1983) (TV film) 

Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize.

plakát

Velká kniha grázlů (2002) 

Typický příklad amerického nezávislého filmu vysílaného ve filmovém klubu na ČT2. Slušně natočené, celkem originální nápad, ale ve výsledku takové amatérské, poněkud nudné. Co se mi však líbilo - jsou tu nádherně vykreslení „ti praví“ fanoušci komiksu: umaštění, vychrtlí, neschopní navazovat normální vztahy a bavit se s lidmi, kteří nesdílí zájem o kreslené příběhy. Než jsem si zvykl na tv přítomnost někoho, kdo se chová tak podobně jako já, dost jsem se nasmál. Po chvíli se ten pohled ale omrzel, a autoři tak nějak nenabídli nic jiného. (pár krvavých zvratů, to už ale vnímám jako nějakou nepřekvapující tradici amerických nezávislých)

plakát

Konkurs (1963) 

První půlka trochu zdlouhavá, kdyby byla kratší, snad by v tom mikropříběh dvou vymněnivších se hudebníků tak nezanikal. Forman se tady nějak moc soustředí na vykreslení atmosféry. Druhá polovina mapující konkurz v divadle Semafor je jinší kafe. Suchý a Šlitr stoupli po shlédnutí tohoto filmu v mých očích někam za hranice běžné sympatičnosti… Moment, kdy se Suchý objeví u mikrofonu a začne s fascinovanou slečnou zpívat „sluníčko, sluníčko“ je přenádherný, úplně jsem ztratil dech…

plakát

Báječná léta pod psa (1997) 

Jedna z mála povedených českých komedií. Snad proto, že se veze na hřebejkovsky zjemňující retro atmosféře. Tedy, ne, že by tu byla předlistopadová doba nahlížena přes nějaké růžové brýle - Nikolaev si dává záležet, aby jeho film nesklouzl k pouhé komedii – je to i solidní psycho (což je podpořeno skvělým Vetchého výkonem). Báječná léta pod psa mají auru neomylného diváckého hitu, tak nějak to z nich čiší. Je to přednost, i vada na kráse. Milý film, který asi bude mnohokrát reprízován v tv.

plakát

Super náhradník (2006) odpad!

Nic debilnějšího v kině jen tak nepotkáte. Trapně nevtipné, až se tomu člověk musí smát. Amatérské. Naprosto otřesný výkon hlavní představitelky. Je tu tolik scén, které asi mohli být vtipné, ale končí jejím podivným xichtěním, až je člověku líto že tahle teenagerská pitomost není aspoň o píď lepší. Od začátku do konce jsem byl v nejistotě zda to tvůrci myslí vážně nebo parodují, co se dá. Vzhledem k nekonečnému, přesladkému konci, to asi mysleli vážně.

plakát

Chaplin pod pantoflem (1914) 

Charlie žárlí na svou ženu, protože si splete boxovacího panáka se skutečným člověkem, a pokládá ho za manželčina milence. Chvíli do něj legračně boxuje manželka, chvíli Charlie. A to je tak vše. Stejně jako jiné rané chaplinovky, i tato postrádá dobrý příběh, a bohužel i dobré nápady. Jedna z mnoha.

plakát

„Marečku, podejte mi pero!“ (1976) 

Jedna z nejlepších komedií. Co slovo, to hláška. Co herec, to skvělý herec. Proč se dnes netočí filmy, kde by hráli starší, ale skvělí herci? Proč už se netočí inteligentní komedie pro lidi každého věku, ale jen teenagerovské pitomoosti? Ale nic, tenhle film je z doby, kdy to čeští (českoslovenští) filmaři ještě s komedií uměli. Dnes můžeme jen závidět.

plakát

Columbo - Není čas na umírání (1992) (epizoda) 

Netypický Columbo! Tento díl nezačíná vraždou, nýbrž svatbou Columbova synovce. Snoubenka je chvíli na to unesena, a strýček ji musí najít. Těžko se to hodnotí, jelikož podobných dílů není mnoho (netuším jestli jsou i jiné podobně „jiné“), takže díl, který narušuje zaběhlé vyprávěcí schéma předchozích dílů, působí velmi osvěžujícím dojmem. Na hodnocení bychom se měli zeptat někoho, kdo před tím žádný jiný díl neviděl!

plakát

Bláznivá dovolená (1983) 

Clark Griswold cestuje přes Ameriku do svého oblíbeného zábavního parku Na začátku devadesátých let jedna z prvních videokazet, které jsme si přinesli z půjčovny. Když to tedy po letech vidím, vskutku se směju, i když humor je to spíš pro děti. Tak nějak to vnímám pořád stejně, i když jsem o dost starší.