Cesta za smířením

Pan a paní Smithsenovi potkávají (Not so much) Funny Games Norway. Tommy Cirkula Wirkola v jedné ze scén představí nástroje k budoucímu řezničení, ale postavy za celou dobu představit nedokázal. Anabáze Royovy nacistické stolice není zrovna výkvět humoru a po sérii zbytečně natahovaných scén bylo jen otázkou času, kdy vtipnost pojde na řídkost. Pokud to kvóty dovolí, český remake s plešatým Budařem, Kateřinou Hrachovcovou a Ondřejem Hejmou.. (20.10.2021)

Nedávní Rytíři spravedlnosti Anderse Thomase Jensena jsou úplně jiný level, tohle je jen nadprůměr. Poslední třetina je boží, ale takový drajv ten film bohužel nemá celý, hlavně třetinu úvodní jsem se moc nebavil. Na to že jde o ztřeštěnou gore komedii se ten film se vztahem hlavních postav patlá zbytečně dlouho.  7/10 (27.10.2021)

Neskutočná kravina! Ale tak zábavná kravina akú dokážu natočiť snáď len Nóri, resp. severské krajiny. Jednoduchý koncept o pár luďoch, ktorí sa chcú zabiť a ktorí sme tu už v nejakej odľahčenej podobe mali niekoľkokrát pretavený do mixu nekompromisnej čiernohumornej komédie a brutálne krvavého thrilleru. Zvyčajne síce nemám rád pokiaľ sa komediálny žáner spája s inými o niečo serióznejšími žánrami ako je horor alebo thriller, ale Tommy Wirkola je taký šikula (čo mimochodom vieme už od dôb Dead Snow 2), že s absolútnou hladkosťou dokáže meniť náladu filmu v priebehu pár sekúnd. A tak keď The Trip má byť napínavý, tak dokáže byť sakra napínavým thrillerom, no akonáhle má poľaviť a byť tým trefným čiernohumorným, správne prestreleným filmom, ktorý nič neberie vážne, tak vie túto náladu priam dokonale vystihnúť bez toho, aby to pôsobilo akokoľvek nepatrične. Je skutočne minimum filmov, ktoré by dokázali fungovať zároveň na oboch rovinách aj ako thriller, aj ako komédia. Niečo náladovo podobné dokáže snáď iba Tarantino a The Trip takmer až pôsobí ako záverečných 30 minút  tarantinových filmov, keď sa to začne “řezat” natiahnutých na celovečernú stopáž. Ja by som síce privítal ešte väčšiu dávku drsného, nekompromisného humoru, ktorý by zachádzal ďaleko cez čiaru (a viem, že Wirkola take niečo dokáže), ale chápem, že také niečo by už väčšina divákov nezniesla, takže som rád aj za to čo sme dostali. Aj v tejto podobne to je ďaleko brutálnejšie než všetky hollywoodske filmy za tento rok dohromady. Záverečnú bodku tomu nasadí totálne vztýčený prostredník do ksichtu súčasnej hollywodskej korektnosti. Bravó! CELKOVO: 8/10 (19.10.2021)

Tommy Wirkola řeší manželské krize jinak než Woody Allen. Stejně zábavně a kreativně, ale hooodně jinak. Což mi připomělo, proč mám tak rád povedené filmy šikovných tvůrců, kteří svoji práci dělají s radostí a myslí to s námi diváky dobře. Cesta za smířením je norskou verzí amerických žánrovek, kde se všechno nečekaně zkomplikuje a teče červená. Silně černohumorná i vážná, groteskně brutální i se srdcem. Ne úplně originální námětem, ale neokoukaná postavami a jejich svetry. Přes počáteční jednoduchost nakonec i výživně sestříhaná a vyhrocená přesně tak, jak si spokojený divák žádá. Herecká parta eňo-ňůňo! (29.10.2021)

To si to takhle letos v létě štrádujeme s přítelkou po Tromsø a vtom mě praští do oka plakát k tomuhle filmu. Tak si ho vyfotím, abych na něj nezapomněl, no a doma hned koukám na filmografii Noomi a film prý běží v kinech v Norsku, ale jinak nikde nic. Pak si na něj ještě párkrát vzpomenu, opět zjistím, že furt běží jenom v Norsku, a tak to pouštím z hlavy. Až dneska, ejhle, vidím k němu titule. A je to nečekaně skvělá pecka. Myslel jsem, že půjde o nějakou úsměvnou a decentní černou rodinnou komedii v mezích přístupnosti, ale Wirkola naštěstí není žádnej měkkejš a cíťa a tohle je surově černohumornej námrd jako prase, nevím, jak výstižněji mé divácké nadšení vyjádřit. V průběhu děje jsem utrpěl několik silných záchvatů smíchu, protože několik gagů je fakt kulervoucích (třeba "homo-Dave"), ale nejvíc mě zmasakroval dědkův žlučovitý výron (ovšemže v norštině) "Pojebanej, vlasatej, dementní volič zelenejch, smradlavej šukač stromů!", při něm jsem málem umřel. (15.10.2021)