Kde zpívají raci

Regulérní romantické drama, opřené o záhadnou smrt. Docela jsem v tom cítil film točený dle děl Nicolase Sparkse, i když jsem knihu samozřejmě nečetl. Na knižní romaňtárny si hold nepotrpím, nemůžu tedy ani srovnat s předlohou. Ženský asi budou prskat, že tam není to a to, jak je zvykem. Mě se to vlastně líbilo a mohu říct, že i hodně. Krásný vizuál močálů a bažin, fauna a flora zde hrají podstatnou roli. Zajímavá zápletka smrti. Klasický zamilovaný trojúhelník ( i když tady bude asi ze začátku jasné, kdo z těch dvou je větší hajzlík ) a fajnovej retro nádech 60.let. Jestli mě však něco zklamalo, tak byly málo rozvinuté charaktery vedlejších postav, které by si zasloužily více prostoru - otec, matka, celkově rodina, první přítel, druhý přítel. Vše se až drtivě zaměřuje na hlavní hrdinku. Druhou věcí je, někdy až příliš rychlospádový děj, zejména na konci, kde spíš bude muset člověk trošičku domýšlet, protože to hlavní co se tu řeší, se vlastně ve finálním obraze neukáže. Nevím, jestli to tak bylo i v knize, ale i kdyby ne, klidně to tu mohla Newman zakomponovat. Na škodu by to rozhodně nebylo. Škoda, mohl být i plný počet. Citlivějším duším, které si někdy rády pobulejí, mohu však určitě doporučit. (05.11.2022)

Obrovské filmové překvapení, nabízející velice silný emotivní zážitek, ze kterého jsem byl naprosto paf a neskutečně mě celý ten krásný, zároveň ale velmi smutný příběh oslovil a sedl. Chválit na tomto snímku toho tedy hodlám spousty, respektive úplně všechno, nicméně jako první musím zmínit ústřední postavu hrdinky, o které musím konstatovat jen jedno jediné, a to že jsem už dlouho žádné postavě tak nedržel palce, jako právě jí, stejně tak jako mi žádná filmová hrdinka nebyla tak sympatická, jako právě tato, k čemuž samozřejmě nemalou měrou pak přispělo i její obsazení půvabnou a hlavně talentovanou okatou Daisy Edgar-Jones, které jsem uvěřil každý její pohled, každé gesto, prostě si mě omotala kolem prstu a ať už to s její postavou bylo ve finále jakkoliv, tak prostě za mě z její strany to byla jedna obrovská paráda. Když už jsem jinak u těch postav, tak skvělé a výrazné byli i všechny ostatní postavy, stejně tak jako jejich herečtí představitelé, no a určitě musím vyzdvihnout i přítomnou nevídanou chemii mezi Daisy Edgar-Jones a Taylor John Smithem, kteří tu vytvořily úžasný milostný pár. Dalším zásadním pozitivem tu je pak strhující zápletka, odehrávající se ve dvou časových rovinách, a upřímně obě dvě mě naprosto semlely, i když každá svým způsobem, kdy ta retrospektivní byla neskutečně silná po emotivní stránce, zatímco ta z přítomnosti ze soudního procesu mě pro změnu zas ohromila svou napínavostí a poutavostí. Jinak skvělá je i velmi výrazná atmosféra a velice mě zaujalo i prostředí, ve kterém se film odehrával. Kde zpívají raci je zkrátka ve všech ohledech dech beroucí podívaná, která mě nadchla, která mě emotivně semlela a která si nic jiného, než plný počet * nezaslouží! (26.05.2024)

Nevím, zda je takový i zdrojový materiál, řekl bych, že spíš ne vzhledem k tématům, které tu jsou načtrnuty, ale tahle filmová bažina je tak vypulírovaná až to chvílemi připomíná temnějšího Nicholase Sparkse. Pořád je to víceméně pohádka. Romantizující život o samotě v chudobě a bok po boku s přírodou. (09.09.2022)

Knihu jsem nečetl, ale film jí rozhodně čest nedělá. Pozitiva končí u nádherně nasnímané bažiny. Jinak je to nelogická vychtěná romance, která by moc chtěla dolovat emoce ale ničemu na obrazovce nejde věřit. Od chování postav, kde celá rodina postupně odchází od násilnickýho fotra, ale nechaj s nim malou sestřičku. Po naprosto jalový milostný trojúhelník. Vadily mi i detaily, jako že holka žije v bažině, ale je pořád naprosto čistá. Barák jí nespadne na hlavu atd. Původně jsem chtěl dát o něco lepší hodnocení, ale úplný závěr tomu nasadil korunu. Scénáristické fuck you par excellence. Líný řemeslník dodal hloupé dílo. (23.05.2023)

-- SPOILER-- Knihu jsem nečetl, ale předpokládám, že bude asi lepší. Ale ani film se nedá považovat za špatný. Film je kombinací romantického a mysteriózního dramatu, kde se zároveň ale řeší témata jako je krása a smysl přírody nebo rovina morálky a dospívání. Po celý film totiž sledujeme život ,,holky z bažiny" od útlého dětství, které měla obtížné kvůli domácímu násilí, přes dospívání, kde se Kya osamostatňuje, až po úplnou dospělost a stáří. V pozadí toho se řeší případ vraždy jednoho z kluků se kterými bude Kya chodit, ale upřímně konec mě trochu zklamal. Čekal jsem, že to bude mít objasněný konec, kdo to vlastně udělal a ono nic. Jednoznačně co mě ale nadchlo je prostředí bažin, mokřad a západů slunce. Trochu mi to totiž připomnělo můj oblíbený seriál Outer Banks, kde to bylo podobné. Hlavním herečkou, která hraje Kyu, je Daisy Edgar-Jones. Ta se konečně dočkala větší role, kde může krásně vykreslit povahu ,,opuštěné dívky". Celkově se jedná o fajn film na večer, který neurazí ani nenadchne. 7/10 (01.06.2024)