Reklama

Reklama

Ve dne má Popelka tváře umouněné od sazí, ale v noci se mění v pohádkově krásnou princeznu v plesových šatech z kouzelných oříšků. Krásný princ se do Popelky zamiluje, ale zbyde mu v rukou jen ztracený střevíček... Jak to ve správné pohádce bývá, všechno dobře dopadne. Poslední Popelčin oříšek totiž skrývá šaty svatební... (Bontonfilm)

(více)

Recenze (186)

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Tou hlavni Popelkou pro me nadale zustane Libuska... Pohadka je klasicky roztomila, cernobila, zadny zasadni kiks tam neni, juvenilni Hruskova je ok, trochu moc pisni na muj vkus, a to ze tady ucinkuje Triska v roli (trosku falesne) zpivajiciho trubadura, to pro me nema zadnou vahu. Takze jak rikam...Vorlickova Popelka pro me zustava v mem osobnim zebricku vyse. P.S.: zajimavosti tak zustava jen ucast Dany Hlavacove, ktera hraje v obou verzich zlou sestru... :) 3- ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Umouněná od popela je tahle skromná předchůdkyně mnohem slavnější Vorlíčkovi verze o poznání víc, ale jsou tací, kteří na ni nedají dopustit. Vlasta Janečková nikdy nepřekročila hranice televizní tvorby a do hlavních rolích si vyhlédla na tehdejší dobu v pohádkách málo vytěžovanou dvojici Hruškovou se Štědroněm. Risk se vyplatil a tihle dva se svých rolí zhostili celkem sympaticky, ale do pozdějšího charisma značky Šafránková & Trávníček měli sakra co dohánět. Tradiční příběh nabourávaly až příliš časté, poněkud unylé pěvecké výstupy, a kdyby se zredukovaly, dostala by pohádka plynulejší ráz. Největší ranou pro "vizuáložrouty" je obraz, na kterém si vydatně rok od roku pochutnává neúprosný zub času, a pokud to půjde takhle dál, jeho zteřelost spolehlivě zažene mladší diváky, pokud je už nezahnala. Vyprávět pohádku režisérka Janečková určitě umí, záporné postavy tedy macecha se svými dcerami dělají svým postavám čest, za pozornost stojí i nejednotvárná hudba zesnulého a proslulého skladatele Angelo Michajlova nesoucí v sobě i barokní motivy. Naopak nepodařilo se diváckou pozornost udržet po celou dobu stopáže a ve spojení s ohyzdným obrazem vzniklo v podstatě utahané dílko, které se až zbytečně drží v mantinelech televizní pohádky, která si k mladším divákům bude klestit cestu jen velmi obtížně, protože její atraktivita klesá úměrně s tím, jak moc je o čtyři roky mladší filmová verze divácky vstřícná a kouzla nezbavená. Tahle Popelka je zkrátka úplně ve všem horší. 40% ()

Reklama

kajas 

všechny recenze uživatele

Uznávám, že z našich televizních pohádek patří tato mezi nejlepší. V porovnání s mladší verzí (Libuška v hlavní roli) ale pochopitelně prohrává. Vedlejší role (král, macecha "Koukej zblízka omrknout, z čeho ty šaty má!" a tatínek, Tříska je kapitola sama o sobě) znatelně přehrávají jak ukníkanou Popelku, tak nesympatického prince. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Pohádkový příběh o holoubcích, třech lískových oříšcích a střevíčku, který pomohl princi najít neznámou krásku. Klasická pohádka a moderní hudba Angelo Michajlova a krásné písničky Ivo Fischera. Scénář : Vlasta Janečková a Jarmila Turnovská. Kamera : Bohumil Turek. http://www.youtube.com/watch?v=uiL4oFhslmQ ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

I když Mistr Tříska neumí nijak světoborně zpívat, jako vypravěčský bard působil parádně. Pro mě úplně neznámá verze Popelky ovšem trpí hned několika nešvary - jednak postrádám nějaké odlehčující proložení plesů (3. ples je už vyložená nuda), Štědroň jako princ Mojmír je brutální prkno a vykulená slečna popelavá mi svým teen hláskem způsobovala stavy tlakové beztíže. Ani písničky mě nenadchly (krom Třískovy melodie). Za podívání tahle verze určitě stojí, nicméně klasické verzi nesahá ani po střevíček. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (15)

  • Natáčelo se na zámku v Průhonicích, v místním zámeckém parku a přilehlém okolí, konkrétně například na mostě přes Botič pod Průhonickým parkem. (Cucina_Rc)
  • Eva Hrušková (Popelka) se nechala slyšet, že když měla ve filmu pohladit po vlasech prince Mojmíra (Jiří Štědroň), tak jí to moc nešlo, protože to bylo poprvé, kdy se dotkla muže. (Duoscop)
  • Autorem textů písní je Ivo Fischer. Zajímavostí je, že ve zpěvnících, případně na stránkách věnovaných hudbě, můžete nalézt více slok, než zazní ve filmu. Na dotaz v archivu ČT, jak k tomu mohlo dojít, sdělili: "Lze předpokládat, že také v případě písně "Popelka" došlo k jevu, se kterým se můžete setkat u mnoha dalších českých děl - filmová skladba se stane oblíbenou a vlivem lidové tvořivosti se k ní přidá ještě několik dalších veršů nebo slov, které se pak šíří dál." (sator)

Reklama

Reklama