Tři přání pro Popelku

Nejzajímavější na věci je, že jde o remake českého filmu. Kolik takových je? 1)  Konečně někdo dělá remake českého filmu. Nevděčné role se chopili Norové a se zlou se u nás potázali. Nejlepším, co o jejich díle lze říci, je, že je zbytečné. Českou zasněženou krajinu (v Třech oříškách nouzové řešení) vystřídaly odcizené severské pláně. Českou poetičnost nahradil skandinávský naturalismus, českou prosluněnou úsměvnost pak chmurný nepříliš vkusný norský humor._____ 2)  Změny v ději a v koncepci mi nevadily, oživit a aktualizovat klasiku je jistě fajn a na prznění předlohy jsem zvyklý z amerických verzí, kterých jsem viděl minimálně pět. Nicméně akční závěr s princem nad propastí byl fakt už trochu moc._____ 3)  Abych jen nekritizoval - scénář byl logicky pospojován, dramatický konec přeskládán docela zajímavě. Některé postavy (typicky Dora) jsou plastičtější._____ 4)  Pobavilo mě herecké obsazení. Macechu si půjčili ze Star Treku, možná je to sestra Oldmanova Draculy. Popelku hraje finalistka 7. řady soutěže Idol (norská verze Superstar) 25letá Astrid Smeplass, jejíž emancipované sebevědomé chování od samého počátku tu působí jako pěst na oko. Očividně jí chybí dětskost Libuše Šafránkové. Král norské krve s královnou odněkud z Indie zplodili prince tureckého - hm. Princovu družinu tvoří bůhvíproč homosexuální pár._____ 5)  Podivný je i slovník hlavních protagonistů (alespoň tedy v českém překladu). Král říká: momentíček. Usmolená vesnická Popelka vysvětluje princi, že k úspěchu je třeba týmová práce - ty a tvůj kůň jste tým._____ 6)  Zaznamenal jsem další pochybné detaily._____ Nikdo nepřehlédne Popelčin obří střevíček._____ Nezabíjej zvíře, které nejíš, praví moudrá Popelka, která o pár záběrů později zastřelí dravce jen proto, aby předvedla před princem své střelecké umění._____ 7)  Pokud jde o kluky, nemohu si stěžovat. 24letý herec a tanečník Nor Cengiz Al (princ) tureckého původu je velmi přitažlivý. Pěkní jsou i jeho družiníci 21letý Sjur Vratne Brean (Bendik) a 26letý Arthur Hakalahti (Sami)._____ 8)  Film natáčeli v Maihaugvegenu u Lillehammeru v Norsku (bydliště Popelky), v Ola Dahl Gate v Norsku (outdoorové scény spojené s jízdou na koni a lovem) a na dalších místech v Norsku a v Litvě (Trakai)._____ 9)  Komentátor j.anek***** zajímavě popisuje pozitiva pohádky. (31.01.2023)

Chtěla jsem tuhle pohádku vidět ze zvědavosti, domnívala jsem se (poněkud bláhově), že si Norové chtějí natočit svoji Popelku, po svém.. S politováním si od našich tvůrců vypůjčili téměř vše, včetně dialogů (!) a mnoha scén a tím mě donutili, resp. dostrkali k tomu, abych začala srovnávat, což jsem původně vůbec neměla v úmyslu.. Mýma očima tomu chybí energie, necítila jsem žádné emoce, krásná zasněžená krajina sama o sobě nevytvoří pohádkovou atmosféru a co považuji za zoufalost, že odstranili veškeré naše vtípky a humor.. Popelka je sice hezká a snaží se hrát, ale okouzlující a podmanivá Libuška Šafránková je cca o tři poschodí výš, ani princ se příliš nevyvedl, nevěřila jsem mu ani slovo, no a macecha vypadá jako špatná karikatura ze špatného hororu.. A to podstatné na závěr, nebavila jsem se.. P.S. Karel Svoboda je taky jen jeden.. (26.12.2022)

PLUSY: Vynikají nápad s třetím oříškem, který o dost předčil obsah původního oříšku rozlousknutého Libuškou.  Norské řešení víc odpovídá povaze Popelky, její samostatnosti a sebevědomí. Zlá sestra – zde jen holka, která se za svou matku evidentně stydí, ale zároveň je v jejím vleku, přestože by se s Popelkou ráda kamarádila. A tudíž má i vlastní osobnost, nikoliv jako česká Dora, která byla jen hihňající se přívěšek své matky. Přenádherná norská příroda v zimě.  Krásné Popelčiny plesové šaty (rozhodně hezčí než ten přeplácaný růžový hadr s vlečkou od Pištěka). Vtipně transformovaný netopýří klobouk zlé macechy z české verze do zastrašujícího účesu norské macechy. MÍNUSY: Nedostatek humoru a hlavně téměř nulové budování atmosféry. Ten film je mdlý. Plyne si od scény ke scény, propojení žádné a náladu v divákovi vzbudí leda v podobě stále zklamaného očekávání, kdy už ho vtáhne do děje. Nevtáhne. (06.06.2022)

Naštěstí to není jen shot-for-shot předělávka Vorlíčkovy Popelky, tvůrci si všimli jejích zjevných slabin a snažili se z nich poučit. Postavy kromě účelu mají i určitou míru hloubky, kterou jim žánr dovolí: nevlastní sestra Dora tu oproti verzi z roku 1973 není jen záporák, ale spíš mladá naivní dívka manipulovaná svou matkou; princ se odmítá oženit, nejen protože chce být i nadále neřízeným floutkem, ale také protože žádnou z nevěst nezná a nic k ní necítí; princ s Popelkou mají více interakcí než v originále, jejich zalíbení jeden v druhém je daleko uvěřitelnější. Některé dějové nedomyšlenosti z Tří oříšků zde konečně dávají smysl: Popelka nemá závoj, aby prince zlobila svou hádankou, a neutíká z plesu jen tak z plezíru, ale závoj má ze strachu, že bude na plese rozpoznána macechou, a utíká právě ve chvíli, kdy se její obavy začnou naplňovat. Tohle vše je nutno přičíst tvůrcům k dobru a Tři přání pro Popelku tak nejsou úplně zbytečným remakem. Co však oproti české verzi chybí, je jakákoli osobitost. Chybí Svobodova hudba, chybí humor, chybí výraznější herecká akce a není to nijak vizuálně zajímavé. 5/10 (20.01.2022)

Krásná severská pohádka, která se odrazila od Vorlíčkova česko-německého kýče a nahradila ho přímočarou linkou o moderní dívce, jenž se ani po setkání s princem nemusela hned nutně zamilovat a posléze provdat. Podobně skvělé poselství nabízí taky Princezna a Švadlenka (2004). Všechny ty proklínané zdejší odlišnosti, jako je obsazení černocha nebo jeden letmý gay polibek, jsou zde zařazeny jen tak mimochodem a kdyby z nich malicherná česká média neudělala téma, tak by si jich ani nikdo nevšiml. (15.09.2022)