motyka52

Škoda, že Brdečkovi s Lipským tenkrát nevyšel ten Redford. Jeho souhra s vynikajícím Hrušínským by mě byla bývala nebývale zajímala. Dočolomanský to ale trefil perfektně, takže žádná škoda. Ačkoliv tuhle extrémní přestylizaci příliš nevyznávám, tohle je zábavné a naducané nápady od začátku do konce.

Tak snad někdo Menšíkovi toho Oscara uplácal aspoň z plastelíny.

Většinu těhle televizních vánočních a silvestrovských inscenací bych otrojkoval. Zhusta to táhnou herci, v tomhle případě Menšík, scénář je tam jenom jako a není to dlouhý. Jako výplň času mezi tím, než máma namaže novou mísu chlebíčků, to účel splní.

Baví mě atmosféra špinavé Paříže, baví mě (ne)sympatičtí hrdinové. Zbytečně se to s ničím moc nemaže, pádí to dopředu, což je někdy možná trochu na škodu, ovšem aspoň to pěkně odsýpá. Vidocqova legenda je osekána na minimum, nicméně nečekal jsem akurátní historický exkurz. Nemusím to asi vidět znovu, ale pokračování bych si asi našel. Slabší čtyři.

Dokonalé v tom smyslu, že mi zhruba od poloviny filmu začalo připadat, jakoby se děj na plátně prolínal s mojí realitou, čas začal běžet pozpátku a ten film ne a ne skončit.

Trochu delší a trochu slabší bakalářský příběh, který má prakticky nulový děj, ale po pár skleničkách čůča snad dovede pobavit. Dal bych dvě hvězdičky, ale mám slabost pro mladou Libušku.

Když se řekne Bakaláři, vybaví se mi šišlající Menšík. Jednoduchá zápletka, vynikající herci, střízlivá minutáž.

S basketbalovými dokumenty to teď budou mít na Netflixu složité. Last Dance nastavil laťku proklatě vysoko a chca-nechca s ním bude jakýkoliv další počin srovnáván. A to i v případě, kdy to nebude zcela fér. Dojíždí na to i Final Shot, ačkoliv má 100 minut, zatímco Last Dance deset dílů. Bohužel ale kvůli tomu FS hodně klouže po povrchu, některé potenciálně zajímavé momenty (rozkol v reprezentaci, Allenova trojka v roce 2013) odbyde několika větami a celkově působí trochu jako zrychlený průlet Parkerovou kariérou. Ničím moc nepřekvapí, intimních momentů typu předávání státního řádu je pomálu, spousta prostoru je dána různým mluvícím hlavám. Jako basketbalovými fanoušek si v tom svoje najdu, řemeslně je to zpracované dobře, ale davy nebasketbalových diváků to tentokrát nestrhne.