bratr.Milan

Italský název „Dracula cerca sangue di vergine… e morì di sete!!!“ se dá přeložit jako „Drákula hledá panenskou krev… a umírá žízní!!!“ Podle názvu jsem předpokládal, že to bude něco šíleného, ale netušil jsem jak moc. Film jsem objevil ve filmografii Mileny Vukotic, a protože jsem si chtěl oživit italštinu a zjistit, jakýže umělecký film to produkoval Andy Warhol, dal jsem mu šanci. Začáteční titulková scéna mě neuvěřitelně nalákala, nádherná hudba a záběr na bledou tvář upíra Udo Kiera, který se maluje před zrcadlem, ve kterém se nevidí. Nádhera! Příběh se pomalu odvíjel v hluboké melancholické atmosféře v krásné italštině, ale postupně jsem se nestačil divit. Celou dobu jsem si při sledování říkal, proč něco takového vzniklo. Mnohokrát už jsem to chtěl vypnout, ale vytrval jsem až do doslova bolestivého konce, protože něco takového se mi, jenom tak nepodaří znovu vidět. Je to! Artový film, který návštěvníky artových filmů neosloví, horor, který vás nevystraší, historický film o upadající aristokracii a nastupujících ideologií komunismu, který nemá s historií nic společného, céčkový brakový film, který je kvalitně áčkově natočený, komedie, která je absolutně vážná, erotický film s explicitní nahotou, který vás vůbec eroticky nevzruší, dobře hrající herci, kteří brutálně přehrávají, neuvěřitelně úchylný film moralizující o upadajících mravech moderní společnosti. V sedmdesátých letech vznikali opravdu hodně divné filmy. U této adaptace nebo spíše alternace Drákuly si dokážu představit, že jí dá někdo zhnusený odpad, nebo kultovních pět hvězd. Já dávám podvratné tři hvězdy, protože Paul Morrisey člen Warholovi úchylné továrny na umění dobře natočil přesně to, co chtěl. Chápu, proč snímek produkoval Warhol, jestli někdy existoval nějaký upír v reálném světě, byl to určitě Andy. Film obsahuje fantastický herecký výkon Udo Kiera, který hraje absolutně seriózně a s plným nasazením všemožné úchylné, parodické party, nebo totální pitomosti, jako by hrál v shakespearovském dramatu.

Bohužel jednotlivé součásti filmu nedrží při sobě, je to rozsypané jak skvrny na dalmatinu. Zvuk není dobře přilepený k obrazu, dialogy herců jsou škrobené, je to konglomerát hláškovacích scének, které se ale nikdy nestanou legendárními, protože nejsou na správných místech, nejsou životné, ani správně vypointované. Jenom tak plácají do vody, jsou rozsypané ve scénáři, který moc nefunguje. Herci, dětští i dospělí se nesešli s dialogy i neustále se opakující hudební motiv si jede po vlastní koleji, příběh bloudí. Jednotlivé scénky si můžete pouštět nezávisle na sobě, přehazovat si jejich pořadí a film to nijak zásadně neovlivní a nakonec si pustíte scénku s neckyádou, která se snaží mít nějaký emocionální dopad, ale ten se nedostavuje, dav dospělých a dětských komparzistů jen křičí a skáče před kamerou, jako že se náramně baví. Bohužel jsem celou dobu neustále viděl jen herce a komparzisty na filmovém place. Neměl jsem pocit, že sleduji skutečné osudy živých lidí a to je problém. Film se snaží o atmosféru hravého dětství a nějakou atmosféru má, ale mě neoslovila, byla mi spíš nepříjemná.

Rozmohl se nám takový nešvar, jako houby po dešti rostou v Čechách písničky pro hodně mladé posluchače zpívané v neexistujícím jazyce. Je to něco mezi češtinou a angličtinou. Zpočátku si myslíte, že je to anglicky, pak se zaposloucháte a zjistíte, že je to česky, ale s anglickým přídechem. Pak chvíli posloucháte a poznáváte, že to vlastně česky není. O význam textu ale v těchto skladbách vůbec nejde, hlavně to musí znít cool.