Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (263)

plakát

Philadelphia (1993) 

Nejpůsobivější film o umírání, jaký jsem kdy viděla (a to, že hlavní postava zemře, je jasné od okamžiku, kdy se dozvíme, jakou má nemoc) a nejvěrohodnější zobrazení našich předsudků. A navíc jako třešnička na dortu má srdcová scéna, ve které Tom Hanks ukazuje, jak cítit hudbu.

plakát

Neviditelný muž (1933) 

Klasika všech klasik aneb film, který by si žádný filmový fanda nikdy neměl nenechat ujít a povinná četba pro milovníky klasických hororů. Ačkoli je Claude Rains po celý film skutečně pan neviditelný je to snad jeho nejslavnější film a právem.

plakát

Žena roku (1942) 

Skvělá romantická komedie, která poprvé představila legendární hereckou dvojici Tracy - Hepburn. Ale i když je v ní několik naprosto nezapomenutelných scén, zejména v podání Hepburn (první setkání, vaření), musím přiznat, že mému favoritovi - Příběhu z Philadelphie se zkrátka nevyrovná.

plakát

Excalibur (1981) 

Zřejmě nevějrnější a nejpůsobivější zpracování artušovské legendy vůbec s fantastickou výpravou.

plakát

Útěk z L.A. (1996) odpad!

Krutě amatérské počítačové efekty, krutě nablblý scénář a mizerné herecké výkony, ovšem musím přiznat, že jsem se i bavila, když jsem nevěřícně kroutila hlavou a smála se, že že něco takového vůbec mohlo někoho napadnout natočit. Jediným pozitivem filmu byl pro mně Steve Buscemi, který mě nemůže nudit nikdy, což je ovšem krutě nedostačující.

plakát

Jak je důležité míti Filipa (1979) (TV film) 

Je to kouzelné, je to vtipné, je to skvělé zahrané, je to třeskutě aktuální a je to Oscar Wilde. Víc k tomu nemám co dodat, jen že by se Angličani od některých našich adaptací jejich děl mohli učit (zejména Lady Bracknellová v podání S. Zázvorkové je nepřekonatelná).

plakát

Holka nebo kluk? (1938) 

Ty čtyři hvězdičky v tomto případě nepatří ani tak hlavním hvězdám, jako Anatolovi, který mě svým "mně je špatně" vždycky totálně zboří. Tenhle film je krásně dětsky okouzlující a vždycky znova a znova pobaví. Tak proto.

plakát

Avatar (2009) 

Po vizuální stránce Avatar naprosto přesáhnul hranice mé představivosti, nadchl mě a srazil do kolen. Po stránce dějové jsem byla tak nějak prostě ... zklamaná dokonce by se dalo říct, že jsem se u toho tak neskutečně předvídatelného děje měla tendenci téměř nudit, pokud by mi to ovšem ta nádhera před očima dovolila. Avatar mě zkrátka zanechal naprosto rozpolcenou mezi úchvatně nádherným, snovým světem, o kterém sní téměř každé dítě při četně dobrodružných románů a které Cameron dokázal tak neskutečným způsobem zpodobnit (díky Jamesi) a zároveň tak nějak tápající uprostřed předvídatelného a místy až zcela banálního příběhu. A do toho mi po celou dobu před oči nabíhala (alespoň pro mě zcela zřejmá) parafráze na všechny příběhy o dobrých indiánech a zlých bílých lidech, kteří je chtějí kvůli zisku vyhnat z jejich lovišť a o jednom bílém lovci, který ... no však ten příběh každý milovník knih K. Maye dobře zná. Zkrátka a dobře naprosto souhlasím, že je Avatar absolutně přelomovým filmem, ale na to aby byl filmem se skutečně velkým F mi to nestačí. I když jsem zřejmě viděla ten nejbombastičtější film roku.

plakát

Strážci - Watchmen (2009) 

Nejlepší komiksový film nebo spíš film o komiksu? Aneb jak to vypadá, když se srazí lidé se superhrdinskými schopnostmi s realitou. Mám pocit jako bych se dívala na podobenství o lidech, kteří chtějí a mohou změnit svět a svět jim na oplátku ukáže, že nemá zájem. Vlastně je to pěkně drsný film plný deziluze a marnosti, ze které jsme na chvíli lehce vytrženi milostným vzplanutím, abychom se s ošklivou skutečností plnou chladné až bezlidské logiky prezentované fantastickým Dr. Manhattanem následně střetli o to drtivěji. Vzhledem k mnohovrstevnosti předlohy i filmu se rozhodně nejedná o běžný akční komiksový film, ale tím lépe. Musím říct, že už mě dlouho žádný film takhle nedostal (upřímně řečeno jsem své čelisti chvíli hledala mezi svými chodidly) a nedonutil přemýšlet o věcech a lidech z naprosto jiného úhlu pohledu. Jsem nadšená a nestydím se za to. Jo a miluju postavu Rorschache - ten parchant je prostě okouzlující.

plakát

Nell (1994) 

Osamělé polodivoké dítě-žena uprostřed hlubokých lesů ve strhujícím podání Jodie Foster a pár sympatických doktorů na jedné straně a systém, který nepřipouší a neodpouští odlišnost na straně druhé jsou hlavními atributy velice něžného a hlubokého diváckého zážitku, který nezbývá než doporučit.