Psycho

Spoilery. Diváci boli úplne v dobe premiéry v r. 1960 totálne bezmocní, ocitnúc sa v Hitchovej zákernej moci. Slávny režisér to patrične využil. Hlavná hrdinka de facto nie je hrdinka, ale zločinec. Neustále ju niekto upodozrieva a hrozí odhalenie jej zločinu. Policajt, pracovník v autoservise. Vedia, že niečo nie je v poriadku. A ona vie, že oni vedia. Ale nemôžu jej nič dokázať (prípadne je im to fuk, lebo majú kopec vlastných starostí). To vedie k dlhým dialógovým scénam, na ktoré bol Hitchcock odjakživa majster (kvôli nim prvá polovica Vtákov vyzerá ako dialógová romantická komédia). Následne "hrdinka" dostane výčitky svedomia a svoj hriech oľutuje. Nájdeme si k nej vďaka tomu cestu a je... drasticky zavraždená! V jednej z najslávnejších scén americkej kinematografie!! V prvej polovici filmu!!! To fakt nikto nečakal. Následne si poviete, že štafetu hlavnej postavy preberie Norman Bates, ktorý je v strašnom područí svojej dominantnej a zjavne narušenej matky. Ani to však nie je pravda, pretože Hitch mieša kartami a nečakane do deja zakomponuje postavy milenca, sestry, súkromného detektíva a šerifa. No a to finále... čo dodať. Hitchcock na to šiel rafinovane: na natočenie Psycha použil svoj televízny štáb + sa rozhodol urobiť film čierno-biely, čím ušetril. Natáčanie bolo lacné, rýchle, efektné. Kamera a strih sú pokrokové (schody, sprcha), hudba nezabudnuteľná a výprava ikonická (pár skromných motelových izieb učupených v nehostinnej púšti a nad nimi sa týčiaca obrovská silueta starého domu). Batesa rola prekliala. K úlohe sa vrátil ešte tri razy, pričom predposledný návrat už aj režíroval. Pokračovania sa niesli v duchu tradičných hororov. Trúfam si tvrdiť, že v jednotke niektorí režiséri našli istú dávku inšpirácie nielen pri budovaní hixploitationu (žena z veľkomesta sa stáva obeťou vidiečanov), ale tiež slasheru (nečakané vyvražďovanie postáv v ešte nečakanejšom poradí, brutálne vraždy, maskovaný vrah s obrovským nožom). Nielenže sa z Psycha stala (nepravdepodobná) séria (čítajúca pilot k nikdy nezrealizovanému seriálu z 80. rokov, remake s Vinceom Vaughnom a seriál z r. 2013 dožijúci sa 5. sérií), ale niektorými jej nezabudnuteľnými momentmi sa dodnes inšpirujú mladí filmári. Samostatným podžánrom sa dokonca stali hotelové resp. motelové horory (napr. Motel smrti alebo Identita). Blochova kniha v češtine vyšla od r. 1995 viackrát a je fakt dobrá (perličkou je, že Norman v nej je obézny muž). (27.02.2005)

Předesílám, že jsou to lepší 3*. To, co tenle film dělá talkovým "ternem", je hudba. Dívala jsem se na to v kině, se spolužáky kolem sebe, a nemálo z nich sebou při vraždě soukromého očka škublo, jak se vyděsilo. Ale to hlavně kvůli té hudbě. Bohužel mě to nechalo chladnou, což je rozhodně škoda. A dalším problémem bylo, že mi skoro od začátku bylo jasné, jaký bude konec. Myslí ale, že tenhle film patří do kolonky "must-see", takže vůbec nelituju, že jsem v rámci Projektu 100 na něj zašla. Ale poslední scéna (ještě než tam skočí titulky), ta byla opravdu úžasná. (18.12.2009)

Ano, pise sa rok 2009 a videla som konecne aj tuto klasiku. Uz som si pomaly zacinala mysliet, ze starsie filmy a klasiky u mna nejako zvlast nezaboduju, ale konecne som trafila aj ja klinec po hlavicke. Uf, na tu dobu vynikajuci thriller. A Anthonymu Perkinsovi by som uverila cokolvek. Damy, vsak to bol fesacisko? :) (22.08.2009)

Hitchcock umí bravurně navodit temnou atmosféru. Neustálý déšť, černobílá kompozice obrazu, starý dům, pár záběrů na až zataženou oblohu, která doslova předpovídá zlo, do toho geniální hudební kompozice a o atmosféru máme postaráno. Celkově je však tento film na svou dobu revoluční a do té doby neviděná pecka. Dnes? Síla a šok již trochu vyprchaly, přece jen doba se mění, ale i po těch letech má film něco do sebe. (27.04.2005)

Jedno z vrcholných děl hororu. Skvělý námět i scénář se pod režijním vedením mistra hrůzy Hitchcocka změnil ve skutečnou filmovou lahůdku s absolutně nezapomenutelnou sprchovou scénou. Nebožtík Anthony Perkins se touhle rolí navždy stylizoval do postavy Normana Batese, nikdo si ho snad ani jinak nepamatuje. (09.06.2003)