Betlémské světlo

Zklamán rozhodně nejsem, ale když srovnám Betlémské světlo se všemi ostatními filmy Svěrákových a s faktem, že čtyři hvězdy jsem dal třeba Třem bratrům, Akumulátoru nebo i Tmavomodrému světlu, tady se prostě musím zastavit na třech hvězdách. I Po strništi bos se mi líbilo víc, takže tenhle film je prostě a jednoduše opravdu jejich nejslabší - ovšem kdyby všechny nejhorší filmy osvědčených tvůrců vypadaly takhle, byl by svět o něco lepším místem. Já se u toho bavil docela dobře - je pravda, že spousta vtipů tu vyzní do prázdna a vážné dějové linie příliš nefungují, ale naštěstí je to všechno tak příjemně pospojované a nakombinované, že to vůbec nevadí. Výborných scén je vlastně jenom pár - úvodní a druhá scéna v pohřebním ústavu a výlet na zámek. Svěrák hraje standart a sympaticky hláškuje, stejně tak Kolářová. Z dalších herců bych vypíchnul hlavně skvělého Jirku Macháčka. Příjemně se mi na to koukalo, rozhodně nemám důvod jakkoliv hanit, je to příjemné, pořád docela typicky svěrákovské, ale mohlo to být lepší. Další repríze bych se ale rozhodně nebránil, v žádném případě to není taková katastrofa, jak se může ze zdejších komentářů a recenzí celkově zdát. Vlastně to není katastrofa vůbec. 65 %. (31.12.2022)

Musím být v menšině, ale nový film od rodiny Svěráků se mi naprosto líbil. Stejně jako předchozí filmy, je i Betlémské světlo balzámem na duši. Ano, stejně jako předchozí tvorba je film místy hořký, či si dělá srandu sám ze sebe, ale především jde o naprosto geniálně postavený humor pana Svěráka. Příběh Karla Šejnohy mě bavil totiž od začátku do konce. Dlouho jsem se takhle nepobavil. Naprosto trefné a vtipné momenty, které snadno připomenou Vratné lahve (2007). Tehdy jsem je považoval za Labutí píseň Svěrákových filmů. No a stejně jako Vratné láhve, jsem si totéž myslel před pěti lety o Po strništi bos. Jsem ale neskonale rád, že to stále není labutí píseň, protože bych si přál alespoň ještě jeden nebo dva podobné filmy. Tyto filmy považuji za vrchol české kinematografie a lepší humor než pana Zdeňka já prostě neznám. Těším se na další projekci doma na bluray. Tleskám páni Svěráci ve stoje! O Terezce Rambě bych mohl napsat samotný odstavec, ale každý ví, že já ji prostě miluju. Takže jsem rád za její obsazení a doufám, že se objeví i v další Svěrákovině. Já vlastně nemám co bych vytýkal. Až jednou pan Zdeněk Svěrák nebude, bude na světě strašně smutno. (90 %) (02.04.2022)

Strašně zvláštní a nebál bych se říct, že až divné. Zdeněk Svěrák má evidentně stále nápadů plný hrnec, ale celý ten námět je zabalený do takového zvláštního snového světa, že vlastně nevím, co je realita a co fikce. Což je patrně i záměr. Mně se ten záměr ale moc nelíbil. Líbily se mi tu momenty, ale ty bohužel nedělají celý film. Mám pocit, že Honza Svěrák svému tatínkovi v dnešní fázi natočí cokoliv, jenom, aby s ním mohl dělat. Jenže ono zřejmě není všechno úplně k zfilmování. Fantaskní komedie, která je málo fantastická. (23.12.2023)

Jan Svěrák scenárista si tentokrát naběhl a pospojovat tři úplně rozdílné povídky svého otce do smysluplného tvaru nedokázal. Sice začíná nadějně, ale bohužel úvodní scéna z filmu značně vybočuje, a navázat se na ni moc nedaří. Jan Svěrák režisér a kvalitní herecké osazenstvo ale film udrží nad vodou, takže jsem se nezačal vyloženě nudit. Druhá silná scéna je až těsně před závěrečnými titulky. (11.03.2022)

Pokud nechce Svěrák mladší spáchat umělecký a tvůrčí harakiri, měl by asi zkusit natočit film od jiných autorů. Po Třech bratřích je tohle další kravinka bez ladu a skladu. Ten film vůbec nefunguje, a za hodinu a půl tam není ani jedna scéna, která by vás potěšila, pobavila, a nenechávala ve vaší hlavě pachut špatně odvedený práce. Hrůza. 20%. (17.09.2022)