Beetlejuice

Takový skoro typický Tim Burton. Není to sice jeho nejvydařenější dílko, ale určitě je to těžká pohodovka se spoustou výborných vtipných scének a velmi dobrými herci v čele s famózním Michaelem Keatonem. Ten opravdu řádí a je na něm vidět, že se při natáčení bavil. Kromě scének, kde vystupuje on, je nezapomenutelná scénka, ve které všichni nechtěně zpívají a tančí tu známou písničku "É-o-é-é-é-o" od Harryho Belafonta. (23.07.2002)

Kdybych se vrátil strojem času o čtvrtstoletí dřív, tak dám asi 5 hvězdiček. Vzpomínám si, že někdy na začátku 90. let jsem ten film párkrát viděl, a čuměl jsem na to s otevřenou hubou. Tehdy mě všechny ty speciální efekty naprosto fascinovaly. Teď jsem se tak nějak z nostalgie na Beetlejuice podíval znovu a prostě musim konstatovat, že ten film šíleně zestárnul. Jsou filmy, který nestárnou nebo dokonce snad ještě s přibývajícíma rokama jakoby dozrajou, ale Beetlejuice ten případ neni. Jediný, co nezestárlo, jsou ty kalypso songy (Harry Belafonte). Jinak se ve filmu najde sem tam nějakej ten záblesk černýho humoru. Bohužel, nejvtipnější postava z celýho filmu (Michael Keaton) se na scéně objeví až někdy v půlce. Většinu času jsem byl nucen sledovat Aleca Baldwina, kterýho nemám rád, a Geenu Davis, kterou doslova nesnášim. Dávám 3 hvězdy asi hlavně z nostalgie. (08.11.2017)

Na tento snímek jsem byla zvědava už jen kvůli skvostné melodii od Dannyho Elfmana a také samozřejmě kvůli jménu Tima Burtona. Beetlejuice se nese v jeho typickém stylu. Plný bláznivých vylomenin a bizarností, od samotného výtvarného zpracování až po záhrobní "sestavu", v čele se ztřeštěným Michaelem Keatonem. Právě velká přehlídka všech těch barevných expozicí mě sice docela dokázala ohromit, ale přišlo mi, že právě vizuální stránka vysoce převyšuje samotný příběh. Postupně jsem začala být až přehlcena všemi absurdními výjevy, které mi postupně s narůstající intenzitou už i dokonce přestaly připadat humorné (ač jistě byly), takže jsem nějak neměla potřebu se ani smát. Ústřední trio, Geena Davis, Alec Baldwin a především dokonale podivná mladičká Winona Ryder, jsou skvělí. Jistě kultovní, zábavné dílo, které mě však až tolik nevzalo. (16.07.2011)

Další šílená Burtonovina. Burton je zajisté jeden z nejvěrnějších zákazníků všech drogových dealerů. V tomto snímku si ujížděl na obzvlášť kvalitním materiálu. Zápletka je velice přímočará. Dva retoši tragicky zahynou a do jejich domu se nastěhují další retoši s dosti extravagantním stylem. Mrtvým retošům poté nezbývá nic jiného, než se pokusit nové obyvatele domu všemi prostředky vypudit. Prostředky duchů bývají zpravidla zredukovány pouze na strašení. Vzduchem se táhne extrémně groteskní atmosféra a místy dokonce funguje. Dějová linie pro mě nebyla závratně poutavá. Nicméně musím ocenit herecké výkony v neobyčejných rolích, které nebyly napsány pro každého. Jen mě nesmírně iritovala emo postava Winony Ryder, neboť mě pohled na všechny tyto depresivní černě oděné retardy nedělá dobře. Nejlépe si vedl Michael Keaton, kterého bych v jeho roli nepoznal. Tento film je studnicí šílených nápadů. Co se šílenosti týče, tak si nejsem jistý, zda se tomuto filmu Burton někdy později vyrovnal či vyrovná. Možná v chystaném pokračování. Rozhodně se nejedná o snímek, na kterém by si pochutnal každý. Pokud se však naladíte na stejnou vlnu s autorem, tak si jej pravděpodobně dost užijete. Doporučuji vyzkoušet LSD. Jsem si jistý, že bych v takovém případě hodnotil lépe. V normálním mentálním rozpoložení se mi snímek do vkusu netrefil. Přesto velmi pozitivně oceňuji originalitu. Pokud Tim Burton tvoří filmy jinak než ostatní, tak mu nikdo nemůže říct, že je tvoří špatně, protože je nemá s čím porovnat. Lepší 2 hvězdy. (13.01.2017)

Celý ten potenciál parodie strašení a vymýtání nebyl ani zdaleka využit, jak se dalo, a Beetlejuice vlastně vůbec nějak postrádá silnější a zapamatování hodné scény. Nic nebrání tomu, abych do týdne úplně vypustil z hlavy všechno o téhle nenápadné komedii. Čekal jsem o hodně víc. Ani Michael Keaton to nijak nezachránil. Co si budeme namlouvat, na konec osmdesátých let celkem slabota a jedno z těch (nej)méně povedených děl Tima Burtona. Nic, co bych dlouho udržel v paměti. Nezáživné, ale jako jednohubka dostačující. (01.05.2012)