Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Dobrodružný

Recenze (71)

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Kdybych koukal jenom na vizuál byl bych kojen extrémními CGI masy a zásobárnou popkulturních postav, míst... Z tohoto pohledu jde o nadčasovější snímek, který ale za mě trochu trpí na ději. V porovnání s vizuálem je děj prostě pozadu, jde prostě o hrdinský příběh o záchraně "lidstva”, takový formát jsme už viděli tisíc krát. Na poli blockbusterů však tenhle snímek hraje nejvyšší metu. Sedmdesátiletý Spielberg si vychutnává všechny tvůrce svým mladistvým pohledem na věc.

plakát

Smrtonosná past (1988) 

Akční a vánoční klasika s Brucem Willisem v jeho přirozené drsňácké pozici a Alan Rickman jako německý terorista. Co chybí k dokonalosti?

plakát

Lorax (2012) 

Škoda, která mě vážně mrzí. Adaptace knihy Dr. Seusse, který poukazuje na nefunkčnosti živých bytostí a propaguje lásku, optimismus a dobro. Bohužel se do Loraxe, ale nedalo tolik úsilí, kolik by si zasloužil. Dějově se totiž jedná o velkou slávu s velkým morálním ponaučením, prokládanou vtípky. Animace bohužel dostala po držce. Prostě od tvůrců Já, padouch čekám něco víc. To stejné, co jde v ruku v ruce s animací je vizualizace prostředí, kdy na scéně bývá často pusto, prázdno. Jedná se tedy o průměrný animák, který nevyužil naplno svoje esa v rukávu a svěží přírůstky nápaditosti a fantazie.

plakát

Trosečník (2000) 

Příběh o konzumní společnosti, o dně lidskosti, o strachu a maličkostech, které změní náš život. Tenhle snímek krásně poukazuje na to, že ve filmu jsou slova podřadnou sdělovací metodou. Obraz, zvuk, hudba to jsou ta hlavní gró filmu. Ti největší tvůrci si právě s těmito pilíři nejvíce vyhrávají, a proto pak servírují snímky, které jsou silné pro svoje "němé stránky", vypovídající za všechna slova. Zemeckis je jedním z těchto velikánů, a i když jsem na jeho filmy trošku vysazený po stránce děje či celkového vyznění nemůžu přehlížet jeho uměleckou duši optimisty, kterou vkládá do svých bijáků. No a Tom Hanks. Ten mě jenom utvrzuje v tom, jaký je herecký talent. Skoro pěti-hvězdí!

plakát

Šestý smysl (1999) 

Kdy mě psychologická zápletka dostala do absolutního nebe, finále mě rozbilo na padrť. Silný snímek spojující příběhy čtyř postav, které se navzájem prolínají, tak dokonale, že si vás film omotává kolem prstu a vodí vás tam, kam chce on. Výborná doplňková hudba stejně tak kamera či zvuk. K tomu všemu charizmatický Bruce Willis, jehož herectví mě čím dál tím víc přirůstá k srdci. Haley Osmet tady, ale jede taky velmi ostře a zběsile a jeho podání Colea mě taky dostalo. Shyalaman zažíval v těchto svůj vrchol tvorby. Třeba bude jeho tvorba ještě zažívat svoji renesanci. Uvidíme, co nám ukáže tento rok ve své Pasti. V Šestém smyslu je však na svých špičkách a myslím, že se ničeho lepšího nedočkáme. Tady jde totiž o úžasné spojení všeho.

plakát

Vyvolený (2000) 

Velice pozoruhodný film s úžasně provedenou prací s kamerou a vůbec s estetickým pohledem na věc. Bruce Willis si tady vyloženě užívá svoji roli a je radost se na jeho výkony dívat. Něco mi, ale na tomhle filmu nešmakuje tolik, abych se uchýlil k nejvyššímu hodnocení. Možná je to Jacksonův účes, možná vize v akčnější film (vetší absence akčních scén mě však nijak netrýznila i kvůli tomu, že se Vyvolený jako akčňák neprezentuje). Třeba na nějaký budoucí rewatch se mi podaří najít moji slabost či vizi mé slabosti v tomto dílu. Z pohledu mysterióznosti či psychologických hrátek v příběhu se jedná o velmi silný film, který sdílí velmi zajímavé myšlenky. No a závěr... :)

plakát

Navalny (2022) 

Dokument o zlu, nemravnosti, ale na druhé straně o snaze osvobodit to co máme rádi. Je až neuvěřitelné, že některé věci se dějí v moderní době a jen pár kilometrů od nás. "Nevzdávejte se!", citace, teď již aktuální.

plakát

451 stupňů Fahrenheita (2018) (TV film) 

Ou...! Tady se někdo netrefil a jestli jo tak ne do černýho. Adaptace knihy Raye Bradburyho, adaptace dystopického světa, který neskutečně poutavým stylem napsal právě Bradbury. Tenhle film by pro mě byl asi urážkou být Bradburym, anebo bych se těm filmařům vysmál do ksichtu. Chápu, že tady asi nemělo jít o nějakou dehonestaci původního díla, ale vypadá to tak a já jsem z toho smutný, protože jediný, co na téhle adaptaci funguje je scénář a snaha o původní myšlenku a myšlenku celého sci-fi příběhu Montaga, no, a ještě trošku se na to dá někdy i dívat. Jen tohle mě přinutilo k třem hvězdám jinak bych šel stopro níž!

plakát

Psycho (1960) 

Ještě teď mám husinu. Tohle je umění, magie, genialita. Hitchcock si vyhrál s naprosto každým detailem a naservíroval nám snímek, který je až moc upravený, svěží, brutální, strašidelný a pro svojí černobílost, tak pestře zbarvený, pocity, tajemnem a strachem, který vyzařuje v každém svém aspektu. Vždyť jenom "blbá" prvotní myšlenka “snu za hranicemi” s novým začátkem je prostě silný námět na zápletku a už tady mě buší srdce pro mou neznalost, tajemno a pocit, že absolutně nevím, co mě ještě čeká. Setkání se s policistou, kdy jsem jen zaraženě seděl a říkal si, co se sakra děje, proč je Marion (Vera Miles), tak podezřelá a jsou za tímhle peníze nebo je jen vyhozená ze svého stereotypního života a neprospívá jí ta změna? Umocnění deštěm a prvotní zavítání do motelu Batese a záběr na jeho dům, wow, rozplývám se a choulím do klubíčka zároveň. Toho svírajícího pocitu se už celý film nezbavíte. To, jak cítíte, že ten muž je docela slušný moteliér, kterému se již nedaří kšefty a když k němu už někdo zavítá, tak je to naneštěstí mladá dívka a on je jí okouzlen, já z něj tu prozíravou chlapeckou koktavou nevinnost cítil, ikdyž namíchanou z troškou nevědomí k jeho charakteru, něco se mi nezdálo až když ukázal ptáky. Zvuky, které slyší Marion z okna mě nadhodily, protože přišly od nikud a já jen nevěděl, jestli na Marion nemluví svědomí. A on je to dialog Batese a jeho matky něco ještě hrůznějšího než svědomí. A tak dál a dál... Můžu tady vychvalovat vše a říkat, že Hitchcock měl cit pro film a umění. Že spojení hudby, zvuků a obrazu je tady klíčovým faktorem, jako u většiny filmů, zde se ale podobně jako u Leoneho jedná o absolutně neodmyslitelnou součást, proto když najednou ztichne scéna, tak víte, že se děje něco hodně špatného. Vypíchnu, tak legendární scénu ve sprše (vaně), ze které jsem všemi smysly dostal vypínáka a elektrický šok od husí kůže. No a závěrečné rozuzlení je psycho po všech stránkách. Byl jsem osvícen!