Betlémské světlo

Betlémské světlo a The Batman mají nebývale mnoho společného. Obě díla například na velmi povrchní rovině zpřítomňují eventuální kritiku sebe samých, u čehož ale končí a není mi jasné, co z toho mělo vlastně vyplynout. Mimochodem ten šílený Ramba plakát je v samotném filmu přítomen a nejspíš má být na konci vnímán jako politování hodná manifestace sexismu? Ale možná jsem to nepochopil, protože ten film s emocionálním důsledkem takového "zvratu" na každý pád odmítá pracovat. (10.03.2022)

Svěrákova pocta legendárnímu Philippe de Brocovi a jeho Muži z Acapulca. Nejsofistikovanější a nejodvážnější dílo Jana Svěráka, ve kterém divákovi prezentuje prostřednictvím postavy svého otce myšlenkový chaos kreativně smýšlejících jedinců, mezi něž se mimo jiné také směle řadím. Tuto myšlenkovou změť zobrazuje s naprostou přesností, a pakliže bych měl někomu vysvětlit co mi v životě neustále proudí hlavou, pak bych ho odkázal právě na tento film. Svěrákovi se daří transformovat na plátno své myšlenky v plné síle, naprosto explicitně a velmi přímočaře, což je s ohledem na složitost látky přímo dechberoucí. Betlémské světlo je pro mě větším zážitkem, než byl v minulém roce Zátopek. Odvážně se ho dovolím zařadit po bok Pelíšků a Vlastníků, které jsou pro mě vrcholem české komediální tvorby, a které si s chutí pouštím opakovaně. Jedinou výtku mám k použité zvukové stopě, která mi evokovala levnou televizní produkci, to však nemění nic na pětihvězdičkovém bodovém ohodnocení. 👌 (14.03.2022) (15.03.2022)

Svěrákovic Betlémské světlo rozhodně není špatný film. V jednotlivostech je místy dokonce velmi trefný, ale jako celek krapet pokulhává. Spojit několik povídek dohromady, aby fungovaly ve vzájemné harmonii, má svá úskalí, což se projevuje především v druhé půlce tohoto tragikomického snímku. Nicméně stále ještě se jedná o nadprůměrný počin, který oplývá laskavým humorem, přirozeným herectvím a krásnou hudbou. (65%) (12.04.2024)

Jsem bohužel zklamán. mě to nepřišlo nějak filmovbě atraktivní. Fiktivní literární postavy lezou autorovi do života bez nějakých větších dějových souvilostí a to vše se prolíná "realným vztahem" autora se svou ženou. Myslím si, že Daniela Kolářová a Zdeněk Svěrák si filmově bohužel už nemají co dát, vůbec mě tyhle části filmu nepřišli v něčem zajímavý a mrzí to o to víc, že oba jmenované mám opravdu velmi rád. A ty leterární postavy, jo neříkám že občas neměli vtipnou větu či dvě, ale to je docela málo. Vítězná scéna je nakonec ta, ve které byli Šejnohovi na zámku tou jsem se prosmál. Ve výsledku nejzábavnější je celý to halóó kolem plakátu s nahou Terezou Rambo, jako jestli se podbízí neb ne, jestli je to pro ženy urážející atd. Top je opravdu už k smíchu v době, kdy na sociálních sitích je spoře oděnejch holek víc než rohlíků řešit takovou kravinu, pomalu jako základní problém naší země. (10.03.2022)

Dramaturgicky nezvládnutá, k uzoufání nevtipná a bolestivě trapná „komedie“ - to je sousloví, u kterého bych ještě před nějakým časem netušil, že ho někdy budu spojovat s duem Svěrák & Svěrák. I když po Třech bratrech asi jo. Když se v letním kině na letošní LFŠ někdo deset minut před koncem zvedl a zařval na celé náměstí plné lidí slova „To je ale píčovina!“, nestačilo jen pokývat souhlasně hlavou, ale rovnou zatleskat. [LFŠ 2022] (27.08.2022)