Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1962 se prezident Charles de Gaulle stal pro mnohé Francouze zrádcem, když dal Alžíru nezávislost. Extremisté, většinou příslušníci armády, vytvořili ilegální organizaci a rozhodli se de Gaulla zabít. Když první pokus nevyšel, najali si nájemného vraha, který si řekl o půl milionu dolarů a zvolil si krycí jméno Šakal. Aby získali potřebnou částku, museli vyloupit několik bank. To vzbudilo pozornost tajné služby, která se pouští do pátrání. Zadrželi kurýra extremistů a mučením z něj dostali jediné jméno ? Šakal. Ten za sebou důkladně zametá stopy. Komisař kriminální policie Claude Lebel, který byl pověřen pátráním, se pomalu a za naprostého utajení dostává záhadnému atentátníkovi na stopu. (TV Nova)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (402)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Hele nemáte někdo číslo na nějakýho současnýho Šakala ? Že by jsme mu zavolali, ať tady vyřeší tu naší politickou chamraď ? O honorář by mít strach nemusel, já si myslím, že na konto Šakal by přispěla drtivá většina národa a po činu by se stal ještě národním hrdinou jako bonus. Bohužel zabezpeční současné generace vládnoucích zločinců je dneska na mnohem vyšší úrovni takže by se Šakal podle mě dneska nečepal. Nicméně v dřívější době byla situace jiná a tak tenhle film představuje poměrně reálnej, nekompromisní a skvěle odvyprávenej nerváček první kategorie. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Poslední dobou si čím dál častěji pouštím staré kousky. A jen málokdy mě zklamou. Šakal mezi rozhodně patří mezi ty povedené. Hra profesionálního zabijáka s francouzskou i britskou tajnou službou. Šakal má spoustu triků - padělané doklady, falešné stopy... Policajti mají intuici, ale taky armádu lidí na analýzu dat a další mravenčí práci. Pár lidí tu filmu vyčítá pomalejší tempo, ale mně to ani nepřišlo. Spíš mi trochu vadily některé až příliš šťastné (nešťastné) náhody. Celkově je to výborný krimi thriller. Na takový film bych šel do kina i teď. 85 %. ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Mistrný film, který mě zcela dostal - v závěru jsem napětím téměř nedýchal (byť mi bylo v podstatě jasné, jak film skončí). A to jsem ho zpočátku sledoval dosti vlažně, a dokonce jsem i uvažoval, že to nedám a pustím si něco jiného - to by byla strašná chyba! Upřímně řečeno, ten film mě nadchnul už jen tím, kolik se v něm prohání citroënů DS - jsem si jistý, že jsem jich v žádném filmu neviděl tolik pohromadě, a už jen díky tomu jsem se při sledování téhle báječné podívané tetelil blahem - jaké skvostné auto, jaký nadčasový design, jaké mistrné dílo automobilové historie! Bezvýhradně ten vůz zbožňuji. A když už jsem u těch odboček, honila se mi hlavou při sledování ještě jedna věc - údiv nad tím, jakého povyku se zde vyvolá kolem ohrožení jediné osoby: vše musí jít stranou, jeho život je maximální prioritou, a jeho ochrana má přednost před vším a musí jí být dosaženo za každou cenu. Tato fascinující naléhavost, kterou celý film doslova sálá, je naprosto neuvěřitelná - a cynik ve mně žasne, kolik energie se zde na jedné straně investuje do spáchání politického atentátu, a kolik na straně druhé k jeho potření. Lze si jen domýšlet, kolik běžné policejní agendy by muselo jít stranou, aby se mohlo tolik lidí věnovat honbě jednoho jediného zločince. A přitom, kdyby de Gaulla skutečně oddělal, nahradil by ho za chvíli jiný potentát, a bylo by, dere se neodbytně na mysl. To mě na tom osobně fascinuje nejvíc, ta sdílená představa - na straně atentátníka i policie - že v se v osobě prezidenta kumuluje státní moc, a číkoli eventuální kroky k ohrožení jeho života udělají z takového opovážlivce veřejného nepřítele číslo 1. Nerad bych se mýlil, ale jsem v pokušení se domnívat, že instituce politického atentátu je totiž v současnosti již na vymření, a po této stránce tak tento film představuje v podstatě historickou sondu z časů, které dávno patří minulostí. Představa, že by dnes bylo něco takového možná, se mi zdá krajně nepravděpodobná. Och ano, přiznám se, že to nemám ze své hlavy - dočetl jsem se u jednoho autora, že poslední tři desetiletí přinesla v západním světě zajímavý a v mnohém potěšitelný vývoj – neobyčejně ubylo politicky motivovaných atentátů.... Jako jedno z možných vysvětlení zmíněný autor uvádí skutečnost, že se společnost významně zkultivovala a zmírnila, takže většině obyvatelstva je nemožné vztáhnout ruku na kapra či slepici, neřku-li na lokálního satrapu, což myslím nebude daleko od pravdy. Ale zpět k Šakalovi - je to naprosto vynikající film, kterému nemohu nic vytknout a který vůbec nezestárnul - naopak, ubíhající léta od premiéry mu jen přidávají na zajímavosti. Tenhle film bude i nadále zrát jako víno, jsem si tím jistý. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Mam rád tyhle filmy, který jsou v podstatě dost minimalistický a je to hlavně o přesnym naplánování akce, padělání dokladů, atd... To jsou prostě filmy podle mýho gusta. I když má film skoro 2,5 hod, tak jsem se nenudil ani na okamžik. Skoro jsem uvažoval o maximálnim hodnocení, ale nemůžu odpustit několik do očí bijících nesmyslů a anachronismů, který mě ve filmu "rušily". 80% ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Fred Zinnemann postupuje při režírování stejně jako Šakal při pokusu o atentát - tedy pragmaticky, nemilosrdně a bez zbytečných řečí či emocionálních výlevů. Podobně jako v knize se jedná o téměř dokumentární záznam atentátu, u kterého klidně uvěříme, že se mohl stát. Edward Fox má navíc charismatu na rozdávání, takže mu skoro až přejete úspěch. Závěrečná desetiminutovka navíc neuvěřitelně graduje, takže i když víte, jak to celé dopadne, nejspíš budete napětím zadržovat dech až do konce. ()

Galerie (72)

Zajímavosti (27)

  • První natáčenou scénou bylo setkání Šakala s představiteli OAS. Natáčení této scény trvalo tři dny, protože Edward Fox měl problémy se správným uchopením role. (Othello)
  • Na konci filmu se střídají záběry na mířícího Šakala (Edward Fox) a prezidenta (Adrien Cayla-Legrand). V záběrech, kde je Šakal, prší, na záběrech, kde je prezident, nikoliv. (Pyron)

Související novinky

Den Šakala se dočká seriálové verze

Den Šakala se dočká seriálové verze

05.11.2022

Klasický detektivně-špionážní román Den pro Šakala z roku 1971 od spisovatele Fredericka Forsytha (Krycí název Oděsa), inspirovaný skutečnými událostmi a popisující neúprosný hon na chladnokrevného… (více)

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)

Reklama

Reklama