Chudáčci

Fantaskní svět plný nadčasových obrazů slouží jako dějiště pro nejdivnější (ne)představitelnou komedii. Ta je přitom často vším, jen ne komedií, nejednou trefí hřebíček na hlavičku i v nejpřehrocenější scéně - a Emma Stone v ní zdánlivě mimochodem podává jeden z nejlepších výkonů, co jsem kdy viděl. (09.03.2024)

„Na cizích mukách se pásl, na lupení se třásl.“ Všechno, co chtěl Garlandův školáček Men vědět o emancipaci, ale bál se profesora Lanthimose zeptat. Aneb O kuřatech a (ne)lidech burtonovskýma očima mého oblíbeného řeckého ptakopyska. Poor Things je divoký rej filmařské imaginace, kdy úplně každé políčko filmu vypravuje nějaký fantaskní mikropříběh. Skvělý casting. Willem Dafoe byl se svou držkou za fešáka odjakživa, takže maskérce stačilo jen trochu makeupu, aby vznikla netvorova tvář, zbrázděná morbidními životními zkušenostmi. Celej já. Úžasná je i Emma Stone, nelidskou operací vycukaná až k hrůzné mimice a pohybům mongoloidního batolete. Prý: „reálně i filmově odporná, bestiálně ohavná šišlavá ropucha.“ Tím líp, aspoň mi za ní verbal nepoleze. MONSTR OKÉNKO: [][] Plné až zrůdně upřímných otázek, které oddělí zrno od šosáckých plev. Ꙭ Kterou rukou honíte? Ꙭ Kurvíte se radši zadarmo nebo za mzdu? Ꙭ Jste šťastní? Máte děti? Ꙭ Jsou (zrůdné) po vás? A učíte je to nejdůležitější, PTÁT SE? [][] V závěru potěšila tzv. Baxterova karma, kdy gen. Blessington se místo popásání na cizích mukách pásl doslova. Pět husopsů z boudy vypouštím. (22.03.2024)

Chytřejší, vtipnější, provokativnější a vizuálně lahodnější hardcore verze Barbie. Emma Stone je dělo a Lanthimosův smysl pro černý humor a satiru je (opět) parádní. Chudáčci jsou osobitá a opravdu hezky vypadající zábava s odérem velkého uměleckého díla, díky němuž se může spousta (snobských) diváků po zhlédnutí hrdě plácat po zádech, že má skvělý filmový vkus, když místo dětinských marvelovek sleduje snímky jako je tento. Jen by to mohlo být trochu kratší, méně hipstersky namyšlené a v podávání poselství o špatnosti patriarchátu a potřebě ženské emancipace méně okázalé a doslovné. 80 % (07.03.2024)

Ujetá frankensteinovská komedie o oživené ženě s mozkem dítěte mě bavila. Bylo to mé první setkání s tvorbou proslulého divného Řeka. Groteskní příspěvek k filmům o ženské emancipaci táhne Emma Stone tak fantasticky, že si v roli Belly ani nedokážu představit žádnou jinou herečku. Ten Zlatý Glóbus jí rozhodně přeju. Pochválit zaslouží i kamera, hudba, výprava a kostýmy. (11.01.2024)

Film za filmem postupuje Lanthimos směrem k mainstreamu, činí tak ale naštěstí jen velmi pomalými a obezřetnými krůčky. Chudáčci jsou jeho rozhodně nejpřístupnější a nejdiváčtější film, i když tomu první čtvrthodina nenasvědčuje. Po bizarním úvodu se však rozjede poměrně čitelný a předvídatelný coming of age příběh, který pracuje s tématem ženské emancipace v převážně mužském světě bezesporu svěžím, zábavným a vrcholně filmařským způsobem.  Emma Stone jako muži obletovaná, zneužívaná i sexualizovaná Bella zde předvádí výkon na hranici fyzických možností a v superlativech lze hovořit i o kameře Robbieho Ryana, často využívající rybího oka k významotvorné deformaci obrazu. Dospívání Belly a její procházení životními obdobími se nevyhne občasnému přešlapování na místě, závěrečnému aktu trochu spadne tempo a zmíněná přístupnost se odráží i na doslovnosti, s níž jsou chytré myšlenky podány. To jsou však jen relativně drobné problémy u skvělého a černohumorně zábavného snímku, jemuž se velmi působivě daří vybalancovat lákavé atrakce s artovými přesahy. (19.01.2024)