Strážci - Watchmen

Zfilmovaná LIGA VÝJIMEČNÝCH je důvod, proč se Moore od komiksových adaptací svých děl distancuje, protože je koncept zpřístupněn co nejširší divácké obci a jsou obroušeny všechny ostřejší hrany. Z PEKLA je vyvedenou žánrovou, detektivně-horrorovou podívanou, která ale zplošťuje komplexní grafický román do podoby šestákového dobrodružství. V JAKO VENDETA je zase aktualizací, která více než myšlenkovou bohatost a nadčasovost komiksu přebírá mooreovské vypravěčské postupy a dovádí je dál. Ani o jedné z výše zmíněných bych nemohl říct/napsat, že se jedná o výborný film a zároveň i výbornou adaptaci komiksu, což naštěstí u STRÁŽCŮ - WATCHMEN neplatí: nejoceňovanější grafický román všech dob je překlenut do filmu, jenž plně a nedivácky využívá jeho komplikované formální stránky a všechny podstatné a podnětné myšlenky byly zachovány._____ Film cílí na fanoušky předlohy, ale nejlepší je ve chvílích, kdy se vydá zcela vlastní cestou a v duchu mooreovského rukopisu rozšíří fikční svět o další události z alternativní historie, přitvrdí či mírně pozmění klimax. Prostřednictvím zpomalených či zrychlených záběrů, a to třeba v rámci jednoho záběru, umocní daný moment, protože na rozdíl od 300 se zde nejde na efekt, ale vše je úslužné celku a efektivní. Díky chytře zvolené hudbě ironicky oglosuje či emociálně zvýrazní scénu, za pomocí rozmanité choreografie dá divákovi pocítit fyzickou bolest postav._____ Podstatu rozporuplného přijetí nevidím v tom, že znalci předlohy hodnotí kladně, protože si vystačí s rozpohybovanými obrázky, a nečtenáři se ztrácí v časových a prostorových rovinách i v postavách, a tak se nudí a hodnotí záporně. Pokud nějaký film překlápí vyprávěcí strukturu komiksových STRÁŽCŮ, pak je to Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ, ve kterém jsou informace distribuovány prostřednictvím novin, televizních reportáží či letmých náznaků, každá scéna funguje jako uzavřený celek s vrcholem a přitom zapadá i do "většího obrazu". Snyder totiž alespoň kinoverzi zbavil rámování (žádné citáty, žádné osudy vedlejších postav uzavírající kapitolu), a tak je film popoháněn postavami, nikoliv motivacemi či McGuffinem (kdo zabil Komedianta?). Naladit se tak na meditativní, v podstatě filozofující (nikoliv filozofické) a politické (nikoliv politizující) dílo je ohromně složité, ale kdo to dovede, ten musí uznat, že STRÁŽCI - WATCHMEN lépe natočit nešli. A obdivovat přitom nekompromisnost, s jakou "blockbuster" za víc jak 100 milionů dolarů vyobrazuje sex a násilí, dokonce otevřeněji než v komiksu. 10/10 Director´s Cut: Obavy, že režisérská verze pouze doplní to, co bylo v komiksu, se naštěstí nenaplnily; přesto má svým feelingem DC mnohem blíže grafickému románu, protože onen hnus (který jsem pociťoval při čtení, ale ne při sledování kinoverze) je přítomen. Prodloužením valné většiny scén se pozměnilo jejich vyznění, kdy se z jízlivého černého humoru stala poctivá deprese (cokoliv s Rorschachem, především pak rozhovor s psychiatrem/psychologem), nové scény poté lépe prokreslují postavy (Sůva), ozřejmují jejich motivace (Komediant, Ozzy) a dodávají na působivosti (závěr). Přidání více sexu (prodloužená "Hallelujah") a násilí (napadení Hedvábného přízraku a Sůvy v uličce, vietnamský flashback, útok na Veidta, vysvobození z vězení) není samoúčelné a mnohem komplexněji se zde pracuje s jednotlivými emocemi: mistrovsky natočená scéna vraždy jedné vedlejší postavy, ve které se střetává - stejně jako v celém filmu - minulost s budoucností, je zakončena černohumornou tečkou. A teď bych prosil speciální edici se zakomponovanou TALES OF THE BLACK FREIGHTER, děkuji. (05.03.2009) (méně) (více)

Jít do kina na film je v mém případě rozhodnutí o kterém si myslím, že v závěrečných titulkách ukážu na ruce pět prstů, čítající pět hvězdiček (pokud teda ještě za pár let budu mít na obou rukách pět prstů). Každopádně tenhle film si to bez problémů zaslouží, a to podotýkám, že o komiksu jsem sice slyšel, ale nikdy jsem ho nečetl ani nedržel v ruce, protože mě to nijak závratně nelákalo, tyhle politické mašinerie a agrese ztvárněná obrázkem je trošku mimo mně, když si uvědomim, že jsem ujížděl na Garfieldovi a Asterixovi, ale to už je dávno minulostí. Tenhle příběh rozhodně s minulostí příliš společného nemá, možná a nejspíš hlavně to, že film samotný byl dlouho u ledu a nikomu s do toho nechtělo, až přišel Zack Snyder, vizuální bůh, který natočil už nějaké ty orgie, ze kterých nejspíš nejvýraznější je třístovka a tak si myslim, že lepšího člověka Strážci opravdu potkat nemohli. Zásadní na tom všem, co jsem chtěl říct, je ale hlavně fakt, že i když jsem toho o komiksu příliš nevěděl, film jsem si dokázal na sto procent užít, bez problémů. Přičemž od zdejších lidí čtu něco jiného a docela mě to zaráží, protože mně to zas tak složité opravdu nepřišlo. Film je dlouhý, hodně dlouhý, ale každá jeho scéna je zásadní, důležitá a potřebná pro další průběh příběhu, se kterým by se dalo do budoucnosti určitě hodně pohrát, jenže tvůrce by asi fakt už musel začít vraždit, i když si myslím, že na tohle nemusí být vůbec naštvaný, ačkoliv jsem četl že V jako Vendeta, který nakreslil také se mu jako film nelíbila a neskutečně u toho nadával a distancoval se od toho. Já se u ani nedivím, mně se to taky nelíbilo, ale na tohle by opravdu nadávat nemusel, neměl by proč. Všecko je to tam v takovém rámci mezí, že se to prostě musí líbit každému. Možná někdo by přemýšlel nad násilím, které zde není přehnané, to určitě ne, spíše je hodně stylové a vizuální a hodně luxusně se na to kouká. Ono je dost zvláštní říct, že násilí není velké, když tam občas vylítne holení kost z kůže, každopádně rozhodně to není tak jak to na první pohled vypadá, to násilí je ve filmu hlavně jako defekt způsobený dobou, která rozhodně není přijatelné ale jako alternativní historie je to hodně zajímavá a dalo by se z ní hodně těžit, což se doufám nestane, nějakej Sequel by autora komiksu asi uvrhnul do věčných mdlob a další komiks který by nakreslil by byl asi o tom, jak komiksový hrdina na motorce krosí po Road 66 cestu do Hollywoodu aby tam rozmlátil všecky ty producenty. Ne ten film by si pokračování určitě nezasloužil, takhle jak je je hodně stylový a určitě si na něj rád kdykoliv vzpomenu. Má nejstylovější začáteční titulky, jaké jsem kdy ve filmu viděl a hlavně si dokonale pohrál s hudbou osmdesátejch let, že mi to ani nepřišilo absurdní, i když to bylo fakt hrozně divný. Stylovější film jsem dlouho neviděl, a řek bych, že taky dlouho neuvidim. Kdyby už se po tomhle filmu nenatočilo nic s komiksovejma hrdinama byla by to hezká derniéra, protože v tomhle filmu se všecko co komiksové filmy za ty léta nabudily, převrací. Hlavní hrdina začíná jako hrdina ale jeho sláva upadá až je na totálním dně, a to se opravdu nevidí všude. Mohl bych o tomto filmu mluvit dlouho, hodně dlouho, a tak už dodám jen poslední a další pozitivní bod filmu a tím jsou herci, no řekněte mi na rovinu kterého z té řady znáte, no a to je asi tak všechno. Šel jsem na to s tím, že to bude nářez, co myslíte, jak to dopadlo... (08.03.2009) (méně) (více)