Poslední křížová výprava

"Čo je, páni, nechutí vám?" pýta sa šľachtic ostatných stolovníkov na nádvorí valašského hradu niekedy koncom 16. storočia. Rozpačito sa prehrabujú jedlom, odháňajú otravne bzučiace mäsiarky a vrhajú pohľady kamsi bokom. Kamera si dá odjazd a my vidíme, že pár metrov od hodovného stola stojí niekoľko kolov, na ktoré sluhovia práve nabodávajú odsúdencov. Zrejme najvýpravnejší rumunský veľkofilm v podaní "transylvánskeho Bondarčuka" Sergia Nicolaescu nerobí hanbu výbornej úvodnej scéne. Rozmach bojových scén je ohromujúci. Príbeh napriek primeranej dávke pátosu zostáva realistický (aspoň čo sa týka dobovej špinavosti a brutality a nie celkom čestných skutkov ústredných hrdinov). Samotný Mihai je vykreslený dobre, len škoda, že jeho vývoj nevyznie kvôli topornému herectvu hlavného predstaviteľa, ktorý všetko odohrá prakticky s jedným výrazom tváre (omnoho zaujímavejšou postavou je jeho protivník Selim paša v podaní samotného Nicolaesca). Druhá výhrada smeruje ku kostýmom, ktoré ani náhodou nevyzerajú verne dobovo. V každom prípade ale nadpriemerný historický film, nezaťažený romantikou až tak ako poľské "sienkiewiczovky". (02.12.2009)

Mihai Viteazul ( Michal Chrabrý ) zjednotil tri podunajské kniežatstvá Valašsko, Sedmohradsko a Moldavsko do jednotného celku a vytvoril na krátky čas silnú krajinu ako štít proti tureckým vpádom. Dodnes je považovaný za rumunského národného hrdinu. Renomovaný rumunský režisér Sergiu Nicolaescu sa podujal na veľmi ťažkú úlohu natočiť tieto stredoveké dramatické udalosti a treba uznať, že sa mu to podarilo. Film má rýchle tempo, vyniká bohatými kostýmami, nebojí sa drsných scén a vyráža dych niekoľko tisícím komparzom. Prvá časť má základ vo vykreslení postáv a vzťahov medzi nimi, záverečná tretina je však venovaná veľkolepej bitke s rôznymi strategickými ťahmi. (23.11.2019)

Veľmi dobré historické dielko, ale nie pre našinca, ten pozná z Rumunov len Drakulu. A práve o ňom by som skôr natočil historický veľkofilm, no nie ten mýtizovaný, ale ten pravdivý, pretože by to bol príbeh porovnateľný s Ivanom Hrozným, snád aj zaujímavejší. V tomto filme sa stretávame s postavami, ktoré nám len málo povedia, a tak sa stráca záujem. Herecky a obrazovo ale dobré. (10.01.2018)

Začalo to pěkně po tepesovsku, takže hned na úvod jsem se dočkal hostiny s výhledem na narážení na kůl. Ale i když se pak film věnuje spíše politikaření, je se na co dívat. Nicolaescu si je jistý jak u sulatána v Istanbulu, tak na císařském dvoře či před papežským stolcem. Vydařený byl i rytířský turnaj. Vzdor samotné postavě Michala Chrabrého je film překvapivě prost přehnané dávky patosu a samotný hrdina dokáže být i pěkně proradný bastard, což ostatně nebylo u rumunských knížat nic výjimečného. Vrchol pak přichází v závěru s bitvou u Calugareni, která je epická ve všech ohledech. Sice jsem měl občas zmatek v tom, co se tam děje, ale mohutné přesuny vojsk byly natolik úchvatné, že mi to bylo jedno. 90% (01.09.2018)

Monumentální, ale v první řadě i skvěle napsaný a natočený snímek o slavném Michailu Chrabrém. Jistá tendenčnost - dobově poněkud nepadnoucí volání po rumunském sjednocení, což bych bral možná v devatenáctém, ale ne v šestnáctém století - se pochopitelně vzhledem k době vzniku i účelu snímku nezapře, ale ji určitě nemá smysl vyčítat, a i kdyby, je přebita výborným příběhem, dobrými hereckými výkony a hudbou a výpravou, jakou má historický snímek mít. Amza Pellea v titulní roli knížete, který více než po moci touží po dobru své vlasti, je místy vyloženě uchvacující. (04.10.2007)