Jermann

Od Burlesque a podobných hudebních cukrkandlů posledních let se Rock of Ages liší hlavně koulema .. tedy ostřejším vtipem a hlavně zdravým nadhledem. Otřepané hloupoučké osudy jednotlivých postav jsou tu vlastně jen křovím pro sérii parádních hudebních čísel, která za maličko přimhouřené oko rozhodně stojí. Už si sháním soundtrack. Pan Cruise se do role položil jaksepatří zodpovědně a coby rocková karikatura je téměř k sežrání. Nemám nic proti Mary J., ale právě její role byla jako vyšitá pro někdejší rockovou bitch Cher, která si bohužel spletla filmy. Škoda. No a Russel .. aby ten si nedrnkl na tu svou oblíbenou gay-strunu :D.

Seth MacFarlane se ukázal jako vtipný a přijatelně drzý konferenciér a celý jeho úvod, včetně vsuvky kapitána Kirka, tanečních vystoupení nebo písně "I saw your boobs" s gay chórem se moc povedl. Následovalo pár klasických momentů, co se opakují rok co rok, pomalu vyčpívají, ale pořád se na to dá koukat. Bídníci, bla bla bla, Méďa, bla bla, Adele .. prostě noční pohodka. Až pak, po dalším z mnoha bla, přišel finální živý vstup první dámy - situace naprosto trapná, nemístná a agitkou zavánějící, až mi přeběhl mráz po zádech .. brr .. hned takhle po ránu. Snad z toho nebude tradice.

Vzpomínám si, že prokousat se prvním LOTRem bylo spíše vyčerpávající, zato pohádkového Hobbita jsem slupl jako nic a ani na minutku se nenudil. Fantasy nečtu, takže netuším, co mě koncem roku čeká, ale na zbytek toho velikého očička už se moc těším.

Lahodných 80 minut řádně nekorektní zábavy. Z klasické pohádky se stala cynická řežba plná legračních detailů, mezi kterými u mě jednoznačně vede natahovací defibrilátor .. zvláště když s ním Mařenka zachází s takovou odzbrojující samozřejmostí. Krvavé cucky rozsekaných čarodějnic cákají na všechny strany, takže na 3Dčko jedině v pláštěnce!

Do včerejška jsem si říkal, co dělá romantické drámo na Oscarech .. a dneska bych mu tu sošku bez delšího váhání vrazil. Výborně napsané, emotivní, inteligentní a vtipné .. a hlavně ani na moment přetažené přes hranu trapnosti či klišé. Příběh je sice řádně nadsazený, ale zároveň útulně civilní a lidský. Není na škodu si občas připomenout, že jsme každý svým způsobem padlí na hlavu, že lpíme na blbostech nebo že celá ta slavná "láska" tkví jen a pouze v upřímnosti a vzájemné toleranci.

Lucasova naprostá bezmoc proti pomatené ředitelce a rozvášněnému stádu se dokonale zahlodá pod kůži a vyvolává netušený vztek. Opravdu síla. Mě už by v tom městečku po roce neviděli .. kamarádi nekamarádi.

Lehce depresivní, tragikomický a upřímně intimní mazec plný krásných malých detailů a smutných životních pravd .. na deštivé podzimní odpoledne jako stvořený. Kdo by to byl čekal od animáku z plastelíny.

Tak tohle je akční béčko jako vyšité .. jednoduchý přímočarý děj, über-rychlý spád, počertech napínavá akce, něco málo krvavé mletiny, spousta suchých drsňáckých hlášek a výborná herecká partička. Arnold si pro svůj comeback nemohl vybrat lépe.

Začíná to slibně .. popel se pomaloučku snáší, siréna houká a skrze loupající se stěny prokukuje drátěné peklo se vším, co k němu patří. I příběh se zpočátku rozbaluje vcelku neškodně, než ovšem přijde jedna ukecaná scéna v motelu a s ní první větší zvrat. Od té chvíle jde celý snímek rapidně "downhill", scénář se motá ve zbytečných postavách a přiblblých dialozích pro nepozorné či rovnou pro slepce, ale hlavně postrádá jakoukoli gradaci, nemluvě o vyvrcholení. Je to obrovská škoda .. už kvůli toho talentu, který se podařilo překecat.

Zvířátka, potvůrky, písničky, mluvící měsíček .. prostě takové Studio Kamarád pro .. pro koho vlastně? .. kuc kuc .. No asi záleží na stavu. Ale když se sejde ta správná partička a náladička, Mighty Boosh nemá chybu :)