Režie:
Martin BourboulonKamera:
Nicolas BolducHudba:
Guillaume RousselHrají:
Eva Green, Vincent Cassel, Vicky Krieps, Louis Garrel, François Civil, Romain Duris, Pio Marmaï, Lyna Khoudri, Julien Frison, Eric Ruf, Jacob Fortune-Lloyd (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Francie se zmítá v hlubokém rozvratu. Je vyhlášena válka. D'Artagnan a věrní mušketýři jsou poslední hradbou před chaosem. Osud je však nečekaně vtáhne do rozsáhlého spiknutí. D'Artagnanova láska Constance je unesena. Při zoufalé snaze zachránit ji, je mladý mušketýr nucen spojit své síly se záhadnou Milady de Winter. Ale dlouho skrývané tajemství, které se vynoří z minulosti, rozbíjí pevná spojenectví. Mušketýry čeká strašlivá volba: jestli chtějí dokončit svou misi a zachránit Francii, budou muset obětovat ty, které milují… (Bioscop)
(více)Videa (5)
Recenze (123)
Přestože se obsahově jedná o poměrně rozdílné pokračování oproti prvnímu dílu, tak na kvalitě a zábavnosti filmu samotného se to naštěstí neodrazilo vůbec, a tak i Tři mušketýři s podtitulem Milady je záživná a vzrušující podívaná, která má co opravdu co nabídnout. Zatímco každopádně jednička byla přímočařejším snímkem, vyplněným především akcí, jistou dávkou odlehčenosti a částečně až spíš takovou představovačkou, tak dvojka se již soustřeďuje především na politikaření, intriky a odhalování zákulisí královského dvora a jednání jednotlivých postav, díky čemuž film pak získal na intenzitě a funkčnosti napětí a hlavně i na nepředvídatelnosti dějového vývoje, který dokáže i přes znalost předlohy několikrát opravdu překvapit, což je hodně příjemně překvapí. Tím ale nechci tvrdit, že se ve dvojce již neobjevuje akce, to v žádném případě, pořád je jí i zde dost a pořád působí velmi dynamickým a efektním dojmem, jen Milady prostě ale jen vyniká více v jiných ohledech, než předchozí díl, nehledě na to, že jakákoliv vtipnost zde zmizela už úplně. Po všech ostatních stránkách se jinak ale od sebe oba díly příliš neliší, takže i zde se opravdu hodně povedla vizuální, výpravná a atmosférická podoba filmu, jednotlivé postavy a jejich herečtí představitelé pak též nelze označit jinak než jako ukázkové, fungují i emoce, po celou dobu to má stále velmi svižné tempo a dost slušně je i vygradovaný závěr, takže já jsem s oběma díly Tří mušketýřů skutečně spokojený a jen si díky poslední otevřené scéně kladu jednu zásadní otázku, že by tvůrci počítali někdy v budoucnu třeba i s trojčičkou? Mrk,mrk :-). ()
Pořád ještě to pro mě bylo za čtyři pěticípé, přestože ta poslední už sotva leze, jsa nachýlená na stranu, pinoží se kupředu za pomoci berličky a sotva vidí. No, dalo by se říct, že je ve stejné kondici jako já. Její stav jí byl ale způsoben přístupem francouzských filmařů k druhému dílu jejich příběhu, který za tím prvním místy citelně zaostával, přesto na mě stále ještě působil jako součást zatím nejlepšího zpracování výmyslů (a mnohdy i nesmyslů) páně Dumasových. Někdo z tvůrců si zřejmě kromě knižní předlohy přečetl i něco o francouzské historii, protože kardinál Richelieu na mě nepůsobil jako krvelačná bestie toužící po moci (ano, je to opravdu tak, stejně jako v komentáři / recenzi k D’Artagnanovi tady kopu za katolického kardinála; kam ten svět spěje...), čímž nechci říct, že by se jinak mocně nefabulovalo, jenže to by až tak nevadilo, protože přece nešlo o historický dokument. Jenže... Africký kmotřenec krále Ludvíka XIII byl už na mě fakt přes čáru. Současná progresivně- uvědomělá propaganda mi stále více připomíná dobu, kdy se u nás poroučelo větru, dešti a všichni věděli, co si mají myslet, jelikož jim to vtloukala do hlavy strana a vláda. / Poučení: To by člověk neřekl, kolik pohybů a keců zvládne jedinec se zlomeným vazem. 4*- ()
Ať si kdo chce, co chce, říká, Athos je nejzajímavější a psychologicky nejpropracovanější postavou Tří mušketýrů (a tím nemyslím jen tuto adaptaci), Porthos se odminula poněkud umravnil, po Rochefortovi pořád ani stopy a lze jen hádat, kolikrát ještě Milady vstane "z mrtvých". Protože jde o jeden film (jen rozseknutý na dvě části), musí být hodnocení stejné, tedy absolutní. Nenudil jsem se ani chvilku. ()
Les Trois Mousquetaires: Manipulady. Sladkobolnými řečičkami a až po okraj naplněným korzetem se hýbe dějinami Francie, ale já se někde od poloviny přistihl, že mě víc zajímají Bolducovy přelety a um dostat diváka do centra akce s minimem střihů. A možná ještě Casselův bouquet, či chcete-li charisma-charakteristické aroma, které překrývá pachuť z ukňouraného Civilova dʼArtagnana.. ()
Spokojnosť. Hlavný bod programu je opäť politikárčenie a zradu cítiť takmer nonstop. Nie vždy je to spravené prehľadne, atmosféra ale vsetko vynahrádza. Možno dojem vylepšilo veľké plátno, no random pasáže v lesoch alebo útok mušketierov na hrad mi učarovali parádne. Niečo sa mi páčilo viac ako minule (tmavé scény, tempo), niečo menej (kamera pri súbojoch), príbeh málokedy uberá nohu z plynu a postavy sú nepredvídateľné od začiatku do konca. No a Eva Green je diabol. Záver bol dramaticky vyhrotený viac jak som čakal ale pochopím divákov čo chceli niečo epickejšie. Predsa len, takto sa väčšinou končia epizódy seriálu a nie celovečerák. Mňa to ale na pokračovanie (dúfam teda že nejaké bude) nabudilo viac ako cliffhanger v prvej časti. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (7)
- Režisér Martin Bourboulon zmenil kolorimetriu oproti prvému filmu aj na základe diváckych recenzií: "Musím priznať, že sme zohľadnili názory divákov. Po prvom filme sme sa rozhodli ponúknuť svetlejšiu, jasnejšiu a lesklejšiu farebnosť. Chceli sme viac hrať s kontrastmi. V D'Artagnanovi bol obraz trochu stiesnený. Druhá časť mala byť jasnejšia." (Arsenal83)
- V Nemecku prvý film D'Artagnan (2023) tak tvrdo prepadol, že miestny distribútor Constantin zrušil uvedenie tohto filmu v kinách a šiel rovno na video. (Arsenal83)
Reklama