Den Šakala

Hned po úvodní, dost strhující rekonstrukci skutečné události jsem si uvědomil, že na de Gaulla jako prezidenta přeci žádný ÚSPĚŠNÝ atentát spáchan nebyl, neboť jeho politická kariéra skončila až odstoupením po bouřlivém roku 1968... a teď jsem začínal mít před sebou přes dobré dvě hodiny zpracování na detailní přípravu něčeho, o čemž vím, že dopadne neúspěšně a s tím hned pocit, že mě tento thriller tudíž nebude napínat. Chvílemi jsem ještě v některých scénách bojoval s chladným odstupem, jakým tento britský snímek zasazený do Francie oplývá, i chladem dýchajícím na mě z titulního (a pro mě ze začátku i dost nezajímavého) antihrdiny. Mistrovství tvůrců Šakala spočívá v tom, že už zanedlouho poté jsem jako přikovaný sledoval celý proces dění ze dvojího pohledu a zůstával navzdory všemu zmíněnému nesmírně napjatý až do konce. Rafinovanost i nesnadné se potýkání s různými překážkami pro atentátníka nebraly konce a s rozjedem složitého detektivního pátrání, důmyslného sledování a zorganizování zásahové akce mě film začal fascinovat. S příchodem Michaela Lonsdala na scénu (už poněkolikáté mě překvapilo, jak je tento dříve nenápadný poskok z francouzských komedií skvělým hercem!) navíc Šakal nabral protipól výrazné sympatické a odhodlané postavy, které šlo plně fandit. A byla to záhy skvěle rozehraná partie, u níž jsem pak vůbec nebojoval s předlouhou stopáží. [90%] (05.03.2023)

Francie z počátku šedesátých let a její dobové reálie se zde posouvají do reálného rozměru. Thriller je nejen zajímavý, ale je i důmyslně podán a pozvolně tvořené napětí mu sedí. Nutno hned poznamenat, že přesto, že kniha Den pro Šakala je také výborná přeci jen to je také fiktivní příběh, který je založen na reálných událostech, jimž lze určitě některé věci věřit. Proto si na své přijdou především všichni ti, co mají rádi kvalitní thrillery. A tak zůstává Šakal napínavou peckou, která působí téměř autenticky. Skoro si myslím, že to tak nějak mohlo asi být. (20.05.2011)

Z hlediska časového odstupu považuji za velmi zábavné, že když chce najatý Šakal picnout prezidenta de Gaullea mezi oči, tak se mu v tom bezpečnostní složky snaží zabránit celosvětovým zběsilým listováním v kartotékách. Svět špionáže i kontrašpionáže totiž teprve močí do analogových plenek, informace se raději předávají z úst do uší v parcích či zběsilými jízdami kurýrů na motorkách, ale to nic nemění na tom, že tento snímek atmosféru rozhodně má. (13.06.2012)

Pomalý film točený skoro až jako dokument. Milovnící současného módního trendu digitalních kamer a realičnosti by zajásali. Ovšem mně Šakal chvílemi spíš uspával a nudil. Gradace žádná. Dramatická hudba, výrazné herecké výkony. Nic z toho. Opravdu skoro dokument. Leč perfektně udělaný a působivý, ikdyž rozvleklý. Doporučuji těm co se jim líbil nový Fincherův Zodiac. (13.09.2007)

Realistický a syrový pohled na skoro prohrané pronásledování neznámého nájemného vraha policiemi několika států. Typický film 70sátek, kdy vysoké tempo nebylo nutností a promyšlenost zobrazovaných detailů s jejich až reportážním nádechem brala dech. Spolu s tím nepřítomnost moderní techniky navrací oldschool nádech celému příběhu (možná díky tomu rychle zestárne, ale ta doba má své kouzlo). Kniha na mě čouhá z poličky již dobrých pár let a po filmu jsem k ní o výrazný kus blíže. Ovšem tu dvojitou výměnu lokomotivu u vlaku do Paříže si mohli tvůrci odpustit... (20.04.2011)