Tři mušketýři: D'Artagnan

Pravdu povediac mojej najobľúbenejšou ostane asi verzia z roku 1993 vtedy bol mušketierom na krátku dobu v škole asi každý, našťastie sa to väčšinou skončilo bez vypichnutých očí či rozpáraných čriev. Najviac mýlili asi kostými, predsa len človek bol už tak nejako zvyknutý na klasickú vojnu blue jackets proti red socks, aj keď hokej a bejzbal moc dokopy nejdú. Spracovanie Dumasa nesklamalo ani v tejto verzii, paradox je že tú knihy sa chystám už tak dlho prečítať až som zabudol že som ju ešte nečítal a keď si na to spomeniem a chcem ju pri objednávke kníh pridať väčšinou je momentálne nedostupná... (06.05.2024)

Athos je protestant,  Porthos bisexuál, d‘Artagnan příliš stár na to, aby se mu říkalo "chlapče", a Milady kouří čibuka. Jussaca se sice dočkáme, ale Rochefort jmenován není (aspoň jsem si nevšiml) a po Bernajouxovi se slehla zem. Přesto dávám plný počet a řadím tuto adaptaci Tří mušketýrů hned za svoje milované lesterovky s Yorkem a Reedem, protože v hutné zkratce a velmi stylově (nejde jen o zdůrazňovanou "špinavou realističnost") odvyprávějí story o královniných přívěscích, na kterou scenáristicky obratně a překvapivě nabalí další záležitosti, takže výsledek nepřipomíná ani tak rozjuchané dobrodružství jako spíše vynikající adaptaci jiné Dumasovy předlohy: Královnu Margot (1994). (11.04.2023)

Jsem devadesátkové televizní dítě, takže co se týče adaptací francouzské klasiky Alexandra Dumase, vyrostla jsem na americké verzi s Charliem Sheenem, Kieferem Sutherlandem a soundtrackem od Bryana Adamse. Nová francouzská verze mě uchvátila svým klasickým zpracováním, dokonalým obsazením (žádné plnění kvót a casting herců a hereček, kteří by se těžko objevili ve Francii 17. století). Rozdělení na dva díly neskutečně prospělo samotnému příběhu, protože je najednou spousta času na rozvíjení vedlejších zápletek. Film přesto ani na minutu nenudí, pořád se v něm něco děje, při některých scénách jsem ani nedýchala a u napínavého závěru (samozřejmě s cliffhangerem lákajícím na pokračování) jsem si i hezky pobrečela. Chci se jet podívat do Versailles, přečíst si knížku a konečně po letech zase nakopnout francouzštinu. Když ve vás film probudí tyhle pocity, nejde hodnotit jinak. A nemůžu se dočkat prosince a dvojky. (16.07.2023)

Pojetí dobrodružného výpravného filmu ze staré školy, jak se to dnes již nenosí. Je to "dumasovka" do morku kostí. Sice stylizací více špinavá a sychravá než je zvykem, s několika (vůbec ne špatnými) vlastními podzápletkami, ovšem jinak je to přesně to, co byste si od nové adaptace klasiky přáli. Výprava, lokace, kostýmy, choreografie "jednozáběrové akce", tempo, charaktery... Vše je natolik "klasicky třímušketýrské", až to překvapí. Čekal jsem (čti obával se) většího tnutí do předlohy i (post)modernu v podání. Samým nadšením sem se hned při odchodu z kina podíval, kdy přijde druhá část. A smutně protočil panenky, že je to "až koncem roku". (15.04.2023)

Fanoušek historických velkofilmů by s kinem váhat neměl. Do kin se nám dostala francouzská adaptace slavné klasiky od Alexandra Dumase a řekl bych, že jde i o nejlepší dosavadní zpracování. Obrovský rozpočet je znát, potěší nádherné lokality i prostředí a k dispozici jsou i nejlepší francouzské hvězdy. Vincent Cassel, Eva Green a Francois Civil. Původní příběh tu má lehké změny, takže to není přesná kopírka, ale jsou tu menší odchylky, což já vítám vřele. Nová Adaptace je bez debat drsnější, akčnější, špinavější a temnější verzí. Nejvíce mě zaujala akce natočená na jeden záběr, která tu skvěle pasuje a je dostatečně intenzivní. Nevybavím si z jiných filmů lépe natočené šermířské souboje. Především finále se může opřít o atraktivní prostředí katedrály a slušnéj chaos, který tam vypukne je lahodný. Všichni herci si odehrají své a baví i neakční pasáže, kde se tvoří politické intriky. Rozhodně je film i dostatečně napínavý a atmosférický a vizuálně působivý. Na druhou část se těším. 7.5/10. (11.04.2023)