Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Carl ForemanKamera:
Floyd CrosbyHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Gary Cooper, Thomas Mitchell, Lloyd Bridges, Katy Jurado, Grace Kelly, Otto Kruger, Lon Chaney Jr., Harry Morgan, Ian MacDonald, Harry Shannon, Morgan Farley (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Šerif Will Kane si právě vzal za manželku mladou a krásnou Amy, a jelikož šerifovi právě končí smlouva, chystají se z městečka odjet. Jejich štěstí je však zmařeno telegrafní zprávou, že se do města vrací propuštěný násilník a vrah Frank Miller. Přednosta místní stanice informuje představené města, že na stanici už na Millera čekají jeho tři kumpáni. Miller v minulosti městečko doslova terorizoval a byl to právě Kane, který dokázal Millera zatknout a předat spravedlnosti. Soud však Millerovi prominul zbytek trestu a teď se Miller vrací. Všem je jasné, že městečko čekají zlé chvíle a že se Miller bude chtít Kaneovi pomstít. Řada představených města začne Kanea přemlouvat, ať urychleně z města odjede. Kane skutečně v první chvíli nasedne na vůz se svou ženou a z městečka odjíždějí. Jenže Kane si cestou uvědomí, že nechce utíkat, otočí vůz a do města se i přes nesouhlas Amy vrátí. Kane se začne připravovat na střetnutí s Millerem a jeho lidmi. Snaží se mezi místními najít dobrovolníky, kteří by mu pomohli banditům se postavit. Snaha je to však marná, lidé se nechtějí nechat do budoucího boje zatáhnout a Kane zjišťuje, že jeho blízcí přátelé až tak přáteli nebyli. Ke všemu Amy oznámí Kaneovi, že pokud on v městečku zůstane, ona odjede tím samým vlakem, kterým má Miller přijet. Kane však nehodlá utíkat a stále zoufale hledá pomoc. Tu mu odmítne i jeho předchůdce ve funkci šerifa. Jedinými lidmi, kdo se nebojí Kaneovi pomoci, jsou čtrnáctiletý chlapec a poloslepý muž. Tuto pomoc však Kane odmítne. V místním hotelu, kde Amy čeká na příjezd vlaku, bydlí i Helen Ramírezová. Tato mexická žena byla kdysi Millerovou milenkou a poté, co Kane Millera zatknul, se stala na krátkou dobou i Kaneovou přítelkyní. Nakonec se však rozešli. Dnes se tedy v hotelu Helen potkává s Amy a dohodnou se, že společně z města odjedou. Helen však Amy tvrdí, že být ona na jejím místě, Kanea by neopustila. Ve chvíli, kdy vlak dorazí, jednou stranou z vlaku vystupuje Frank Miller a druhou do vlaku nastupují Helen s Amy. Když se však v dáli ozvou výstřely, Amy z vlaku vyběhne. To už Kane bojuje s Millerem a jeho lidmi... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (289)
Šerif jednoho zapadlého městečka je připraveno stanout tváří tvář svému odvěkému nepříteli, který má dorazit poledním vlakem. Poledne bude za hodinu. Otázkou tedy je, jak vyplnit volný čas. Scénárista Carl Foreman si s ní poradil bravurně. Děj mezi svatbou a příjezdem vlaku není jen vatou, snažící se úporně udržet divákovu pozornost. Ač naplňuje typické schéma o chlapské odvaze, postoji k morálce a zodpovědnosti, naplňuje jej za pomoci výtečně zvolených herců a vedle sebe úhledně poskládaných dialogů, z nichž každý zvlášť graduje. Způsob, jakým pak graduje celý film, je ohromující. Gary Cooper prochází vylidněnou ulicí, město se zalyká napětím, blížící se střet je nevyhnutelný. Čtyři neohrožení desperáti, z nichž minimálně jeden vzbuzuje zasloužený respekt, versus jeden poctivý šerif, který už vlastně šerifem být neměl a který teprve v tomto krizovém okamžiku zjistil, jak to vlastně je s tou lidskou (ne)vděčností. Posledních dvacet minut „pseudo-psychologického westernu“ V pravé poledne patří k jasným vrcholům žánru. Fred Zinnemann měl v té době ty nejpozoruhodnější filmy před sebou, Gary Cooper za sebou, oba dva nicméně do Pravého poledne vložili maximum. 90% ()
Zinnemannův přístup ke klasické westernové látce se v mnohém odlišuje od klasického schématu spočívajícího v neohroženém hrdinovi neochvějně stojícího proti přesile. Jeho pohled je (podobně jako u Leoneho) silně evropský a tak se Gary Cooper snaží po většinu filmu sehnat pomoc, aby se mohl vyrovnat s nevyřízeným účtem ze strany zabijáků, místo aby frajersky leštil kolty a čekal na vyvrcholení. Tímto však dostává celá zápletka mnohem lidštější a uvěřitelnější rozměr, ke kterému solidně kontruje taky linka s novomanželkou v podání úžasné Grace Kelly. Bezchybně napsané postavy mají pro své chování jasné důvody, zvláště postupné odpadávání „starých dobrých přátel“ (rodina, strach o holý život, zbabělost) je vykresleno úžasně a když se k tomu všemu přičte nervózní odpočítávání necelé hodiny, musí každému být jasné, že tento film do výběru toho nejlepšího rozhodně patří! ()
Na westerny moc nejsem, ale na High noon jsem slyšel a četl samou chválu, tak jsem se podíval. A věřte nebo ne - nebylo to špatné. Ovšem jako o kultu bych o tomto filmu nehovořil. Připadá mi, že herecká dvojice Gary Cooper / Grace Kelly dostává u amerického publika automaticky tuto nálepku.. Snímek, který si zakládá na reálném čase a na souboji v pravé poledne, a přitom vidíme v každém záběru jinak dlouhé stíny, je pro mě technicky nezvládnutý.. a je mi jedno, že se točil na začátku padesátých let.. ()
Westernová klasika Freda Zinnemanna s pečlivou prací reálného času, hustou atmosférou, vyděšenými obyvateli města a jedním stoickým hrdinou, šerifem (v záběru často osamocen), který musí vyřídit ještě jeden účet. Jeho osamění chápeme i pro příklad ze scény, kdy jeho manželka (v panenské bílé) a bývalá milenka (tmavovláska s hrubými mexickými rysy) opouštějí město. Gary Cooper či Grace Kelly jsou sice skvělí, ale zase nic úchvatného bych z celého filmu nedělal. ()
Ani tento celkem jednoduchý a značně i realistický příběh v němž svojí jistě životní roli stárnoucího stoického osamělého hrdiny sehrál významný hollywoodský herec Gary Cooper (tenkrát v úplně novém typu westernového hrdiny než na kterého jsme byli doposud zvyklí) se však nevyvaroval drobných chyb ve scénáři proto jen v uvozovkách ty tři...Vyzdvihl bych ale především vynikající kameru (bílá obloha, zrnitý obraz atd.) za tu dávám dvě hvězdy a pak samotný Kaneův herecký výkon. Kultovní klasika žánrů ale na druhou stranu trochu i nuda. ()
Galerie (71)
Zajímavosti (70)
- Henry Fonda roli Willa Kanea přijmout nemohl proto, že se v té době (éra McCarthyismu) za svoje politické aktivity nacházel na “šedé listině“ (v letech 1947 - 1955 mohl působit výlučně na jevišti). (džanik)
- Trpitelský výraz Kaneovy tváře (Gary Cooper) nebyl hraný; Coopera v té době totiž sužoval krvácející peptický vřed. (džanik)
- Americká vlajka se 37 hvězdami, kterou soudce stahuje před svým odjezdem, nám signalizuje, že se děj filmu odehrává někde mezi roky 1867 - 1877 (Colorado – 38. stát USA - vstoupilo do Unie sice už 1.8.1876, ale počet hvězd se rozhodnutím Kongresu z roku 1818 měnil vždy k datu 4.7., 38 hvězd tak vlajka nesla až od 4.7.1877). (džanik)
Reklama