Na kometě

Podle mě skoro jistě nejslabší Zemanův celovečerní film, nejslabší ovšem nutno chápat v uvozovkách a není to nutně na úkor zábavnosti - Na kometě je totiž podle mě současně Zemanův nejvtipnější film, místy je to vyloženě až taková ta klasická normalizační řachanda, kde nechybí celá řada dobových komediálních hereckých hvězd. Oč tento film nabral na komice, o to zchudnul - a to výrazně - po výtvarné stránce. Ta tam je starosvětská naivita a vtipnost technických nápadů z Vynálezu zkázy i okouzlující výtvarná lyričnost Barona Prášila - tenhle film chce v první řadě bavit (což mu nebrání v tom, aby neobsahoval i lehce varovné poselství stran lidské nesnášenlivosti a zaslepenosti) a jde za zábavou za každou cenu. A to až do té míry, že mi je místy protivný - především ve všech scénách, v nichž se karikuje obraz vojáků, tupě vykonávajících i nejstupidnější rozkazy. Naopak hrozně milí mi zde přijdou ti dinosauři a obří masařka, jakož i kostýmy všech herců - především Magda Vášáryová je v tom svém pruhovaném kostýmku naprosto skvostná, i když nemohu přenést přes srdce, že byla ve filmu předabována (osobně nemám problém napsat, že mě to vyloženě nasralo, když jsem to zjistil). Baron Prášil už podle mě není ten "starý dobrý Zeman", kterého si všichni zamilovali v jeho starších filmech, ale pořád je to velmi pěkný a zábavný film, na kterém je prostě strašně zlatá ta přiznaná nízkorozpočtovost a improvizace. Za mě 3 hvězdy, ovšem velmi pěkné. (26.07.2015)

Tak prvně musím zdůraznit, že výtvarně to je opět dokonalé a to snad ve všem, kde to šlo a po téhle stránce se ten film dá jen a jen chválit. Na rozdíl od Barona Prášila to mělo nějaký jednotný příběh (a celkem zajímavý, btw), co by nebyl rozdělen na kapitoly, takže mě to i víc bavilo, než právě Baron Prášil. Nudě se to ale bohužel, i přes tu krátkou stopáž, vyhnout nedokázalo, obzvlášť uprostřed filmu a pak v nějakých scénách. On problém některých Zemanových filmů je v tom, že je v nich hodně fantazie, hodně nápadů a hodně efektů, ale dohromady to na mě působí poněkud přehnaně. Ale jinak se mi ten film líbil a ty 4* mu dám rád. (25.01.2020)

Karel Zeman jako vždy skvěle kombinuje exteriéry s trikovými scénami a samozřejmě nechybí kouzelná hra barev. Grafické pojetí je jako ze starých zažloutlých pohlednic z dalekých cest. Povedenou hudbu složil Luboš Fišer a zvlášť ústřední téma je přímo chytlavé. Snový příběh nás zavede do roku 1888 do tajemné africké země podmaněné evropskou koloniální mocí. Zápletkou je katastrofa vesmírných rozměrů respektive blízký průlet tajuplné komety jejíž silná gravitace vtáhne orientální město a hrdiny na svůj povrch. Příběh je zalidněn spoustou zajímavých figurek. Hlavním hrdinou je francouzský poručík Servadac (Emil Horváth ml.), který bojuje o srdce krásné Angeliky (Magda Vášáryová) jenž byla unesena zrádným španělským konzulem (Čestmír Řanda), aby jí použil jako úplatek pro šejka (Josef Větrovec) jehož podněcuje k povstání. Vlasatice připraví svým novým obyvatelům mnohá překvapení. Zvlášť objevení prehistorických ještěrů nebo gigantického mořského hada ne nepodobných Godzille nebo další blízké vesmírné průlety udělají hrdinům nejednu vrásku. Z trosečníků vesmíru se postupem času stávají vesmírní občané a dějem se vine utopická myšlenka o světomíru. V pozadí vyprávění je cítit strach z nenapravitelné násilné přirozenosti našeho světa. Poetická pastva pro oči i uši, která má duši. (11.12.2013)

Komentář bude podobný jako u většiny filmů od Karla Zemana. Respektuji jej jako tvůrce, jeho imaginace a snad ničím neohraničená fantazie je jednoduše neskutečná. Bohužel mi to opět úplně nesedlo, celá animace a vizuál na mě působí jako slepenec všech možných nápadů a někdy mi jednotlivé části moc neladí k sobě. Příběh mě také nijak neoslovil a ve své podstatě byl od začátku do konce lehce předvídatelný a ničím nepřekvapivý. Ocenil bych dobré obsazení a občas skvělé dialogy a situace. Bohužel jen občas, i na kometě se chvílemi dostavila nuda při zbytečně dlouhé scéně. Přesto film rád doporučím, i když sám si jej pravděpodobně pouštět znovu nebudu. Ale dostal jsem chuť na Cestu do pravěku, která je pro mě vrcholem tvorby Karla Zemana. (08.09.2020)

Lehkovážná trefná satira, vtipná ironická hříčka spojená s dobrodružným výletem na cizí, zdánlivě nepřátelskou planetu. Karel Zeman zkrátka věděl své, ale pracoval s bezbřehou fantazií i s vlídným pochopením - a tak si mohl dovolit shovívavý nadhled, když vypodobnil chaotické hemžení nafoukaných nekritických tvorečků, kteří se pokládají za pány všehomíra a přitom své jedinečné nadání zaměřují v mnoha případech výhradně na zkomplikování života všem ostatním jedincům svého druhu. (10.05.2012)