hous.enka

Film o tom, že často jsou nám naši nejbližší naprosto cizí... Blízko od sebe má skvělé obsazení (Meryl je jako vždycky výborná a překvapila mě Julia Roberts a její "sestry" - super!), ale bohužel trochu doplácí na to, že je to divadelní hra upravená pro film - byť autorem samotným; někdy z toho ten divadelní prach přímo dýchá. Což mně v tomto případě nikterak nevadí, přestože už od počátku je jasné, že zrovna dějový film to nebude. Silně konverzační, leč stále dobře koukatelné.

Ano, od Tropické bouře je tenhle film dozajista posun v režisérském umu Bena Stilera, ale přesto jde o jeden z nejpřeceňovanějšísh filmů, jaké jsem v tomto roce viděla. Není to špatná komedie o snílkovi a jeho dobrodružném světě, ale nic víc v tom nenacházím.

Tohle je přesně typ filmu, který bych chtěla vidět v kině ve 3D verzi. Ale i dvojdéčková byla výborná a neubrala nic na kvalitách S.B., a to ji jako herečku nemám příliš ráda. Gravitace je pro mě jedním z nejlepších vesmírných filmů - minimalistické prostředí, (doslova) pár herců, několik vesmírných dopravních prostředků, procento kyslíku a minimální naděje... Celé to ale perfektně funguje a já chci Gravitaci vidět aspoň ještě jednou.

Dlouho se mi nestalo, aby druhá polovina filmu byla lepší než jeho začátek (jestli to nebude ím, že když mě film odzačátku nudí, tak ho vypínám?), ale u Gambitu tomu tak bylo. Při úvodních titulcích a vidině báječného obsazení jsem byla natěšená jako blázen. Leč realita byla jiná... Postavy byly mdlé, chovaly se víc než podivně (ale ne mile podivně jako u Wese Andersona) a celý film byl jedna velká nuda. Nepomohl tomu ani lvíček. Takže bod jen za ty Japonce (nikoli když prodávali kabelovku, ale za scénu na letišti), jinak za mě veliké zklamání.

Souhlasím s komentářem uživatele hellstruck. Za sebe jen dodávám, že ne vždy znamenají slova "miluju tě" a líbání to, co bychom od nich čekali a chtěli. Ale kdo ví, že jo :-)

Esther je sladký andílek, kterého budete milovat... Anebo ne? Tak zákeřnou a chladnokrevnou postavu jsem ve filmu dlouho neviděla, takže ač ve filmu Orphan chybí typicky hororové lekačky, bála jsem se až do morku kostí, co přijde v příští chvíli. Vytvoření vztahu mezi Esther a hluchoněmou dcerkou byl velmi dobrý tah. Tohle musíte vidět.

Austenland překonal moje očekávání. Čekala jsem Američanku zamilovanou do knih Jane Austenové a zejména do pana Darcyho. No... tak tohle jsem dostala, to je pravda. Ale k tomu jako nášup neamericky nadsazený humor, kdy realita a austenovský svět splývají v jednu (nakonec silně přeslazenou růžovou) hmotu. Jasně, Austenland je spíš filmem pro holky na sobotní večer, ale mně se to líbí (jo, jsem holka). Osobně bych se do Austenlandu chtěla jet podívat. A to klidně jako introvertní slušňačka, co si zaplatila jen základní balíček :-)

Vlhká místa mi rozhodně nepřijdou nijak skandální v době, kdy už všechno vlastně bylo natočeno mě nerozhodí holení ani honění, natož erekce či menstruační krev pěkně zblízka. To už jsme ale viděli jinde, že ano. Zbývá tedy jen film o nemocné holce, co má problémy s rodinou a hemoroidy. Myslím, že scéna skokem do matčiny náruče celý film velmi dobře vystihuje. A musím přiznat, že ani knížka nenabízí žádnou přidanou hodnotu, takže za mě dost zklamání, neb jsem očekávala generační výpověď soudobé generace.

Roztomilý snímek o dalším cestovateli v čase, ale tentokrát ne tak přeslazený a hlavně britsky vtipný a mnohem osobnější (a osobitější). Zrzek Tim nalézá svou osudovou lásku v postavě Mary, která má příšernou ofinu a miluje Kate Moss, a rozhodne se, že udělá všechno pro to, aby ji získal. No a když mu to nevyjde napoprvé, vyjde to třeba podruhé nebo potřetí (Cože, borče? Jen jednou? :D). Vše se ale pořádně zkomplikuje, když se ukáže, že každé cestování v čase nese svoje následky... Konec, který z osudové lásky sklouzl k rodinnému dramatu, mě zkrátka dostal. Stejně tak hudební složka filmu mi přijde kouzelná. K hereckému obsazení: veverka Rachel se na podobné role hodí a jen mě trochu mrzí nesympatický hlavní hrdina. No o to víc mě ale potěšila přítomnost Billa Nighyho. Není to film, který bych chtěla vidět znovu a znovu (z důvodu přehnané stopáže), ale ten konec... ten byl zkrátka výborný.

Svěrákovské hrátky s po čertech krásnou češtinou mě nadchly; k tomu hudba Jaroslava Uhlíře a je jasné, že loutkový film Rohy nemohl dopadnout špatně. Pohádka o lásce, která by milému i parohy snesla, u mě získala poctivé čtyři hvězdičky.