Sorjonen: Krvavé poselství

Trochu svérázná finská variace na Silence of the Lambs. Herci sice nejsou žádní celebritní profesionálové jako v americké inspiraci (o inspiraci se dá myslím směle hovořit, aspoň v první polovině), ale zase jsou tím pádem nám smrtelníkům bližší, jejich projev je tak nějak civilnější, i děj filmu je mnohem komornější, seversky strohý, zkrátka film má evropský rukopis. Na druhou stranu mi ale třeba postava sériového vraha Maasaly(-a?) přišla na evropské poměry příliš vyumělkovaná. Za zvláštní zmínku každopádně stojí podivínský a napůl šílený (nebo napůl uzdravený?) vyšetřující detektiv (s diagnózou 'sociální fóbie'), s prapodivnými (ale funkčními) vyšetřovacími metodami. Na jeho výslech "řezníka" hned tak nezapomenu, určitě jeden z nejdivnější výslechů, jaký jsem ve filmu viděl. (07.12.2021)

Zase nějakej českej chytrolín musí ten název překládat úplně blbě a nevýstižně, jelikož žádného krvavého poselství jsem si tam nevšiml, ale zato murálových vrahů tam několik bylo. Murál znamená velkoplošnou malbu, která je narozdíl od grafitti legálním uměním většinou na objednávku od majitele domů za účelem jejich výzdoby. V tomto případě to tak není, protože murál je sprejován krví obětí nelegálně, takže je to spíš nějaká nelegální forma street artu. Po dvouleté přestávce jsem čekal další díly zábavného finského seriálu s vrchním vyšetřovatelem Karim Sorjonenem, který nás okouzloval svými netradičními vyšetřovacími postupy. A ono ejhle, žádná nová série zatím není, ale zato nám tvůrci představili celkem luxusní celovečerák. Pro diváky, kteří neviděli původní seriál, tak v tom ději budou asi tak trochu plavat, jelikož neznají postavy, takže nějaké souvislosti asi nepochopí, ale pro diváky, kteří si tento seriál oblíbili to určitě bude příjemné zpestření už od začátku, kdy si náš policejní Rain Man užívá příjemný pobyt v útulném cvokhausu. Tvůrci seriálu zde totiž nevysvětlují neobyčejné metody hlavního představitele, protože asi předpokládali, že se na to budou dívat diváci, kteří je znají a tudíž se může zdát, že nezasvěcení lidé, kteří našeho hrdinu vidí poprvé na něj budou čučet jako tele na nový vrata a proto doporučuji všem budoucím divákům, aby nejprve zkoukli kriminální seriál a až poté tento doplňující film. Samozřejmě je to jiné než rozjuchané americké akční seriály, ale to mi právě vyhovuje ta severská příroda, zabrždění lidé s různými psychickými handicapy, ale také netradiční vyšetřovací metody. A hlavně zde nevidíte dnes už všude omílané teplomilné poselství s příchutí všech barev, protože tohle je klasickej finskej biják, kde jsou jenom samí evrropský bledule a tak to má bejt. Perfektní hudba, perfektní příběh pro někoho moc pomalej a nezáživnej, ale to bude asi tím, že lidi jsou dnes přesyceni velkým množstvím cukru, takže potřebují něco rychlýho, teplýho, americkýho, barevnýho a proto nedokážou ocenit kvalitní severskou kriminálku. Jsem rád, že se tam moc nerozebírali rodinné problémy hlavních představitelů jako to bylo v již zmiňovaném seriálu a že se vše točilo kolem případů sériových vražd a také musím vyzdvihnout herecký výkon Villa Virtanena, který je u mně v žebříčku finských herců Number one a proto jsem se mu také odvážil napsat decentní biografii na této filmové databázi. Za uspokojivý počin před další sérií dávám zasloužených 90%. (08.12.2021)

Byl jsem zvědavý na to, jak bude film navazující na seriál vypadat, ale potom, co jsem ho viděl, ve mně převládá zklamání. Tvůrci se totiž i tentokrát dopustili chyb, které mi vadily už v seriálu. Je tady sice určitá možnost, že finská policie funguje na principech odlišných od těch, které jsou v Evropě běžným standardem, ale já si myslím, že šlo spíš o díry v logice. Epizody, v nichž se vyskytovala Sorjonenova Nemesis, jsem považoval za nejslabší, takže jsem se fakt nezaradoval nad tím, že se Mastermind zase vrátil. Nebyl to, bohužel, osamocený problém, opakovaly se i celé události (ač mírně pozměněné), takže jsem si několikrát povzdechl: "Už zase?" Ale vážně, v Kátině případě mi připadá sebevražda jako jediné reálné a humánní východisko. A ještě teď těžce vydýchávám tu vykrádačku Mlčení jehňátek... (02.01.2022)

Finové si natočili vlastní verzi Mlčení Jehňátek! Film je údajně sequelem seriálu z roku 2016, takže znalci seriálu se budou orientovat lépe, dějově je film trochu matoucí, pomalejší a né až tak záživný, ale na druhou stranou jsou zde i solidní momenty a pár slušných nápadů, takže za zhlédnutí určitě stojí. Samotný nápad o anketě, bez kterých lidí by bylo na světě lépe je pozoruhodný, záporák je skvělý, atmosféra ponurá, na vraždy také dojde a objeví se zde jedna solidní taktická přestřelka na mostě proti speciální jednotce a to mě docela zvedlo ze židle. Možná tomu chyběl nějaký silnější závěrečný zvrat či zábavnější tempo v průběhu, takže za mne jen opatrný palec nahoru, ale fanoušci kriminálek by rozhodně měli zbystřit. Příběh 4/5, Akce 3/5, Humor 0/5, Násilí 3/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 3/5, Napětí 3/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 6/10. (01.02.2022)

Lasse Maasalo: „Tvoj otec je teraz záporák v príbehu.“ Sorjonen, tentokrát vo filme. Po troch sériách. A tu sa musím zastaviť. Veľmi ma prekvapilo nízke hodnotenie filmu užívateľmi. Príčina bude pravdepodobne v tom, že film videli aj ľudia, ktorí nevideli seriál. Preto im nie je jasná podstata, spôsob, akým Kari pracuje, čím je jeho premýšľanie výnimočné. Pravdepodobne divákom unikli aj vzťahy medzi postavami. Mňa film vôbec nesklamal a ak ho viacerí prirovnávajú k „Mlčaniu jahniat“, pre mňa to bol skôr fínsky „Dexter“. A opäť – čo za preklad názvu filmu sa nám podaril??? (19.10.2022)