Umírání za dlouhého dne

Půjdu proti proudu, protože mě tohle nestrhlo. Trojice vojáků se za války poflakuje v rozpadlém stavení a pak se vydávají i s německým zajatcem na pochod k vlastním. Ano je to špinavé, plné vnitřních monologů, ke konci patřičně brutální a nesmyslné jako celá válka. Dalo by se říct i realistické, ale problém je, že realistického nerovná se zábavné. Chybí tu jakýkoliv cíl, díky televizní kameře a ošuntělé výpravě to vypadá lacině, nikdo tu nehraje a ty více či méně vygumované stroje na zabíjení moc sympatií nevzbuzují. A především já si od válečného filmu představuju trošku něco jiného. SPOILER navíc to zase skončí totálně špatně a ještě v úplně nesmyslné konci, kdy trojici rozstřílí nejspíše vlastní vojáci. 3* a ani o chlup víc. (28.08.2022)

[2,5*]     Veľmi podivný (proti)vojnový film, ktorý sa tými vnútornými monológmi hraje na akože psychologickú drámu. Lenže to by tie monológy museli dávať aspoň trochu zmysel. Namiesto toho počúvame banálne až hlúpe myšlienky, akési duševné pochody v prázdnych hlavách, obohatené o čudnú telepatickú komunikáciu ako z nejakého béčkového sci-fi filmu. Podivnosť celého filmu potom vrcholí v prehnanom, skoro až parodickom závere (tento dojem podporujú tie komické výbuchy okolo postáv). V priebehu filmu mi skoro neustále udierala do očí jeho nelogickosť a tiež jeho lacný televízny vzhľad (napr. akčné scény, ktorých vôbec nie je málo, sú dosť úsmevné). Zámerom bolo zrejme poukázať na nezmyselnosť vojny, výsledkom je ale skôr nezmyselný film. A nemyslím tým samotný koncept, ten je výborný (inak by som hodnotil ešte horšie), ale to spracovanie je dosť nepodarené. (28.03.2022)

Dva roky poté, co David Hemmings zazářil ve Zvětšenině, se objevil v hlavní roli tohoto zvláštního, netradičního válečného snímku. Tři angličtí vojáci se nacházejí kdesi uprostřed ničeho, na blíže neurčeném místě, přitom však uprostřed bitevního pole. Co se děje kolem nich? Co mají dělat oni sami? Monology jednotlivých postav dávají divákovi možnost nahlédnout do jejich myšlenkových pochodů. Člověk se tak vlastně nejvíce dozví pomocí nevyřčených úvah, než ze samotných dialogů. Vojáci si dokáží porozumět i beze slov. Strávili spolu tolik času na bojišti, že dokáží předvídat činy i myšlenky toho druhého. Jsou na sebe napojeni takovým způsobem, jaký zřejmě nedovede "ovládat" nikdo lépe, než party vojáků, kteří už společně zažili ty nejhorší svinstva. Každý ví, jak ten druhý funguje. The Long Day's Dying přináší neopakovatelný válečný minimalismus, odehrávající se na ploše jednoho lesa, a se čtyřmi aktéry. (31.12.2016)

Vojnová dráma, v príbehu ktorej chýba akýkoľvek dej. Trojica vojakov, ktorá sa ztratila a pežíva (možno) všedný deň v nepriateľskej zóne počas 2. svetovej vojny. Postavy sú vykreslené tak nemotorne, že divákovi je jedno, čo sa im stane, či zomrú alebo nie, nevie si k nim vytvoriť žiadny vzťah, k tomu tie nezmyselné pacificko-filozofické monológy. Hammings sa so svojou chlapčensky vyzerajúcou postavou na vojaka nehodí, vôbec preto nevyzerá prirodzene. Naviac tu máme možnosť počuť príšerné myšlienkové "diálógy", ktoré musel vymyslieť asi totálny tupec. Preto potom aj také klady ako autenticita smerujú kamsi do stratena. 50% (19.07.2014)

Aj keď dnes už môj dojem nebol taký veľkolepý, ako pred vyše 40 rokmi, keď som videl tento film premiérovo, stále ho považujem za mimoriadny film. V minimalistickom obsadení a priestore prebieha dráma o živote a smrti, ozvláštnená vnútornými monológmi jej aktérov, ktoré umožňujú lepšie pochopiť ich správanie sa. Dostal som chuť prečítať si literárnu predlohu, pretože titulkovanie filmov v poslednej dobe ide dolu vodou a moje znalosti angličtiny ani zďaleka nepostačujú na to, aby som zachytil všetko, čo by som zachytiť chcel a mal. (19.12.2014)