Někdo se dívá

Na těch několika erotických scénách jsem v dobách těžké puberty dost ulítával. Dnes vnímám tenhle žánrový kousek jako docela laciný příspěvek na poličku voyeuristů, jehož napětí značně kolísá a nelogičnosti s přibývajícím dějem vyplouvají na povrch. Sharon Stone, která se s neuvěřitelnou elegancí vzdává spodního prádla, si mohla po kombinaci intelektu a sexuální přitažlivosti ze Základního instinktu vybírat. Zvolila žánrově podobný projekt, ve kterém zdánlivě atraktivní bydlení na Manhattanu přináší i sérii smrtelných nehod (mimochodem i samotné natáčení mělo několik karambolů – producent měl srdeční záchvat, při natáčení se zřítil vrtulník, Stone a Baldwin si do oka prý příliš napadli). Snímek dere do vyšších pater schopný tým (třeba kamera legendárního Maďara Vilmose Zsigmonda – dvakrát u Spielberga, Lovec jelenů, Nájemní vrazi), aby mu mohl podrazit nohy slabší scénář. Holt, kdo chce kam.. 55% (23.03.2014)

Kdyby Základní instinkt neměl koule v podobě svého režiséra, tak by topadl takto. Někdo se dívá slibuje mnohé-např. mladou S. Stone. Bohužel všechny sliby a naděje film pohřbí do nenávratna. Bez napětí, bez erotického dusna, bez šťávy, bez pořádného rozuzlení. Prostě vykastrovaný film-takové právě většinou dokonale točí Phillipe Noyce. (02.10.2009)

Erotické thrillery bodovaly už v osmdesátkách (Žár noci, 9 a 1/2 týdne, Osudová přitažlivost, Smyslná orchidej) a s úspěchem Základního instinktu se tenhle žánr přelil i do první poloviny devadesátek. Douglas přihodil Skandální odhalení, Stone natočila Někdo se dívá, Willis si střihl Barvu noci a Verhoeven s Eszterhasem to dorazili s Showgirls. Eszterhas je podepsaný i pod Někdo se dívá (ano, napsal tři erotické thrillery během tří let), pro který adaptoval méně známou knihu Iry Levina, jehož majstrštyky Rosemary má dětátko a Stepfordské paničky připomíná motivem ženské hrdinky přicházející do nového prostředí, kde se ocitne v ohrožení. Scénář, režie ani Stone nemají drajv Základního instinktu (femme fatale šla Stone o dost lépe než naivka), místy je to vší tou snahou být sexy docela legrační, ale prostředí výškové budovy i šmírácká zápletka s kamerovým velínem mě baví a přijdou mi cool i po letech. (21.01.2020)

„Už päť rokov nenapísal žiadnu knižku. Ale jeho posledná zarobila toľko, že ani nemusel.“ Po Základnom inštinkte začal Hollywood do kín vypúšťať jeden škandalózny erotický triler za druhým, kde sa pred kamerou tu viac, tu menej vyzliekali a sexuálne boli aktívne tu viac, tu menej renomované herecké tváre (a telá). Ale už nikdy z toho nebol taký kvalitný erotický triler, ako u Verhoevena. Rodili sa jednak prepadáky a jednak (to hlavne) nekvalitné záležitosti typu Showgirls alebo, nuž, dnešného filmu. William Baldwin mal síce vtedy svoje lepšie obdobie (Hráči so smrťou, Oheň), ale toto neustál ako on, tak ani nudná Sharon Stone (ktorá v tých časoch mala samoúčelne pikantnú scénu skoro v každom svojom filme a to i v takom, v ktorom to od nej príbeh nevyžadoval). Voyeuristický scenár nie je úplne od veci, ani náznak znepokojivej atmosféry, ale to je asi tak všetko. (12.12.2004)

První "erotický" thriller, na který jsem tehdy vyrazil s kámošem do kina pod záminkou, že jdeme k němu učit se dějepis. Od těch dob mi sice dělá problémy Národní obrození, ale za to jsem si zamiloval Sharon Stone. A vždycky, když slyším Age of Loneliness od Enigmy, vždycky na ní vzpomenu. Co dodat k filmu? Já nevím. Ja vlastně nevím, o co vůbec šlo. Jen jsem čekal, kdy tam vždycky začnou dělat děti. (22.07.2011)