Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (4 221)

plakát

Anihilace (2018) 

Hard sci-fi hypnóza v přímém přenosu; jestli tohle někdy převedou do virtuální reality, bude pro smrtelníky zatraceně těžký odcházet z Oblasti X po pouhých dvou hodinách... Je to jako ponořit se svébytného, zcela neprozkoumaného vesmíru plného křišťálových stromů, éterických srnců a svatebních kapradin, a nechat se unášet magickým průzkumem za ruku se sexy vykulenou Natálkou. Jenom nezapomenout tu M-16ku. Dlouho mě tak z kombinace úchvatných obrazů, hudby a těžkého příběhu nemrazilo. Co se provázanosti s knižní trilogií (Anihilace, Autorita, Adaptace) týče, tak jsem sice zatím pouze v její polovině (u Šéfa ze začátku), už teď ale mohu říci, že film je jen nesmělým škrábnutím po jinak nesmírně rozvětveném povrchu a hlavně košaté a dechberoucí psychologii postav. Myšlenkové pochody prostě na kameru jen tak nenatočíte... Hraný snímek pak pochopitelně nelze vystavět na setrvávání a prozkoumávání v podstatě jednoho místa, a tak zde přirozeně dochází k okleštění explorativního děje na úkor akce, což ale zručně oddirigované filmové Adaptaci vůbec nevadí, a ani nemusí. Jiný formát si holt žádá odlišný tvůrčí přístup, a za sebe nyní prohlašuji, že se tenhle kříženec Stalkera, Fontány a Vetřelce povedl na výbornou.

plakát

Já, Tonya (2017) 

Když čekáte vážnější ženskou verzi Orla Eddieho, a místo toho dostanete komedii o buranech, říznutou gangsterkou.

plakát

Zmenšování (2017) 

Tomuhle "důležitému filmu" vládne jedno slovo, a tím je rozporuplnost. První hodina mě přikovala k ději, ale asi jsem čekal mnohem napínavější, a možná i strašidelnější zápletku (těch možností, co se k tomu všude nabízelo!), nikoli jen neotřelou variaci na další oscarovou romanci... Nepředvídatelný konec sice trochu napravuje reputaci, a celkově divák nemá šanci uhodnout, kam se narace posune v následujících minutách, zklamání z nenaplněného potenciálu ale bohužel jako nejsilnější pocit přetrvává i dlouho po titulcích. 7/10 a jak říkám: udělat z toho drsnější (thriller, horor) verzi Co je malý, to je hezký, slintal bych blahem.

plakát

Hladoví (2017) 

Pomalá (což se nevylučuje s "atmosférická" a "strašidelná"!) artovka dle mého gusta a zároveň všechno, co už několik sezón marně hledám u The Walking Dead (skončil jsem na začátku aktuální sezóny).

plakát

Sidney Hall (2017) 

Žničehonic se objevivší perfektně natočený mix Návratu do divočiny, Zápisníku jedné lásky, Donnieho Darka, 13 Reasons Why a Pozůstalých. Stále čtete tento komentář??

plakát

Tvář vody (2017) 

FILM aneb dílo jako ze zlaté éry biografu. Dá se v něm tzv. "číst" a každý si v něm najde (pokud hledá) to svoje opodstatněné vysvětlení, proč se zrovna ta která scéna odehrává, a těm kterým zlým/dobrým postavám se právě dějí ty které věci... Popisuje se to těžko, ale kouká se na to v takovým tom melancholicko-zamilovaným oblouznění - teda aspoň na mě to bezvýhradně platilo. Moc tvůrců tohle neumí, vyvolat skrze svá díla ryzí esenci starodávné, neposkvrněné romance. Bude to ve mně růst, musím za plnej počet... Jen škoda, že tyhle oscarovky často neumí být drastičtějští s víc fatálním tahem na branku. Stejně bych tu sošku dal nejvíc Loganovi (z toho, co jsem zatím viděl).

plakát

Coco (2017) 

Hrozně moc pěkné a (povzdech) prvoplánovitě dojemné stokrát viděné animované pohlazení po duši, které mi sice učarovalo provedením a zápletkou, ale už vůbec neoslovilo lacinou gradací a předvídatelným finišem. Pixar protentokrát promine, ale po dokumentárním Naganu mi prostě došly všecky slzy.

plakát

Pásky z Nagana (2018) 

Emoce jako kráva a takovej ten nepopsatelnej pocit, kdy se během celýho filmu usmíváte od ucha k uchu a spotřebujete karton papírovejch kapesníků. Našincům to ze zjevnejch důvodů dá mnohem víc, no a zahraniční diváci aspoň konečně pochopí, proč Češi vyslovujou hokej s velkým H. "Každej si pamatuje, kde v tý době zrovna byl." Nádhera.